Draw Planet Blog CZ

Když se podíváme na víc videí o kaligrafii, můžeme tak shromáždit na jednom místě dobré myšlenky, které pomohou dosáhnout krásného výsledku. Jak napsat dílko a přivést ho na fajn úroveň?

Stojí za to začít se skicami a náměty, abyste se zamysleli nad složením a stylem a protrénovali jste ruku. S největší pravděpodobností ani mistři v oboru na první pokus nenakreslí písmena tak pěkně, jak si představují. Jde o normální proces, který zahrnuje určitý počet opakování. Díky tréninku přichází kvalita. Když si vše nejdříve naskicujete, nečeká vás nepříjemné překvapení, že se vám celé slovo nevešlo, nebo že omylem vynecháte písmenko.

Chcete-li napsat písmo á la brush skript, použijte radši štětec. Každý nástroj má své vlastnosti a bez ohledu na to, jak krásně napodobňujete, bude přirozeněji vypadat psané štětcem, než perem. Kromě toho se dá snadněji měnit tloušťka a získáte efekty, jako jsou inkoustové skvrny nebo nepravidelné čáry.

Při práci s letteringem se vám bude velmi hodit pauzák. Ke slovům, které se vám povedly, můžete přidávat zajímavé prvky.

Před převodem do vektorů je lepší napsat slovo nebo frázi, a pak obtáhnout křivkami. Písmena se stanou přirozenějšími a rovnějšími. Kreslení přímo ve vektorech je poměrně obtížné.

Stojí za to nashromáždit sbírku inspirativních obrázků, předloh a dokonce i jednotlivých písmen. Okouknete prvky, a potom můžete kreslit z hlavy.

U nás na kurzu moderní kaligrafie a letteringu máme skvěle sestavený program a všechny potřebné pomůcky i materiály! Přihlaste se na kurz pod vedením nejšikovnějších lektorů a začněte tvořit vlastní kompozice!

Není žádným tajemstvím, že mnozí umělci svá díla vůbec nenazývali. Obvykle pojmenovali obrazy až posmrtně majitelé, správci a dědicové či právníci.

Jan Vermeer není výjimkou. Jeho obraz „Dívka s perlou“ dostal své jméno skutečně až několik století po Vermeerově smrti. Zpočátku se obraz proslavil pod názvem „Dívka v turbanu“ nebo “Dívčí tvář”..
Název „Dívka s perlou“ se objevil až v roce 1995, kdy Královská galerie Royal Mauritshuis v Haage připravovala katalog Vermeerovy výstavy ve Washingtonu. Později byl tento název zvěčněn v románu spisovatelky Tracy Chevalier. A v roce 2004 se v kinech objevil film se Scarlette Johansson.

„Franklin Booth bude vždy mnohem lepší, než téměř kdokoli, kdo kdy vzal do ruky pero …“

© Bernie Wrightson

Franklin Booth, (1874 – 1948) byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších amerických umělců devatenáctého a dvacátého století, známý svou vysoce vybranou černobílou ilustrací, provedenou perem a inkoustem.

Neobvyklý postup Booth zvolil vlastně nedorozuměním. Úzkostlivě přesně kopíroval ilustrace z časopisů perem a inkoustem, protože si myslel, že tak byly stvořené i původně. Ve skutečnosti šlo o dřevoryt. Ve výsledku to ale Bootha přivedlo k vytvoření vlastního stylu kresby, který se skládal z tisíců čar, pečlivě umístěných vedle sebe.

Nelze si nevšimnout výrazných obrovských budov a lesů, které se rýsují přes drobounké postavy, klasickou kaligrafii a pokroucené stromy.

Franklin se stal vynikajícím komerčním umělcem. Ilustroval knihy Jamese Reillyho, Marka Twaina, Theodora Dreisera, Meredith M. Nicholson a dalších autorů. Výborná znalost anatomie a pocit plasticity v zastoupení postav, smysl pro drama a dovednost kompozice, to vše pojal Booth naprosto úžasně. Vskutku to byl jeden z největších mistrů s perem a tuší, kteří se narodili v Americe.

Jeho jedinečný styl kreslení, ta vzrušující rozmanitost, se podobá malbě. Evidentně ovlivnil svými pracemi jeho současné i budoucí generace umělců, například Franka Fazetta a Berniho Wrightsona.

„Vždycky jsem obdivoval krásu práce Franklina Bootha a považuji ho za jednoho z nejlepších v americké ilustraci.“ © Norman Rockwell

„Moderní student, který chce dosáhnout rychlého úspěchu, by měl kopírovat některé jeho ilustrace, přestože užitečné budou pouze pro disciplínu. Dřív jsem ho kopíroval jen z lásky k němu.“ © Milton Caniff