#malba

Pro malbu akvarelem důležitý papír. Nejlepší je používat 100% bavlněný, 300 g. Pouze 100% bavlna umožňuje, aby voda a barvy fungovaly dobře a vznikly krásné “vláknité” skvrny.

Nejprve si obrázek předkreslete tužkou. Snažte se nepoškodit papír. Také předběžně promyslete, jaké barevné směsi použijete a udělejte si na papírovou paletu malé pokusy barevných kombinací.

Dobře navlhčete horní část papíru (oblohu do horizontu) širokým štětcem s vodou. Voda by měla proniknout dovnitř papíru a neměla by na povrchu vytvářet “louže”.

Stejným štětcem vytvoříme velké rozmáchlé tahy barvou ze směsi indiga a malého množství ultramarínu. Barva bude na povrchu zajímavě rozložená, což vám pomůže dosáhnout neobvyklých efektů. Malým elastickým štětcem přidejte na obzor jasně barevné skvrny. Plochým, šikmým syntetickým štětcem zvolte barvu, nastavte pohyb horizontu, ale pouze pokud je papír stále ještě mokrý.

Když obloha uschne, můžete začít malovat vzdálené stromořadí na obzoru. Snažte se vytvořit přechod z teplé barvy v oblasti vycházejícího slunce do studené na periferii.

Barva stromů je tmavší a chladnější směrem k okraji a teplejší ve středu.

Po uschnutí dále navlhčete vodou spodní část našeho obrazu – moře. Voda by měla také proniknout hluboko do papíru, ale nestát na povrchu. Jinak nám barva “uteče” a bude neovladatelná.

Přidejte skvrny jasně teplé barvy – voda vedle linie horizontu odráží oblohu. Dále pomocí kulatého štětce poměrně velkého rozměru nanášejte velké skvrny s měkkými hranami, které ukazují směr pohybu vody. Nechte na papíře nepomalované mezery, voda odráží světlo a akvarel by měl “dýchat”! Vlhkost papíru musíte vždy sledovat – na příliš mokrém papíře se všechny skvrny mohou spojit do jedné, na příliš suchém se vám nepodaří měkké přechody.

Pokračujte s tmavší barvou a tvořte na vodě skvrny stínů. Snažte se vést pohyby vědomě, ne chaoticky. Nepřehánějte to! Vlhkost papíru se sice postupně mění, klesá, ale papír je stále ještě trochu mokrý. Myslete na to, že zesílení tónu a barvy a větší detaily vyobrazujeme v popředí. V dálce je vše velmi klidné, implicitní, bez jasných a velkých detailů.

Odrazy lodí malujte až na téměř suchém povrchu. Jsou docela lokální, zůstávají na svých místech. Snažte se je “vytáhnout” za pohybem vody. Samotné lodě a lidi malujte už na suchém papíře. Pamatujte, že jsou tmavší než povrch vody, ale světlejší než odrazy. Pokud obraz správně udržujete v tónu, bude se naše práce projevovat velmi výrazně.

Obecná doporučení zde mohou být následující: směřovat pohyb barvy je možné když je papír ještě docela mokrý a absolutně to nejde, pokud už vyschnul. Nezapomeňte, že postavy a detaily v popředí by měly být podrobnější a silnější v tónu než ty více v dálce.

Pokud Vás baví akvarel a chcete se naučit v tvořit v této technice krásné obrazy, zveme Vás na kurz akvarelu pro začátečníky v Draw Planet. 🙂
https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-akvarelu-zacatecniky/

Plenér (z francouzského plein air – venku, „na vzduchu“) je termín pro přenos nezměrného bohatství barevných změn způsobených slunečním světlem a okolní atmosférou na plátno. Tento termín se také používá k označení skutečného odrazu bohatství přírody a všech změn v přírodních podmínkách, s aktivní rolí světla a vzduchu. Ačkoli se říká, že v přírodě můžete tvořit jakoukoli technikou, malování na volném prostranství má řadu zvláštností, které jsou pro plenéry charakteristické třeba jako omezená pracovní doba.

Plenér se objevil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardovi Parkingsovi Boningtonovi. Plenérismus se stal základem estetiky umělců, pro které byly svět a čerstvý vzduch symbolem nezávislosti a čistě uměleckým zájmem. Samotný objekt není kreslen vědomě, téměř nikdy není zobrazen v konkrétních naaranžovaných siluetách nebo dokonce chybí úplně. Tato technika byla velmi populární u francouzských impresionistů (v té době začal být termín plenér široce používán). Umělci jako Camille Corot, Jean-Francois Millet, Camille Pissarro, Auguste Renoir, a v neposlední řadě i Claude Monet přispěli ke vzniku plenérové malby.

Zvláštnosti plenéru

Impresionismus obecně je ukázkovým příkladem umělcovy tvorby pod širým nebem.

Impresionisté dokonce dovedli skici vytvořené pod širým nebem na úroveň plnohodnotného nezávislého obrazu. Impresionističtí malíři se snažili co nejpřesněji vyjádřit svou vlastní představu o vnějším světě – to je vedlo k odmítnutí stávajících pravidel akademické malby a vytvoření jiné metody. Její podstatou bylo přenést pomocí jednotlivých úderů čistých barev vnější dojem světla, stínu a jejich odrazu na povrchy předmětů.

Všichni sníme o krásném a zajímavém interiéru. A tak nás často napadne – Co takhle pomalovat stěnu vlastními silami? Jak to ale udělat? Nemáte s tím žádné zkušenosti, připadáte si na to moc nešikovní a služby profesionálních umělců a designérů nejsou zrovna levné. V důsledku toho se snu vzdáme a aplikujeme obyčejnou tapetu, protože je to jednodušší. Ale co když to nevzdáme?

Stěna není skicák. Nemůžete na ni nakreslit prostě jen tak nějaký náhodný obrázek jen proto, že vás to právě napadlo. Výběr obrázku je téměř stejně obtížný jako samotný proces malování. Obraz by se měl přiblížit stylu místnosti, odpovídat funkčnímu účelu zóny a vyjadřovat určité emoce. A může mít některé další funkce jako rozptýlení od nízkých stropů nebo nerovných stěn. Nejčastěji se umělecká malba nachází v dětských pokojích, protože přináší dětem tolik štěstí. Zvláště pokud zobrazuje jejich oblíbené kreslené postavičky nebo různé druhy zvířat.

Dokonce, i když nejste umělec, stále máte šanci namalovat stěnu vlastníma rukama.

Krok 1. Vyberte obrázek a určete velikost budoucího výkresu. Předpokládá se, že jste v okamžiku, kdy už naprosto přesně víte, ve které části místnosti a proč tento obrázek bude. Na internetu je obrovský výběr různých obrázků, ale napoprvé se pokuste vybrat něco jednoduššího. Zatím se nepouštějte do výběru obrázku luxusního zámku v plamenech.

Krok 2. Připravte si stěnu. Profesionálové rádi kreslí na hladké a čistě namalované povrchy, takže je nutné zeď uhladit a vybrat barvu, která odpovídá barvě pozadí.

Jaké barvy se používají?

Krok 3. Nakupujeme veškerý spotřební materiál: barvy, štětce atd. Budete potřebovat dva druhy štětců: pro velké a široké tahy potřebujeme velké ploché štětce (na trhu jsou syntetické i přírodní), na detaily, obrysy a malé části se hodí malé kulaté štětce. Připravte také nádoby na mytí štětců a míchací barvy. Pokud nechcete obětovat nádobí, kupte jednorázové sady. Všichni odborníci doporučují kupovat pouze akrylátové matné barvy na bázi vody. Dobře se míchají i aplikují a po uschnutí se nedají smazat. Pro dosažení požadovaného odstínu je můžete smíchat s bílým akrylátovým lakem. Chcete-li získat potřebnou kapalnost (ideální je konzistence podobná zakysané smetaně s 15% tuku), přidejte vodu. Jen se nenechte unést, jinak na zdi při usychání barvy zůstanou nehezké fleky. Někteří pro úplnou jistotu pokryjí hotový obraz ještě dvojí vrstvou matného akrylového laku na omítku.

Krok 4. Vytiskněte si 5-10 kopií předlohy v černobílé barvě, abyste vytvořili něco jako skicu. Barvu pozadí si pořádně rozmyslete, když vyberete určitý odstín jedné barvy, bude vypadat jinak na bílé a zelené stěně. Zvolte takové odstíny, aby se celý obraz ladil. Pokud je ve vašem vybraném obrazu mnoho podobných částí (okvětní lístky nebo listy), radíme připravit si jednoduché šablony. Teprve poté se můžete vrhnout na nástěnnou malbu.

Krok 5. Nyní je třeba načrtnout na stěnu hrubý tužkový výkres. Nepoužívejte černé tužky, je těžké je pak vymazat a zůstávají po nich špinavé skvrny. Lepší je používat měkkou barevnou pastelku. Všechny nepovedené linky lze snadno odstranit velkou měkkou gumou. Čím lépe nakreslíte obrázek, tím jednodušší bude aplikace barvy. Pro ty, kteří nemají prostorovou orientaci, doporučujeme metodu označování čar a linií. Na vytisknutou předlohu i na připravenou stěnu si nakreslete mřížku. Ta Vám kresbu i stěnu rozkouskuje. Díky ní se budete na stěně lépe orientovat.

Krok 6. Začněte malovat akrylovými barvami. Namíchejte si barvy vždy bezprostředně před aplikací, protože akryl schne velmi rychle. Nezapomeňte nakreslit několik tahů, kterými dosáhnete objemu a přirozenosti obrazu, jen počkejte, dokud neuschne předchozí vrstva. Držte štětce kolmo na stěnu. Opravte všechny nedostatky tenkým štětcem. Na samém konci pracujeme s tenkým štětcem na nejmenších detailech. Tím dosáhnete objemu, oslnění od Slunce atd.

Tak se do toho pusťte a my držíme palce, ať se vše povede. A pokud chcete o interiérech vědět víc, přihlaste se na náš skvělý kurz interiérového designu! Dozvíte, jak se pracuje s půdorysem, jak se správně kombinují barvy a jak vytvořit 3D model interiéru v počítači.

Nebe může hrát vedlejší roli nebo může být hlavním prvkem kompozice. Neustále se mění a má mnoho podob.

Pokud budete postupovat podle následujících kroků, můžete se snadno a rychle naučit malovat oblohu a mraky!
Užitečné tipy
1. Malujte oblohu více barvami. Spolu s modrou barvou použijte červenou a žlutou barvu, která udržuje rovnováhu mezi teplými a chladnými odstíny.
2. Když malujete oblohu a mraky v technice “mokré do mokrého”, nezapomeňte, že barvy zesvětlají, když papír vyschne.
3. Mějte na paměti, že když se blížíme k obzoru/horizontu, zdá se, že je obloha teplejší a lehčí.
4. Při zobrazování mraků a jiných trojrozměrných objektů byste měli dodržovat pravidla pro perspektivu a zvýraznit světlo a stíny v závislosti na směru světelného zdroje.
5. Mraky budou vypadat realističtěji, pokud vyvážíte jasné a měkké obrysy.

A teď zkusíme postupně namalovat oblohu a mraky.
Krok 1.
Papír namočte a počkejte, až trochu pohltí vodu. Když je povrch stále vlhký, ale neleskne se, bude pro Vás snadnější malovat.
Aplikujte několik velkých tahů žluté barvy zředěné vodou, abyste označili umístění mraků. Bylo by asi jednodušší nakreslit obrys tužkou, ale na prázdném listu budete mít příležitost improvizovat. Pokud se přeci jen rozhodnete začít s obrysem tužkou, zkuste provést světlé čáry.
Upozornění: pro předběžný obrys oblaků je lepší použít akvarelovou pastelku – linky, které vytvoříte, zmizí, když začnete malovat barvou.

Krok 2.
Naberte štětcem dostatečné množství zředěné kobaltové modré a začněte kreslit horní obrysy oblaků. Chcete-li, aby byly tahy lehké a přirozené, použijte spíš plochou stranu štětce než jeho špičku.
Pokud je papír shora téměř suchý, obrysy budou vypadat příliš tvrdě. Můžete to však opravit mokrým štětcem, který na určitých místech rozmazává ostré přechody.

Krok 3.
Pokračujte v kreslení modré oblohy, která označuje spodní obrysy mraků a také zobrazuje vzdálená oblaka a linii obzoru.

Krok 4.
Nyní, když je papír v oblasti mraků ještě mokrý, můžete zobrazit některé stíny. Pro ně udělejte několik světlých tahů, přičemž smíchejte dvě barvy: kobaltovou a kadmiovou červenou.

Krok 5.

Pokračujte v přidávání stínů a změkčení obrysů plochou stranou štětce. Namalujte plochu rychlými, velkými tahy, smíchanou kobaltovou modří a neapolskou žlutou barvou.

Krok 6.
Poté, co je obloha namalovaná, přidejte do popředí několik detailů, aby celý obraz získal dokončený vzhled.

A teď už máte před sebou hezkou krajinku 🙂 Pokud rádi kreslíte či malujete přírodu – přihlaste se do našeho kurzu krajinomalby, během kterého si vyzkoušejte pastelky a pastel, akvarel a olejomalbu!
https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

Myslíte na to, že byste vzali štětec nebo pastelky a šli něco namalovat, ale přepadne vás strach z neúspěchu? Jestli jste jedním z těch, kdo má obavy začít, čtěte dál. Příjemně vás překvapí hned několik faktů o kreslení. Třeba vám pomohou v odstranění zábran a vezmete tužku do ruky ještě dnes!

Dobrá zpráva je, že i umění je řemeslo. To znamená, že se dá kreslení i malování naučit! Každé řemeslo má svá jasná pravidla a zákonitosti. Stejně tak tvorba. Přece i při hře na hudební nástroj vám nejdříve musí vysvětlit, jak na to, a pak teprve můžete trénovat.

Také jde začít v jakémkoli věku. No ano, ať se rozhodnete pro tvorbu před 18. narozeninami, nebo se do toho obujete třeba ve svých 70 letech, půjde to. Hlavní je nadšení a chuť malovat! Navíc kreativní trénink mozku zpomaluje proces stárnutí. Takže všichni umělci, i ti začínající, zůstanou duchem mladí :).

Kreativitu můžeme procvičit a zlepšovat. Každá dovednost se zlepšuje cvičením, proč by tedy měla být právě kreativita výjimkou? Už samotným čmáráním totiž zapojíte mozek jinak, než obvykle. A hned cvičíte. Jednoduché, že?

Kreslení se musí trénovat a získávat v něm praxi. Profesionální umělci také začínali! Ke svým výsledkům se prostě postupně propracovali. Zkoušeli to znovu a znovu a dělali chyby. Chybami se nejlépe učí, což v umění platí dvojnásob.

Tvorba má smysl! Funguje u lidí jako uvolňovač emocí. Takovou funkci v sobě nosí každý, aby mohl dobře nakládat se svými pocity. Stačí svého vnitřního umělce odkrýt. A jak jinak, než malováním! Stačí to zkoušet a postupně se zlepší i vaše vnímání a empatie.

Talent v sobě objevíte, věřte si. Chce to jen trochu cviku a kvalitní vedení! Svěřte se do rukou těch nejmilejších a nejšikovnějších lektorů. Už žádné strachy! Ve výtvarné škole Draw Planet si vyberete kurz třeba i pro úplné začátečníky: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-a-malovani-pro-uplne-zacatecniky/ .

Tak hurá na to :).

Olejomalba je jednou z nejpopulárnějších uměleckých technik. Co do ní patří, čím a na co se maluje, co k ní potřebujete mít? – To a mnohem víc se dočtete v našem nejnovějším článku!

Jak dělíme techniky olejomalby?

Vysvětlíme si, jaké možnosti vlastně skýtá olejomalba! A že jich je 🙂 Dělí se buď podle nanášení, nebo podle počtu vrstev.

Určitě nás všechny první napadne způsob nanášení oleje štětcem. Dnes máme na výběr z neuvěřitelného množství velikostí, tvarů, šířek i délek. Štětce vyhrávají na plné čáře v nanášení tenkých vrstev oleje.

Dále se nabízí možnost vytlačování olejové barvy přímo z tuby nebo nanášení špachtlí. Jde o tzv. pastózní nanášení. Co si budeme povídat, nejde zrovna o ekonomickou variantu :). Musíme také počítat s dlouhým schnutím tlustých vrstev oleje. Ale efekt to má báječný!

Nesmíme zapomenout ani na nanášení olejových barev různými částmi těla. Někteří umělci se nestydí nanášet barvy ani jinými částmi těla, než jsou ruce a nohy.

A jak je to s dělením podle počtu vrstev? Tady jsou možnosti jen dvě.
Jestliže spěcháme, čas nám nedovolí čekat na proschnutí oleje a máme rádi rychlou malbu, použijeme techniku Alla prima. To se dá volně přeložit jako Na poprvé. Na první dobrou tedy namalujete celý obraz mokrými barvami, nečekáte, až část uschne, abyste mohli dát další vrstvu. A tak zůstane dílo jednovrstvé.

Vrstvení oleje má úplně opačná pravidla. Na plátno si nejdříve předkreslíme např. tužkou, co budeme malovat. Musíme trefit proporce, ale nevykreslovat detaily. Pak pokračují jednotlivé vrstvy olejových barev, podmalba, následuje malba jako taková, pak přicházíme ke stínování a k poslední vrstvě. Mezi všemi vrstvami je nutný poměrně dlouhý časový rozestup na proschnutí oleje, ale výsledky stojí za to!

Které doplňky k olejovým barvám budete opravdu potřebovat?

Ředidla – rozpouštědla a lihy.
Ředidla se nepoužívají jen k ředění barev. Budete je potřebovat i k čištění štětců a palet (jak už jsme zmínili). Terpentýn je z nich asi nejběžnější. Zachovává olejový charakter barev, má ale typický zápach. Existují však i praktičtější a příjemnější verze bez zápachu. 🙂

Lněný olej se vyrábí ze semen lnu a dodává barvám lesk a průhlednost. Zhuštěný lněný olej zasychá delší dobu a je vhodný. Na lazurování je vhodný zhuštěný lněný olej (smíchaný např. s terpentýnem). Díky jeho přidání do barev se vytvoří hladký povrch bez viditelných stop po štětci.

Sikativy jsou vyrobené z kovových solí a urychlují schnutí oleje aktivací oxidace. Používají se šetrně a předcházejí tvorbě povrchových vad.

Média a gely přidané do barvy obohacují pastu, upravují její strukturu, lesk a transparentnost.

Můžeme říct, že olejomalba je velmi odolná i zubu času. Na povrchu zasychajícího oleje se však dřív či později objeví prasklinky. Abychom tento proces zpomalili, obrazy na závěr nalakujeme.

Na co malujeme olejem? Jaké existují druhy pláten a v čem je mezi nimi rozdíl?

Už více než jedna generace uznává, že plátno je ideálním podkladem pro olejomalbu. Tkanina vyrobená z rostlinných nebo syntetických vláken je nejoblíbenějším a nejrozšířenějším základem pro olejomalbu.

Nejběžnější plátno pro olejomalby je lněné. Lněné plátno si nezískalo takovou popularitu u umělců jen náhodou. Obrazy na něm namalované mají organickou krásu díky “živé” struktuře. Pokud hodláte malovat velké obrazy, pak není nic lepšího než použití lněného plátna s dvojitou vazbou, která je ještě pevnější, silnější a spolehlivější.
Neméně populární než lněné je bavlněné plátno. Jeho hlavní výhodou je, že bavlněná nit je mnohem tenčí a rovnější. Pro někoho je tato struktura při malování velmi pohodlná. Jeho prestiž však upadá z několika důvodů: může hnít, rozšiřovat se, zmenšovat se a následně tvořit vlny kolem hranic plátna. Je však velmi dobrou volbou pro začátečníky, protože je levnější než len.
Syntetické plátno – polyesterové. Pravdou je, že je polyester mnohem lepší než len a bavlna. Je stabilní, odolný a není citlivý. Úplná absence textury činí materiál zcela hladký.

Jak se starat o štětce?

Na štětcích a jejich kvalitě opravdu záleží. Proto bychom měli vědět, jak se o ně správně starat. Každý z nás je čas od času nepořádný. Po malování olejem štětce ale nesmíme nechat jen tak válet!
Tady je pár užitečných rad, které se vám budou hodit :).

Rada č.1: Štětce vždy pořádně vymyjte
Ano, opravdu to nikoho nebaví, ale vymývání určitě neodkládejte. Některé barvy po zaschnutí vůbec vymýt nejdou a štětec by byl na vyhození. Na olejové barvy budete potřebovat terpentýn. Při vymývání na štětec příliš netlačte.
Rada č. 2: Po umytí štětec správně uložte
Když odkládáte štětec na uschnutí, nikdy ho nepokládejte štětinami dolů. Ohnuté štětinky by se už nikdy nevrátily do původního tvaru, ani by dobře nevětraly.
Rada č.3: Na štětec při malování netlačte
Se štětcem se zacházejte jemně. Jinak ztratí svůj tvar a ať se budete snažit sebevíc, nenamalujete, co jste měli v plánu. Když si pořídíte nový štětec, nejdříve ho namočte do nádobky s vodou a pomalu s ním míchejte. Jemně tak odstraníte ochranou zpevňující vrstvu. Při malování štětec pouze lehce přikládejte, neměli byste se nijak dotýkat kovovou částí a ohýbat o ni štětiny.
Rada č.4: Zvolte vhodnou velikost
Pokud je to možné, nenamáčejte do olejové barvy kovovou část štětce. Naprosto stačí, když budete nabírat a nanášet barvu štětinami. Když byste se přistihli při tom, že se snažíte „zvětšit“ štětec tím, že ho více namáčíte, zvolte radši větší štětec. Když se Vám dostane olejová barva pod kovovou část štětce, už ji pryč pořádně nedostanete a bude se vám míchat nežádoucí barva s právě používanou.

Nejlepší je, vyzkoušet si olejomalbu u nás v Draw Planet! Pochopíte její kouzlo a naučíte se tipům a trikům, které Vás dovedou ke krásným výsledkům. Těšíme se na kurzu!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-olejomalby-pro-zacatecniky/

Určitě jste alespoň jako malí kreslili a malovali, téměř každý tak stráví notnou část dětství. Jestliže na svoje dětské tvoření nemáte dobré vzpomínky, nejspíš to bude kvůli jednomu z důvodů, které si můžete přečíst níže.

Pamatujete si na vodovky ve škole, které se strašlivě rozpíjely a měly nevýrazné barvy? Do nich se také pouštěly chlupy ze štětce. A co pastelky, které se vyznačovaly mdlou barvou a vysokou lámavostí? Papír se často rozedřel a oblíbená barva fixy se vypotřebovala závratnou rychlostí.

Jestliže vás štvalo právě to, že nikdy nedosáhnete barev, jakých byste chtěli a vzpomínáte si jen na zápach Ironu při dolívání do fix, které pak stejně moc nefungovaly, věřte, že kvalita pomůcek výrazně pokročila. Samozřejmě můžete koupit i špatné, ale výběr je mnohonásobně větší a dá se vybrat kvalita za přijatelnou cenu 🙂 .

Těžký vzduch ve třídě, ruličky od toaletního papíru, ze kterých se dá přeci vyrobit úplně všechno. Nebo jednoslovné zadání „Prázdniny“, a po dvou náročných třičtvrtěhodinkách oznámkováno za 3, aniž by vám kdokoli řekl, jak na to, a co se od vás očekává.

Tak takhle už snad nikde výuka nevypadá, doufáme, že ani ve škole pro děti. Jste dospělí a kurzy vám přinesou něco úplně jiného. Správný učitel/lektor vám vysvětlí techniku, pomůže s detaily, provede vás k dobrému výsledku a u všeho vysvětlí jak. Nakonec vás proces učení ještě překvapí tím, že vás bude bavit :).

Jestli vás trápily výše uvedené zážitky z výtvarky na základce, věřte, že časy se změnily. V Draw Planet se budete cítit dobře, s výbornými pomůckami a příjemnými lektory. Určitě přijďte a dejte malování šanci, uvidíte ho v úplně jiném světle!

Nejběžnějšími technologickými variantami barev jsou
akryl a olej.

Hlavní rozdíl mezi akrylátovými a olejovými barvami tkví v jejich chemickém složení. První varianta se skládá ze syntetiky. Druhá možnost se v zásadě může vyrábět z přírodních komponentů. Akrylové barvy se vyrábějí s použitím vody a olejové rozpouštěním barviva v oleji.

Vysvětlíme si, jaké možnosti vlastně skýtá olejomalba! A že jich je 🙂 Dělí se buď podle nanášení, nebo podle počtu vrstev.

Určitě nás všechny první napadne způsob nanášení štětcem. Dnes máme na výběr z neuvěřitelného množství velikostí, tvarů, šířek i délek.  Štětce vyhrávají na plné čáře v nanášení tenkých vrstev.

Dále se nabízí možnost vytlačování barvy přímo z tuby nebo špachtlí. Jde o tzv. pastózní nanášení. Co si budeme povídat, nejde zrovna o ekonomickou variantu :). Musíme také počítat s dlouhým schnutím tlustých vrstev. Ale efekt to má báječný!

Nesmíme zapomenout ani na nanášení různými částmi těla. Někteří umělci se nestydí nanášet barvy ani jinými částmi těla, než jsou ruce a nohy.

A jak je to s dělením podle počtu vrstev? Tady jsou možnosti jen dvě.

Jestliže spěcháme, čas nám nedovolí čekat na proschnutí a máme rádi rychlou malbu, použijeme techniku Alla prima. To se dá volně přeložit jako Na poprvé. Na první dobrou tedy namalujete celý obraz mokrými barvami, nečekáte, až část uschne, abyste mohli dát další vrstvu. A tak zůstane dílo jednovrstvé.

Vrstvení má úplně opačná pravidla. Na plátno si nejdříve předkreslíme např. tužkou, co budeme malovat. Musíme trefit proporce, ale nevykreslovat detaily. Pak pokračují jednotlivé vrstvy olejových barev, podmalba, následuje malba jako taková, pak přicházíme ke stínování a poslední vrstvou. Mezi všemi vrstvami je nutný poměrně dlouhý časový rozestup, ale výsledky stojí za to!

Nejlepší je, vyzkoušet olejomalbu u nás v Draw Planet! Pochopíte její kouzlo a naučíte se tipům a trikům, které Vás dovedou ke krásným výsledkům. Těšíme se na kurzu! 🙂

Pokud vám vrtají hlavou otázky, možná na některé z nich právě dostanete odpověď. Většina lidí prožívá před začátky s tvorbou podobné pocity, a tak vám předkládáme ty nejobvyklejší otázky a odpovědi ohledně našich výtvarných kurzů:

1) Jsem úplný začátečník, zvládnu to?

Stačí mít chuť a ochotu učit se nové věci. Třeba to bude chvilku trvat, jako vše, co je kvalitní, ale najdeme způsob, jak vás kreslení a malování naučíme. Prostě to chce trochu trpělivosti a chuti k malování

2) Opravdu jsem ale nikdy nemaloval/a. Mám se před kurzy nějak připravovat doma?

Vážně nemusíte, vše vysvětlíme od začátku. Uděláme si i cvičení, abychom rozhýbali ruku a vše ukážeme. Kreslit ani malovat předem nepotřebujete. Samozřejmě jestli si už tvořit chcete, směle do toho, na škodu to rozhodně není :)!

3) Chci  na kurzu namalovat konkrétní obraz, třeba portrét příbuzného, je to možné?

To záleží na tom, jakou předlohu si vyberete, jestli není příliš náročný pro začátečníka. Také záleží na technice, o kterou máte zájem. Takže je to hlavně o domluvě a konkrétním obraze.

4) Pro jakou věkovou kategorii je vhodné se učit kreslit?

Věřte nám, nikdy není pozdě! Máme kurzy pro děti, mládež i dospělé. Kurzy pro dospělé nejsou nijak věkově omezené a hlavní je, abyste měli chuť malovat!

5) Jak si mám vybrat techniku kreslení nebo malování, které se budu věnovat?

Tady je to hlavně o tom, co se vám nejvíc líbí. Pokud si nevíte rady ani po tom, co si prohlédnete práce studentů u každého kurzu, určitě bude nejlepší si techniky vyzkoušet na vlastní kůži. Kurz kreslení a malování pro úplné začátečníky je průřezem technik. Techniku, která vás na kurzu nejvíce zaujme, pak můžete dále rozvíjet :).

6) Co si mám koupit domů za pomůcky a materiály?

Přímo na kurzech vám všechny pomůcky i materiály poskytneme zdarma (s výjimkou notebooku na digitální malbě). Vše si tedy vyzkoušíte a podle toho, co vás bude bavit, vám poradíme, jaké konkrétní věci si můžete pořídit na pozdější domácí tvorbu.

7) Za jak dlouho se naučím kreslit?

Záleží, co myslíte tím „naučit se kreslit“. Moc hezké výsledky budete mít už v polovině kurzu. Někomu to trvá trošku kratší dobu, někomu delší, ale tak jako tak si z kurzu odnesete obrázky, které si rádi vystavíte.

8) Nebudu zdržovat ostatní?

Skupiny na kurzech máme tak akorát velké, abychom se každému mohli dostatečně individuálně věnovat. Ničeho se nebojte, ptát se můžete, kolikrát chcete, každý bude mít dost svého prostoru!

Máte ještě nějakou otázku, na kterou jsme vám článkem neodpověděli? Určitě nám napište nebo zavolejte, vždy rádi odpovíme! Těšíme se na další nadšené začátečníky :).