Блог Draw Planet CZ

Už jste někdy slyšeli o pojmu “akční malba”? Pokud ne, pokusíme se vám tento pojem co možná nejlépe objasnit. 🙂

Vznikla v USA v druhé polovině 40. let. a americké umění se tak poprvé osvobodilo od vlivu evropského umění a vytvořilo si svůj vlastní zcela unikátní malířský styl. Tento směr se vyvíjel ve Spojených státech od počátku 40. let do počátku 60. let 20. století a vznikl současně s abstraktním expresionismem. Má mnohé společné s tachismem, který se vyvíjel ve Francii. Označení action painting poprvé použil v roce 1952 americký umělecký kritik Harold Rosenberg. Tímto termínem popsal nový trend ve tvorbě umělců New Yorku, ve kterém viděl zcela nové perspektivy v americkém umění. Podle Rosenberga se vlastně plátno stalo jakousi arénou, ve které působil malíř jakožto zprostředkovatel toho největšího zážitku. 

Rosenbergovo pojetí umění jakožto procesu ovlivnilo celou řadu právě vznikajících uměleckých směrů – konceptuálnímu umění, Land Artu i hnutí Fluxus, a bylo podnětem i pro pořádání celé řady happeningů. Díky akční malbě se malování poprvé stalo fyzickou záležitostí a sám akt malování nabyl nových hodnot. Rozměrná abstraktní plátna pak byla výsledkem nejvyššího podvědomého duševního prožitku a umění bylo motivováno nadsmyslově. Barvy byly umělci nanášeny přímo z tuby nebo plechovky a malba vznikala jakožto výsledek umělcova impulzivního pohroužení se do plátna. 

Akční malba rozeznává dvě základní techniky malování:

• Dripping – lití barvy na plátno přímo z plechovky
• Slash Painting – cákání barvy štětcem

Ani jedna z těchto forem tvorby však není výsledkem bezmyšlenkovitého mechanického malování, ale zprostředkovává nejvyšší možný pocit z malování samého.

Hlavní představitelé tohoto směru jsou: Jackson Pollock, Willem de Kooning, Franz Kline, Bradley Walker Tomlin a Jack Tworkov.

Pokud se chcete o této a mnoho dalších technikách abstraktní malby dozvědět více, přihlaste se k nám do Draw Planet na kurz abstraktní malby pro začátečníky! 🙂 https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-abstraktni-malby-pro-zacatecniky/

Chybami se člověk učí, nicméně existuje šance jim jednoduše předejít s radami od ostatních.

Podívejte se na 7 nejčastějších chyb kaligrafů. Možná jednu z uvedených chyb děláte a příště se jí můžete úspěšně vyvarovat! 🙂

1. Podceňujete svou vlastní práci

Není žádný důvod, proč si za svou práci říkat málo peněz. Není ostuda vydělávat na tom, co vás baví! Představte si, že tvorba obálky s kaligrafickým motivem trvá 10-15 minut. Rozpočítejte si to na hodiny, dny,… Pokud cenu za obálku nastavíte velmi nízko, tak si i málo vyděláte.

2. Během tvorby zakázky neposíláte fotografie klientovi

Snažte se posílat klientovi fotografie postupem vaší práce. Může se stát, že bude zadání ještě aktualizovat. Vy si tak ušetříte spoustu práce, zakázka bude perfektní a klient bude spokojený.

3. Prodáváte práci s prvky, které jsou chráněny autorskými právy

Dejte si pozor na citace, často bývají chráněny autorskými právy a k jejich prodeji je třeba vydavatele. Nenechte se ukonejšit, že to takhle dělá každý. Můžete se takto jednoduše dostat do křížku s právníky.

4. Klientovi neposíláte skici

Uvědomte si, že jen psaná komunikace nestačí. Slova vizuální efekt nenahradí. Můžete strávit spoustu času domlouvání se a stačit to nebude. Zjednodušte si práci a ušetřete čas obou stranám a posílejte návrhy.

5. Komplikujete projekty

Buďte struční a srozumitelní. Nekomplikujte klientovi výběr a snažte se mu zúžit možnosti. Je potřeba se vcítit do klienta a poznat jaký očekává výsledek. Komunikujte s nim, ale nežádejte je, aby za vás učinili všechna rozhodnutí — jste profesionál.

6. Nepracujete přímo s klientem, ale se zástupcem. Například se svatebním manažerem.

Může se Vám stát, že svatební manažer nebude chtít, abyste byli v přímém styku s klientem. To odmítněte. Je potřeba si s klientem pohovořit a poznat jeho potřeby. 

7. Nenastavili jste si pracovní dobu

Pokud pracujete na volné noze, musíte být schopni spravovat svůj čas. Nenechte se rušit od domácích prací a vyhraďte si čas jen pro práci. Abyste byli úspěšní, je potřeba, abyste pracovali ve stejném tempu jako v kanceláři. Ujistěte se, že máte každý den dost času na splnění povinností. Práce na volné noze má výhody časové flexibility, ale je potřeba si nastavit režim.

Chybovat je lidské, nebojte se chybovat. 🙂 Věříme, že vám příspěvek pomůže se některých zbytečných chyb vyvarovat. Z jakých chyb jste se v tvorbě ponaučili? Podělte se s námi do komentářů! 🙂 

Přihlaste se do kurzu moderní kaligrafii a letteringu v Draw Planet: https://www.drawplanet.cz/kurz/moderni-kaligrafie-lettering/

Focení u vody je super, co říkáte? Voda nás láká svou tajemností a krásou, ale někdy se nám takové focení může pěkně vymstít. Pokud náhodou voda nalákala i váš oblíbený fotoaparát na své dno, tak zachovejte klid, není třeba hned brečet a loučit se s ním!

Možná svého miláčka budete moci zachránit. Pojďme tedy začít.

Každý okamžik se počítá

Nejprve okamžitě vypněte fotoaparát a vyjměte baterie. Otřete všechny přístupné části vatovými tampony. Paměťová kartu také vyjměte. Pokud je to možné, vytáhněte malou baterii, jako u náramkových hodinek, která podporuje nastavení fotoaparátu.

Pokud je objektiv odnímatelný, sejměte jej a zkuste vytřepat vodu ze všech možných míst. Při otřesu otřete optiku fotoaparátu a poté jej očistěte obvyklým způsobem.

Sušení

Nedávejte všechny součásti zpět, ale položte je na ručník pod stolní lampu. Samotný fotoaparát zabalte do trička a ponechejte malý otvor. Potom položte výsledný balíček pod stolní lampu spolu se zbytkem Tím se výrazně sníží doba schnutí. Může trvat jeden až pět dní, než se vlhkost úplně odpaří.

Životní hack

Pro nejrychlejší absorpci vlhkosti lze zařízení umístit do dobře savého materiálu.Pokud nedostanete speciální granule (obvykle se dávají do krabic na boty), můžete si dát svůj oblíbený kus železa do suché rýže. Jedná se o univerzální metodu pro jakékoliv utopené zařízení.

Rada

Nepoužívejte látky obsahující alkohol. Váš fotoaparát je křehkým výdobytkem moderních technologií vyrobených z plastů a polymerů. To platí zejména pro optiku. I když je čočka ze 100% skla, může být potažena antireflexní vrstvou nebo jinou vrstvou, kterou když otřete alkoholem, tak zanechá trvalé skvrny. Doporučujeme zakoupit přímo hadřík na čočky, který je vyroben z mikrovlákna.

Mořská voda

Nejobtížnějším případem je utonutí fotografického vybavení v mořské vodě, o něco méně nebezpečné jsou různé solanky a minerální vody, sirupy a likéry.

Pokud se do fotoaparátu dostane některá z uvedených kapalin, opláchněte ji. Neotírejte, ale opláchněte ji čerstvou vodou, jinak vše rezne.

Po vysušení

Zapněte fotoaparát na krátkou dobu a zkontrolujte jeho funkčnost. Pokud se to zaplo, vyhráli jste! Dále vám doporučujeme znovu vypnout fotoaparát a odvézt jej do servisu pro čištění a kontrolu oxidovaných kontaktů.

Chtěli byste se konečně naučit pořádně fotit? Přihlaste se na náš kurz fotografování pro začátečníky 🙂 

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-fotografovani-pro-zacatecniky/

1.Vyberte si vhodný materiál, na kterém budete kreslit. Ač je to občas přehlíženo, povrch nebo papír, na kterém budete pracovat, vždy výrazně ovlivní výsledek Vaší práce.

Stejně jako ostatní papíry na kreslení tužkou, jsou papíry na práci s pastelem v různém barevném provedení a povrchových strukturách. Tón volíme individuálně a přihlížíme k cíli výkresu. Bílý papír například brání vyniknout sytosti barev samotného pastelu.

Textura určuje, jak moc do detailu můžete zajít (čím výraznější reliér textury papíru má, tím hůř nakreslíte detaily) a jak bude papír absorbovat pigment (čím hladší textura, tím méně pigmentu do sebe papír vpustí). Gramáž zodpovídá za to, jak moc papír můžete namáhat – čím vyšší gramáž, tím víc toho papír snese (ve smyslu množství vrstev, gumování a přepracovávání).

2. Zkuste si zakoupit dvě pastelové sady. Jednu sadu pevnějších pastelů a druhou sadu mnohem měkčích. Můžete je kombinovat a zjistíte jaké vám při práci vyhovují více. Suché tvrdé pastely jsou lisované do tyčinek a prodávají se v široké škále odstínů. Jejich tvrdost většinou umožňuje pastely seříznout do špičky pro detailní kresbu. Stejně tak jimi lze nanášet velké barevné vrstvy, prach dobře roztírat atd. Výsledný obrázek nutně potřebuje fixaci, protože pastel z papíru odpadává. Měkký pastel většinou není od tvrdého na první pohled rozpoznatelný; oba lze bez problému kombinovat. Rozdíl je patrný především při práci s ním a také v šíři dostupné palety barev: barvy měkkých pastelů jsou zářivější a paleta široká, pastely se snadněji roztírají, jsou křehčí a snáze se drolí na prášek. Konkrétní parametry pastelů však vždy závisí na výrobci. Měkký pastel je taktéž třeba na závěr fixovat.

3. Při vrstvení barev přirozeně vzniká jejich míchání. Při malbě pastelem barvy mícháme přímo na papíře a ne na paletě jako u jiných technik. Barvy lze míchat vrstvením přes sebe a nebo prstem. Ke smíchání dochází také při nerozmíchaném tahu na již aplikovaný rozmazaný pastel, což vede k optickému míchání barev. Místo, abyste sáhli na již vyrobený zelený pastel, zkuste raději smíchat modrý a žlutý pastel. Pokud vámi smíchaná barva nebude tak výrazná, vždy můžete přidat ještě trochu již vyrobené zelené.

4. U spoustu výtvarných médií je většinou potřeba řešit detaily již na začátku malby nebo kresby. U pastelu to není až tak úplně potřeba. I když se nejprve lehká skica může hodit, tak se nemusíte vrhnout do úplných detailů. V rané fázi je nejlepší se nejprve věnovat vývoji barevných tónů.

5. S pastelem lze malovat rychle velké plochy, to vám umožňuje také rychle a volně rozvíjet počáteční fázi díla. Uvolněte se a zkuste se zaměřit na to, aby vaše tahy směřovaly od lokte nebo až ramene. Pamatujte, že detailům je dobré se věnovat až ke konci.

6. Tento tip se může zdát v rozporu s posledním, ale není tomu tak. V první fázi malby pastelem je dobré být uvolněný a pracovat rychleji, u vrstvení barev tomu tak není. Zatímco u jiných výtvarných médií stačí pár tahů štětcem nebo tužkou, tak u pastelu nemůžete očekávat, že dosáhnete pěkného obrazu jen pár tahy pastelem. Jen díky trpělivému nanášení vrstev a leštění pastelu dojdete k dílu, se kterým budete spokojeni.

7. Pastely se obvykle prodávají jako tyčinky a někomu může přijít obtížné s nimi vyvíjet detaily. Pro tento případ jsou vhodné pastelové tužky. Pastelové tužky, jak název vypovídá, se skládají z pastelového média uzavřeného v dřevěné tužce. To umožňuje naostřit špičku, buď pomocí ostré čepele nebo ořezávátka. Vzhledem k tomu, že materiál v tužce je stejný jako samotná pastelová tyčinka, tak je lze společně míchat.

8. Na hotové pastelové dílo lze použít fixační prostředek, který udrží pastelový prach na papíře a tím se rozmazává. Je dobré brát v potaz, že tento poslední krok je jen na vašem uvážení, není nutný. Fixační prostředek totiž může změnit tóny barev, většinou je ztmaví. 

Zajímá vás kresba a malba pastelem? Toužíte tvořit jednoduchým médiem a zároveň dosahovat fantastických výsledků? Přihlaste se na kurz pastelu do Draw Planet a naučte se vytvářet nádherné obrazy plné pestrých barev. 🙂 

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelu/

Od dětství víme, že obzor rozděluje oblohu a zemi. Navzdory tomu, že díky kulatosti zeměkoule vidíme sférický horizont.

Musíme najít vodorovnou čáru, která probíhá v úrovni našich očí. Pokud v krajině nejsou žádné hory, uvidíme linii oddělující nebe a zemi. Hranice horizontu je vždy v úrovni našich očí!

Pokud sedíte, vidíte méně země, když se postavíte, pak více. Když vylezete na horu, můžete pozorovat krajinu, která se rozbíhá do šířky jako z ptačí perspektivy.

Když nakreslíme obrázek z úrovně naší výšky (když stojíme na zemi), pak všichni ostatní lidé, kteří jsou také na naší úrovni, uvidíme takovým způsobem, že linie horizontu bude někde ve výši hlavy.

Vystoupáme-li výš (vylezeme na horu nebo se podíváme z okna vysokého domu), obzor se s námi zvedne a všechny ostatní objekty zůstanou na dně. Uvidíme lidi, domy atd. shora. Budou pod horizontem, v perspektivě a s deformovanými rozměry.

Pokud půjdete dolů a podíváte se na lidi z nižší polohy, uvidíme vše, co se děje zdola. Vodorovná linie bude procházet kolem těla nebo dokonce kolem nohou jiných lidí.

Je to velmi jednoduché vysvětlit, ale ve výkresech začátečníků často vidíme chybu nadhodnoceného horizontu.

Doslova stejně jako děti, se lidé, kteří právě začínají kreslit, bojí zablokovat objekty a nakreslit pohled shora. Výsledkem je, že obrázky jsou velmi deformované.

Nadhodnocený horizont?

Pokud jste ve stejné výšce s lidmi kolem vás,pak nebude horizont nikdy výš, než jejich hlavy! Takže nedělejte takovou chybu, aby psychologové neodhalili vaši skrytou stránku, tajnou touhu se povyšovat. 🙂