#art

Když David Hockney poprvé přijel do Kalifornie, uvědomil si, že chce zachytit krásu slunce, které padá na lidské tváře, bazény a ulice. A podařilo se mu tohle. Práce jednoho z hlavních britských umělců jsou podobné sladkým sekundám slunečného dne a hořkým pocitům z jeho konce. S jedním rozdílem: v Hockneyho světě, léto nikdy nekončí.

Široká veřejnost poznává Hockneye především prostřednictvím slavných obrazů bazénů a postav mužů. Často namísto tvoření skic, si dělal umělec fotky na «Polaroid» a poté podle nich maloval obrazy. Využívá fotografii nejen jako «asistenta» při tvorbě malby, ale také jako samostatnou uměleckou formu. Hokney například fotografoval na „Polaroid“ lidi v různých okamžicích, a pak kousky fotek spojil do jednoho portrét.

Jeho otec byl účetním, zbožňoval umění, navštěvoval kurzy v umělecké škole, měl výrazný styl. Hockneyova matka byla vegetariánka, což bylo v těch dnech ještě vzácností. David přijal od rodičů touhu po svobodě a vyjádření individuality.

Barevná suspenze tisíců jednotlivých prvků různých tvarů, barev a velikostí tvoří lidské siluety uvězněné do vícevrstvé transparentní hmoty z těžkého skla. Autorem těchto neobvyklých soch (nebo spíš trojrozměrných koláží) spojených v sérii „Psychogeographies“ je umělec z Brooklynu — Dustin Yellin.

Umělec začal své tvůrčí hledání zcela tradičně — na plátně a papíru. Ale vždy ho přitahovaly expresivní a kompoziční možnosti koláže. Právě proto začal v určitém okamžiku v své kariéry experimentovat s přírodními materiály umístěnými v kaučuku. Tato technika přinesla zajímavé výsledky a pomohla mu v rozvinutí představivosti. Díky této první zkušenosti Yellin pochopil, že koláž nutně nemusí být pouze rovinná tvorba ale právě naopak. Koláž funguje skvěle a ve třech rozměrech!

Umělec vytváří plastiky z několika vrstev skla, z nichž každá je samostatnou jednotkou vytvořenou z různých materiálů: z kousků barevného papíru, fotografií, výstřižků z novin a časopisů, menších předmětů, obrazů vytvořených na počítači a z akrylu. Vrstvu po vrstvě práce se skládá do jediného uměleckého objektu, ve kterém samotný prostor funguje jako stavební materiál.

Postavy Yellina symbolizují fragmentaci lidské existence. Jsou sestaveny z tisíců drobných prvků, stejně jako i sám člověk. Ani ten není nic víc než jen sbírka různorodých obrazů, matoucích forem, a oduševnělých polopravd.

Mám začít s kreslením nebo malováním? Přinese mi to vlastně něco? Jestliže byste se chtěli naučit tvořit, ale vrtají vám v hlavě tyto otázky, čtěte dál! S nadšením totiž odpovídáme, že začít malovat je skvělý nápad v každém věku :)! A zvládne to každý, chce to jen trochu cviku. Přečtěte si, proč se tomu naučit.

V první řadě si prostě parádně odpočinete. Užijete si ten krásný pocit nanášení barvy, nebo jen obyčejného tahu tužkou na papír. Taková relaxace těší opravdu každého. Umění odbourává stres, i ten dlouhodobý. Koníček, který je aktivním odpočinkem, prospěje opravdu všem.

Chcete-li ale vyloženě praktický argument, malováním trénujete mozek a rozšiřujete jeho kapacitu. Při tvoření se totiž aktivuje opačná hemisféra, než při obvyklých činnostech. To znamená, že zlepšujete dovednosti jako třeba kreativitu nebo barevné vnímání. Jen tak, při příjemném a odpočinkovém malování!

Kreslení a malování nám také pomáhá pracovat s  emocemi. V každém z nás se přirozeně skrývá talent, stačí ho objevit. Intuitivní chuť tvořit má totiž svůj smysl v odhalování pocitů a jejich třídění. Vyjádříte totiž i to, co slovy vyjádřit nejde a negativní emoce uvolníte.

Nesmíme zapomenout na to, že umění má smysl i v každodenním životě. Kdo navrhuje vzory na látky na našem oblečení? Kde se vzaly obrázky v oblíbené dětské knížce? Navrhli je profesionální umělci. Ti ale také jednou začínali a třeba dělali původně úplně jinou práci. A k povolání se prostě postupně prokreslili, věděli, že má smysl to zkoušet. Tvorba je řemeslo jako každé jiné, dá se naučit. Třeba se jednou také najdete v kreativním zaměstnání.

Pokud se rozhodnete začít s kreslením, mimo jiné si můžete zvýšit sebevědomí. Překvapíte totiž sami sebe, čeho jste schopní s trochou praxe dosáhnout. Když se dokážete poučit z chyb a vydržíte to zkoušet, výsledky se postupně dostaví. A na své obrázky budete opravdu pyšní!

Sečteno a podtrženo, výhody kreslení a malování jasně převažují nad… nad čím? Na nevýhody jsme zatím nepřišli. Snad jen, že na tvorbě se tvoří těžká závislost :)!

Seberte odvahu, zvládnete to také a budete těžit ze všech úžasných benefitů umění. Ať je vám 20 nebo 80 let, začněte s tvorbou, stojí to za to!  Přihlaste se na některý ze skvělých kurzů kreslení a malování i pro úplné začátečníky: https://www.drawplanet.cz/kurz/ . Vašimi prvními kroky ve světě umění vás provedou ti nejlepší a nejmilejší lektoři. Užijte si kreslení v nádherném prostředí!

Jako umělec se setkáváte s kritikou neustále. A nejsou to zrovna nejpříjemnější zážitky: kritika nejčastěji přináší bolest a ničí veškerou radost, kterou vám proces tvoření dává. Tlak nutnosti přizpůsobit se normám a touha vyhnout se negativní kritice jsou někdy tak velké, že mohou člověka donutit s tvorbou „seknout“. Ale odkud tento tlak pochází? Má každý obraz takovou hodnotu, aby se stal předmětem kritiky? Má každý právo kritizovat?

Dnes budeme diskutovat o temné straně tvořivosti, o které mnozí ani nevědí. Pokud se vám podaří uchopit tento text správně, získáte takovou svobodu, o které se vám nikdy nesnilo.
Kritika má jediný problém a ten koření v naší mysli. Prostě pouze klameme sami sebe. Když se na to podíváme logicky – je kritika čistý nesmysl. Člověk ale ze své povahy více preferujeme pohodlí než pravdu.

Jsme lidé, naší přirozeností je neustále soudit všechny a všechno. Tím, že si o nějakém objektu vytváříme úsudek, určujeme jeho hodnotu. Hodnocení nás vede k lepší budoucnosti, pomáhá nám přežít a být šťastným. Je tak důležité, že ovládlo celý náš život. Oceňujeme každou maličkost, abychom se ujistili, že je vše v pořádku. Nálepkujeme věci, situace, lidi. Ve skutečnosti ale věci nejsou takové nebo makové, věci prostě existují.

Výsledky soudního procesu mohou být dva: fakt a pohled na věc.

Faktem je pouze popis situace / objektu. Fakta jsou pozorování potvrzené velkým počtem lidí — každý, kdo pochybuje, může jít a zkontrolovat to. Výsledek bude stejný (a pokud ne, toto prohlášení nikdy nebylo faktem). Fakt je objektivní a nepotřebuje podrobný popis, aby začal existovat.

Pohled na věc je faktem s přidaným osobním hodnocením.
Hodnota se vytváří v mysli diváka a mimo ni neexistuje. Pokud mnoho lidí sdílí stejný názor, může to být vnímáno jako fakt («jahoda je lahodná», «růže jsou krásné»).

Vzpomínáte si na okamžik, když poprvé někdo zhodnotil vaši práci pozitivně? Omamný pocit euforie! A první negativní hodnocení? Možná jste po něm dokonce přestali na chvíli kreslit (nebo možná také navždy!). Bezpochyby je vliv hodnocení velmi silný. Ale odkud tato síla pochází? Odpověď je jednoduchá: to my jsme tím zdrojem.

Velmi často se klameme. Při kreslení je klam vyjádřený nebezpečnou vírou v to, že «názor se stává faktem v okamžiku, kdy je vysloven nahlas.» Samozřejmě, že to není pravda. Tento způsob myšlení nám však dovoluje nasát obrovské množství energie z každé pozitivní poznámky. A to znamená mnoho, protože s každou novou pozitivní reakcí se obraz ve skutečnosti stává čím dál tím krásnější!

Jen málo lidí kreslí výhradně pro sebe, někteří kreslí pro peníze, ale drtivá většina kreslí kvůli chvále ostatních. Je to tak opojný pocit, když jiní chválí vaši práci! Bohužel, čím více okouzlujících pocitů z pozitivních názorů získáváte, tím horší to je, když v hledišti vznikne kritika. Pozitivní hodnocení vám poskytne pár minut blaženosti, ale negativní komentář může zkazit celý den a vážně poškodit vaše sebevědomí.

A teď už k důležitému závěru. Čím víc jsme si jisti sami sebou, tím míň vnímáte názory jako fakta. Je to proto, že osoba s nízkou sebeúctou věnuje větší pozornost názoru někoho jiného než svému vlastnímu. Pokud se vám líbí váš obraz a někdo řekne, že je hrozný, přepadnou vás najednou zlé pocity. Někdo přišel a zničil všechnu vaší spokojenost s obrazem prostě jen tím, že vyjádřil svůj názor!

Měli byste analyzovat komentáře, aniž byste byli negativně naladěni. Možná vám komentářem chtěli úmyslně ublížit, ale proč byste jim dali takovou příležitost? Namísto toho použijte «pozitivní filtr» a vytáhněte maximální výhody z toho, co říkají.

A pamatujte, že vaše kresby mají právo být nedokonalé, nerealistické a nedokončené. Máte právo nesplňovat standardy jiných lidí. Zároveň ale má někdo právo říct, že se mu to nelíbí. Nikdy to ale nebude znamenat, že se musíte změnit jen proto, abyste uspokojili přání široké veřejnosti! A opět, pokud si nechcete vzít tuto radu k srdci, řekněte «děkuji» a pokračujte v tom, co děláte. Umění je svoboda, nikoli tlak. Pokud se chcete v této oblasti zlepšit, vy a jen vy se můžete donutit to udělat.
V Draw Planet Vám rádi pomůžeme posunout se v tvorbě dál a najít Váš jedinečný styl. V inspirativním prostředí a s přátelskými lektory se každý cítí skvěle. Máte chuť tvořit? Stačí si vybrat kurz, který Vás nejvíc zaujal a přihlásit se. 🙂 To ostatní už nechte na nás.

Už dlouho jsou pryč ty časy, kdy existovaly jenom malba a sochařství. Technologie, které umělci používají v současné době, zahrnují film, video, promítačky a počítače. A k tomu mají navíc k dispozici obrovské množství materiálů! Dnes se návštěvník galerie nebo muzea moderního umění může setkat s čímkoli.

Instalace (anglicky installation — Instalace, umístění, montáž) je formou moderního umění. Jedná se o prostorovou kompozici, vytvořenou z různých hotových materiálů a forem (přírodních objektů, průmyslových a domácích potřeb, textových fragmentů a vizuálních informací).

Tato nová forma umění vyžaduje ze strany diváka nový postoj a větší otevřenost. Termín «instalace» pokrývá jak velké množství, tak širokou škálu forem, materiálů, obsahu a účinků, pro které se zdá být nemožné najít nějaký společný jmenovatel. Je však možné určit seznam faktorů, které se primárně týkají nového vnímání prostoru a času.

Nezáleží na tom, jak odlišné jsou instalace. Jejich společným jmenovatelem je, že jejich význam závisí na souvislostech mezi objekty a obrazy, které tvoří, a na prostoru, ve kterém jsou postaveny. Prostor zahrnuje i diváka, který svou přítomností vystavuje toto prostředí rozmarům a náhodám každodenního života. Nad událostmi, které se v našem životě přihodí, máme malou nebo žádnou kontrolu. Ve všem hraje důležitou roli situace, a to samozřejmě platí i pro instalace.

Instalace mění vnímání umění díky hmatovým prvkům, které přímo ovlivňují naše smysly. Zůstávají tedy výtvarným uměním, na které se díváme očima, ale vnímáme je srdcem.

Sepsali jsme důvody, proč lidi kreslí 🙂

Snižování stresu pomocí doodlingu
Procítění vlastního těla díky pohybům při kreslení
Vyjádření svých skrytých myšlenek a pocitů
Relaxace nebo koncentrace
Zharmonizování svých stavů a energií
Dosáhnutí dokonalosti při kreslení
Prozkoumání přírody
Zobrazení krásy světa
Ukládaní dojmů
Vystoupení z davu
Prožívaní kreativní extáze

Který z bodů seznamu je vaší motivací ke kreslení?
Popřemýšlíte nad tím.

Pokud je pro vás kreslení důležité z hlediska odstranění stresu, pak se nemusíte obávat, že neumíte kreslit. Stačí si koupit omalovánky pro dospělé, naučit se stylu «zentangle», nebo kreslit jednoduché náčrtky ve skicáku.

Chcete-li vystoupit z davu — vybírejte neobvyklé směry v umění, jako je performance, kreslení s neobvyklými materiály nebo dokonce i částmi těla.

Pokud chcete procítit stav tvořivosti a vyjádřit své emoce — malujte abstraktní obrazy. Abstrakce nebude ničit vaši kritickou mysl slovy «neumím» a «nepodobá se to». Můžete si dovolit užít si barvy a tvůrčí svobodu.

Ale pokud si chcete dokázat, že nejste o nic horší než ostatní umělci, pokud chcete sdílet ve svých obrazech krásu světa, pak je nutné studovat umělecký jazyk: pravidla, zákony a techniky umění.

V každém případě, cokoli si vyberete, kreslení vám dá radost z tvorby. Což vám opravdu přejeme!
https://www.drawplanet.cz/kurz/

Nikdy nezapomínáte nasdílet svůj obrázek na sociální sítě pro přátele a fanoušky?
A nezáleží na tom, co to je. Zda vaše mistrovské dílo anebo jen rychlá skica na ubrousku — sdílíte všechno. Jste už prostě takový typ člověka!

Kaligrafie je umění krasopisu, které bylo zapomenuto s nástupem kuličkového pera. V poslední době ale zažívá znovuzrození. Před třemi stoletími bylo obrovské množství škol a mistrů krasopisu. Proč je vlastně kaligrafie tak atraktivní? Odpověď spočívá v plasticitě linií, zkroucených a zmrzlých v krásném tanci. Existuje názor, že se krása kaligrafie nenachází pouze v půvabu linií, ale také v pravidle zlatého řezu. Všechno, co je vytvořeno přírodou, včetně člověka, je na tomto principu postaveno. Tvar písmen, který byl po staletí zdokonalován, z něj také vychází.

Kaligrafie rozvíjí i jemnou motoriku. Malé a přesné pohyby zápěstí a prstů na rukou a nohou jsou koordinovány nervovou, svalovou, kosterní i smyslovou soustavou. Vývoj jemných pohybových dovedností je užitečný nejen pro děti, ale i pro dospělé. Ovlivňuje myšlení, paměť, koordinaci, agilitu, pozorování a představivost.
Na první pohled se zdá, že umění kaligrafie je velmi obtížné. Často slýcháme věty jako: „Mám hrozný rukopis, nikdy to nezvládnu napsat tak krásně. “ To je pouze mýtus. V kaligrafii, stejně jako v hudbě, jsou trpělivost a každodenní trénink nepostradatelným základem.

Trochu Vám přiblížíme nástroje, které se ke kaligrafii používají.

Všechny kaligrafické nástroje lze rozdělit do dvou velkých skupin: na ty široké a na ty se špičatým koncem.

Plnění pera
Profesionální kaligrafové nenamáčí pero do inkoustu, ale naplní jej pomocí štětce. Takový způsob pomáhá přesně dávkovat tuš a zabraňuje nežádoucím skvrnám a šmouhám při psaní.

Držáky na pero
Máme dva typy- přímé a šikmé. Šikmé držáky se používají pro psaní špičatými pery, aby usnadnily odpozorování správného sklonu 55 stupňů a abychom nemuseli list papíru tolik otáčet.

Štětce
Štětce jsou obdobou per, jsou buďto kulaté (při psaní špičaté) nebo ploché (při psaní široké). Pouze jsou mnohem ohebnější a měkčí než pera.
Nejlepšími kaligrafickými štětci jsou přírodní čínské štětce.

Papír
Pro úspěšné kaligrafické psaní je velmi důležité vybrat správný papír. Pokud je papír příliš tenký nebo rozvolněný, pero se zadrhává, neklouže a inkoust se roztéká.

Tuš
V úvodních fázích je lepší použít ty nejpopulárnější a nejlevnější druhy tuší z obchodu.
Čínský inkoust, který často zaujme začátečníky, je poměrně hustý a těžce sestupuje z pera. Musí být zředěn vodou. Tak se s ním píše snadněji.

Písanky
Pro začátek studia jakéhokoli typu písma je to nutnost. Jednou z nejčastějších chyb studentů je názor «Psaní čar je nuda, chci psát celá písmena.» Výsledkem je, že jsou písmena křivá, rozestupy mezi nimi jsou různé a s rytmem jsou také problémy.

Lettering je na rozdíl od kaligrafie způsob, jak nakreslit písmena. Lettering je obraz sestávající se z písmen a nějakého dalšího grafického návrhu. Stylistika písma závisí na vaší neomezené představivosti. Psát můžete čímkoli, co Vás jen napadne: štětcem, tužkou, perem, křídou atd.

«Lettering je odlišný od písma, stejně jako tvoření z modelíny se liší od stavení z Lega“ Mark Simonson

Kde krasopis využít?

Ve skutečnosti je to velmi jednoduché. V moderním světě má kaligrafie a lettering hromadu využití!
Psaní originálních pozvánek a pohlednic pro svatby, výročí a jiné svátky pomocí kreativních kaligrafických nápisů.

Plnění všech druhů oficiálních i neoficiálních dokumentů elegantním rukopisem je další příležitostí k vydělávání peněz. Kaligrafie navíc umožňuje vytvářet menu restaurací nebo kaváren, vizitky a plakáty i obaly pro handmade výrobky. V některých tiskárnách s nimi lidé stále pracují, a pokud je to nutné, vyhotovují určité výrobky s kaligrafickými nápisy.

Při procházce ulicemi měst si můžeme prohlédnout jejich historii. Pouliční umění je kolem nás a může nás přimět k zamyšlení nebo nás inspirovat.

Graffiti jsou prvky pouličního života, svobody myšlení a jednání, které jsou často vnímány jako projev vandalismu. Můžou zahrnovat provokativní a revoluční motivy, protest proti určitému činu nebo chování i podporu všemožných politických názorů a mnoho dalšího.

Jako projev prostých lidí přilákalo „naivní“ umění graffiti pozornost mnoha současných umělců, kteří se chtěli vymanit z konvencí stanovených odbornou přípravou a tradicí. Mnohé z děl Joana Miró a Paula Klee jsou podobné stylu těchto vzorců deviantního, pouličního umění. Picasso graffiti obzvláště obdivoval pro jejich schopnost prezentovat osobu, lidskou postavu či charakteristický pohyb pomocí minimálního počtu grafických prvků. Francouzský umělec Jean Dubuffet používal graffiti techniku ve svém «Drsném umění» (Art Brut).

Díky tomu šedesátých letech v USA a v poté i v západních zemích Evropy vznikla skupina umělců — amatérů pod tímto jménem — Art brut. Účastníci, kteří často patřili do národnostních menšin a marginálních skupin, se snažili zdobit ponuré prostředí předměstí. Malovali ve velkých měřítkách na požární zdi, betonové bariéry i ostatní stěny ve svém okolí. Do svého umění promítali sociálních protestní motivy i kritiku sociální nespravedlnosti. Americké graffiti kompozice jsou charakterizovány expresivností, živými barvami a širokým použitím populárních symbolů.

Jasná definice toho, co je graffiti, je velmi obtížná, ale většina výzkumníků se shodla na tom, že hlavním rysem je veřejná a neformální komunikace. Jedná se o druh alternativy k tradičním způsobům vyjádření svého názoru.