#kreslení

Chodidlo je pro kreslení velmi obtížný předmět. Je to silná, pružná a možná i nejvíce elegantní část lidského těla.
Zaměříme se na chodidlo v dvourozměrném prostoru a budeme přidávat na objemu. Nastudujeme jeho strukturu, umístění hlavních částí a obecnou perspektivu.

Začněme jednoduchými formami, které nám pomohou rozpoznat různé části chodidla. Pak budeme náčrtek zdokonalovat, položíme základy pro objemnou kresbu. Poté přidáme potřebné detaily, jako jsou vrásky, záhyby a svalový tonus.

1. Co je uvnitř?

Znalosti anatomie chodidla nám pomůžou vytvořit obecný tvar
Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokáží vykonat širokou škálu pohybů. Není do cesty podívat se na anatomii chodidla a zkusit si udělat pár rychlých náčrtů.

Při kreslení je třeba si uvědomit nakolik je vlastně pata velká. I bez znalosti anatomie můžeme snadno přijít na to, kde se nachází jednotlivé části, jako jsou pata, nárt a klouby prstů. A to hlavně proto, že se nacházejí v blízkosti povrchu pokožky.

2. Najděte vhodnou pozici

Rychlé náčrtky vám pomohou najít zajímavé pozice
Jakmile dostatečně prozkoumáme strukturu chodidla, můžeme začít vytvářet náčrty. V této fázi se nemusíte starat o přesnost nebo anatomii. Naopak, soustřeďte se na dynamiku obrazu a zajímavé polohy chodidla.
Zaměřte na obrys a nevykreslujte detaily. Použijte vlastní nohu jako vzor pro nalezení ideální pozice. 🙂 Vaše vlastní pocity vám pomohou: pochopíte, jak jsou kosti a svaly uspořádány a jak se pohybují.

3. Obrysy vytváří tvar

Nyní máme náčrt pozice chodidla a můžeme začít dávat tvar a objem. Obrys bude řídit naše kreslení. Pomůže vám pochopit, jak se tvar chodidla mění.
Nezapomeňte, že ve výkresu je důležité použít tvary. To pomůže zachovat perspektivu objektu a vytvořit smysl pro hloubku. Označte, na které straně je palec.

4. Výstavba malých forem

Různé formy přidávají objem
Z našeho hrubého obrysu budeme pokračovat ve stavbě chodidla jako trojrozměrného objektu. To znamená, že potřebujeme pochopit, kde se plocha nohy dostane do trojrozměrného prostoru. Používáme trojrozměrné tvary (koule a válce), které pomohou při konstrukci nohy. Stále pokračujeme v těchto formách, udržujeme strukturu. Objem je tedy vybudován.

5. Použijte kontury pro detailnost a objem

Pokud pracujete s tradičními materiály, stačí jen silněji tlačit na tužku.
Změníme obrys, vytvoříme objem pomocí vykreslení světla. Nezapomeňte, že nejste svázaní s původním postavením. To se může v procesu změnit.

6. Vlastnosti chodidla

Podrobnosti a stíny vytvoří objem
Nyní budeme mít chodidlo realističtější. Uvědomili jsme si, že nechávaní pomocných čar, nakreslených tužkou nebo v digitálně, způsobuje, že výkres vypadá živější. Nakreslete nehty a vrásky na povrchu prstů.

7. Korekce a detailizace

Kreslíme vrásky, přidáváme hrany u prstů a vytváříme objem šrafováním.
Také, používáme následující metodu: dolní část chodidla těsně obkreslujeme tlustými čárami, aby vzniknul stín a pocit hmotnosti. Horní část zůstává vykreslena tenkými čárami, protože horní část chodidla je osvětlena… Nezapomeňte, že lidské tělo není dokonalé. Nedokonalost je v této práci vaším přítelem.

Baví Vás zkoumat lidské tělo? V Draw Planet máme výborný kurz Figurální kresby, během kterého se dozvíte, jak kreslit portrét, ruce, nohy a lidskou postavu v různých pozicích. Přihlaste se! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Mimochodem na našem blogu jsme také psali o tom, jak nakreslit jinou komplikovanou část lidského těla: ruce.  Článek najdete zde: https://www.drawplanet.cz/jak-kreslit-ruce/

Myslíte na to, že byste vzali štětec nebo pastelky a šli něco namalovat, ale přepadne vás strach z neúspěchu? Jestli jste jedním z těch, kdo má obavy začít, čtěte dál. Příjemně vás překvapí hned několik faktů o kreslení. Třeba vám pomohou v odstranění zábran a vezmete tužku do ruky ještě dnes!

Dobrá zpráva je, že i umění je řemeslo. To znamená, že se dá kreslení i malování naučit! Každé řemeslo má svá jasná pravidla a zákonitosti. Stejně tak tvorba. Přece i při hře na hudební nástroj vám nejdříve musí vysvětlit, jak na to, a pak teprve můžete trénovat.

Také jde začít v jakémkoli věku. No ano, ať se rozhodnete pro tvorbu před 18. narozeninami, nebo se do toho obujete třeba ve svých 70 letech, půjde to. Hlavní je nadšení a chuť malovat! Navíc kreativní trénink mozku zpomaluje proces stárnutí. Takže všichni umělci, i ti začínající, zůstanou duchem mladí :).

Kreativitu můžeme procvičit a zlepšovat. Každá dovednost se zlepšuje cvičením, proč by tedy měla být právě kreativita výjimkou? Už samotným čmáráním totiž zapojíte mozek jinak, než obvykle. A hned cvičíte. Jednoduché, že?

Kreslení se musí trénovat a získávat v něm praxi. Profesionální umělci také začínali! Ke svým výsledkům se prostě postupně propracovali. Zkoušeli to znovu a znovu a dělali chyby. Chybami se nejlépe učí, což v umění platí dvojnásob.

Tvorba má smysl! Funguje u lidí jako uvolňovač emocí. Takovou funkci v sobě nosí každý, aby mohl dobře nakládat se svými pocity. Stačí svého vnitřního umělce odkrýt. A jak jinak, než malováním! Stačí to zkoušet a postupně se zlepší i vaše vnímání a empatie.

Talent v sobě objevíte, věřte si. Chce to jen trochu cviku a kvalitní vedení! Svěřte se do rukou těch nejmilejších a nejšikovnějších lektorů. Už žádné strachy! Ve výtvarné škole Draw Planet si vyberete kurz třeba i pro úplné začátečníky: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-a-malovani-pro-uplne-zacatecniky/ .

Tak hurá na to :).

Ze všech částí těla se zdá, že se nejvíce obtížně kreslí ruce. Všichni můžeme vyprávět temné příběhy o tom, jak jsme schovali ruce našich hrdinů do kapes nebo za záda, abychom se vyhnuli jejich nakreslení. Paradoxně jsou naše vlastní ruce nejvhodnější předlohou, kterou nosíme všude s sebou a máme ji skoro neustále v zorném poli. Pomocí zrcadla a malého úsilí můžeme pochopit jak nakreslit ruce ze všech stran a v jakékoli poloze. Jediným «ale» v tomto příběhu je, že jsou ruce složitým nástrojem, plným kloubových detailů a když je kreslíte, ne vždy víte, odkud začít.

Nejjednodušším způsobem, jak kreslit ruku, je začít dlaní. Dlaň by měla vypadat jako kulatý, obdélníkový nebo lichoběžníkový steak se zaoblenými rohy, ke kterému budou připojeny prsty.

Máte-li potíže s kreslením prstů, představte si každý prst jako řadu spojených válců. Taková jednoduchá forma vám pomůže nakreslit prsty z jakéhokoli úhlu. Podívejte se na obrázek: z okrajů válců se stávají čáry, které zobrazují kloubní ohyby.

Nezapomeňte na nehty. Není potřeba je kreslit vždy. Kreslete je pouze v případě, kdy je ruka na kresbě blízko k divákovi a potřebuje takové detaily.

Struktura rukou je individuální, stejně jako u obličeje. Mužské ruce se liší od ženských, mladé od starých a tak dále. Níže uvádíme několik klasifikací, ale nezahrnují celou řadu rozmanitostí rukou. Ruce můžou mít charakter (a to je správné slovo) pokud jde o jejich rozdíly.

-Formy rukou

-Rozdíl v poměru prstů a dlaní

-Formy prstů

A nehty jsou také u různých lidí různé! Dokonce i se stejnou velikostí nehtového lůžka se můžou lišit rozdílnou manikúrou.

Jednoduché cvičení
Podívejte se na vaše ruce a ruce lidí kolem vás. Jak jsou uspořádány prsty? Čím se liší mužské ruce oproti ženským? Jaký je rozdíl mezi rukama vaší babičky a vašima? Dokážete rozeznat své přátele podle jejich rukou? Skicujte ruce, které vidíte naživo nebo skicujte podle předloh. Nedělejte si starosti s poměry, jen zachyťte jejich výraz.
Nakreslete si vlastní ruce v různých pozicích, pomocí zrcadla, z různých úhlů, vždy začínejte s nejjednoduššími formami. Můžete také vytvořit energické náčrty a pak dokreslit detaily.

Na kurzu figurální kresby v Draw Planet společně s našimi šikovnými lektory zvládnete správně nakreslit ruce (nejen) podle živého modelu, přijďte si to vyzkoušet!

Lidská tvář je první věcí, které věnujeme pozornost. Přenos lidské tváře na papír, zejména kreslení živých expresivních výrazů, nepochybně stojí za to.
V tomto článku se seznámíme s hlavními součástmi kresby obličeje — proporcemi, rysy a úhly pohledu.

Proporce obličeje

Ánfas:
V této poloze bude lebka vypadat jako kruh, ke kterému je přidán obrys čelisti. To jako celek tvoří tvar vajíčka, které je nasměrované špičkou dolů. Dvě na sebe kolmé čáry ve středu dělí «vejce» na čtyři části.
Rozmístění částí obličeje:
— Označte střed levé a pravé poloviny horizontální čáry. V těchto bodech budou oči.
— Rozdělte spodní část vertikální čáry na pět stejných částí. Špička nosu bude ve druhém bodě od středu. Záhyb rtu bude ve třetím bodě od středu, o jeden bod pod špičkou nosu.

— Rozdělte horní část vertikální čáry na čtyři stejné části: čára růstu vlasů (pokud osoba není proplešatělá) bude umístěna mezi druhým a třetím bodem od středu. Uši budou umístěny mezi horním víčkem a špičkou nosu (v případě, že se kreslený člověk dívá rovně před sebe). Když člověk pohlédne nahoru nebo dolů, pozice uší se změní.

Je dobré vědět, že šířka obličeje je délka pěti očí nebo o něco méně. Vzdálenost mezi očima se rovná délce jednoho oka. Vždy poznáte, že má někdo oči nezvykle daleko od sebe nebo naopak příliš blízko sebe. Oči posazené daleko od sebe propůjčují osobě nevinný dětský výraz. Naopak člověk s očima blízko u sebe v nás vzbouzí podezření. Vzdálenost mezi dolním okrajem rtu a bradou se rovná také délce jednoho oka.

Profil:

Ze strany se tvar hlavy také podobá vejci, ale se špičkou nasměrovanou šikmo dolů. Centrální čáry nyní rozdělují hlavu na část přední (obličejovou) a zadní (lebeční).

Ze strany lebky:

— Ucho se nachází těsně za středovou čárou. Podle velikosti a polohy se nachází také mezi horním víčkem a špičkou nosu.

Ze strany obličeje:

— Detaily obličeje se rozmísťují stejně jako při pohledu z ánfasu.
— Prohlubeň kořenu nosu se shoduje s centrální čárou nebo je umístěna mírně výš.
— Nejvýraznějším bodem je úroveň obočí (jeden bod nahoru od středu).

Čas na praxi

Použijte metodu rychlého skicování a kreslete výrazy obličeje, kterých si všimnete kolem sebe například v kavárně nebo na ulici.
Nepokoušejte se vyobrazit všechny detaily a nebojte se dělat chyby, hlavní věcí je přenášet charakteristické výrazy z různých úhlů pohledů.

Je-li pro vás těžké kreslit objem, vezměte si k sobě na pomoc skutečné vejce (radši ho pro jistotu a bezpečí vás a vašeho okolí uvařte). Nakreslete čáry dle návodu na kreslení z ánfasu/ profilu. Sledujte pokreslené vajíčko s obrysovými čarami z různých směrů — abyste mohli pozorovat, jak se vzdálenosti mezi nimi budou chovat z různých úhlů. Můžete načrtnout rysy na povrchu vajíčka podél hlavních linií a zjistit, jak se mění ve velikosti vajíčka.

Jestliže se chcete pořádně naučit, jak zachytit výrazy lidských emoci máme na to v Draw Planet přímo zaměřený kurz! Na kurzu portrétů si navíc ke kreslení tužkou vyzkoušíte kresbu pastelem a malbu olejem. 🙂

Když někdo říká „já prostě nemůžu kreslit,“ s největší pravděpodobností nebude mluvit o neschopnosti držet tužku, nebo o nedostatku času. Myslí tím spíš: „Nevím, jak na papíře zobrazit realitu.“ Pokud si to člověk uvědomí, bude jeho problém snadno vyřešen. Když nevíte, jak něco udělat, najděte si někoho, kdo ví a učte se to od něj! Nicméně výraz «Nemůžu kreslit!» je používán stejně jako «Neumím plavat / mluvit čínsky / hrát šachy.» Je to signál beznadějné neschopnosti: «Někdo umí kreslit, ale já ne.» Odkud pochází toto zoufalství?

Existují dvě definice kreslení: zanechávaní stopy na materiálu a vytvářejí stopy, která je podobná něčemu skutečnému/ reálnému. Spojení těchto hodnot může být pro začínajícího umělce fatální. Víte, jak snadné je kreslit (vést tužku po papíru), ale zároveň je pro vás těžké něco vytvořit (nakreslit draka, například). Nemůžeme si to přeci vysvětlit jinak, než že ti lidé, kteří umí kreslit reálné věci, používají tajnou magii?

Právě jste podnikli první krok k pochopení toho, co je «talent». Talentovaná osoba není někdo, kdo se «narodil s již připravenými dovednostmi». Talent je předpokladem k něčemu, co není omezené pouze na umění.

Uveďme příklad. Řízení letadel je snadné, že? Stačí jen sedět, pohybovat pákami a čas od času stisknout nějaké to tlačítko… Ne, samozřejmě, že ne! Tohle přeci nikdo nikdy neřekne. Všichni víme, že k řízení letadel je nutné mít nesmírné znalosti. V tomto případě se nenarodil talentovaný pilot — nicméně se mohl narodit s něčím jiným než s talentem: dobrými reflexy nebo s ledovým klidem. Tyto drobnosti mu mohou pomoci v mnoha profesích, nejen v profesi pilota. Ale pokud se stane pilotem, budou mu dobře sloužit.

Talent se v praktických profesích lépe spojuje se studovanými dovednostmi. Ale pro umělecké profese… no, tady je jiná situace. «Vaše práce je krásná, jste tak talentovaný!» Říkají lidé každému dobrému umělci, což naznačuje, že talent je nutností. A pokud neumíte dobře kreslit, je to pravděpodobně proto, že nemáte talent — jste jako umělec odsouzený. Dobrý důvod k zoufalství, ne?

Zopakujeme to znovu — neexistuje žádná taková věc jako «talent pro kreslení». Stejně jako v příkladu s pilotem se můžete narodit s drobnými obecnými vlastnostmi, jako je trpělivost, citlivost, zvídavost, perfekcionismus nebo tvrdohlavost. Může jich být více, ale mají jen jednu společnou věc: nejsou specifické, nejsou určeny pro jednu konkrétní dovednost, ale mají vliv na různé oblasti činností. Můžete je použít k tomu, abyste se stali dobrými umělci — ale nejsou pro to nutné. Můžete se stát programátorem nebo hodinářem a nikdy se nedotknout tužky.

Věříme, že většina z vlastností, používaných při kreslení, může být využita jiným způsobem. Je však důležité, abyste pochopili, že kreslení je třeba aktivně prozkoumávat — není to magie. Je to dovednost, kterou je třeba se naučit, stejně jako třeba pilotování letadla.

V Draw Planet Vám vždy pomůžeme najít tu správnou cestu k vašemu pokroku v kreslení. Začneme od úplných základů a spolu se postupně dostaneme ke skvělým výsledkům!

https://www.drawplanet.cz/kurz/

Nejdříve definujeme názvy určitých oblastí oka, aby bylo jasné, o co jde.
Obočí, horní víčko, záhyb víčka, slzný hrbolek, zornice, řasy, duhovka, bělmo, dolní víčko

Teď se podívejte dolů na výkresy očí z různých úhlů pohledu. Také si povšimněte, že se oči u jednotlivých lidí liší různými tvary a délkou očních víček a různou hustotou a délkou řas.

Začneme kreslit oko. Nakreslíme dva kruhy — to bude oko (oční bulva) a duhovka.

Potom nakreslete čáry zobrazující okraje horních a dolních víček.
Nakreslete zornici a linii obličeje.

Gumou odstraňte čáry, které jsou nad a pod samotným okem. Nakreslete několik čar v oblasti obočí.

Nyní nakreslete čáru, která bude zobrazovat tloušťku okraje spodního víčka. Nakreslete vpravo pod oko něco jako prodlouženou kapku. Vpravo nahoře nakreslete ovál, zakreslete oblast slzného hrbolku. Nakreslete odraz světla na zornici.

Šrafování určuje tmavé oblasti. Podívejte se na směr, ve kterém jsou čáry nakreslené. Musí kopírovat tvar povrchu obličeje. Použijte tužky HB a 2B k přenosu tónu. Věnujte pozornost tomu, které oblasti jsou tužkou nedotknuté — to budou světlé oblasti. Budeme kreslit hnědé oči, takže oční duhovka bude tmavá. Světlé hnědé, modré nebo zelené oči mají střední tón. Bleděmodré, zelené nebo šedé oči jsou velmi světlé v tónu a kontrastu.

Použijte tužky 2H a HB a křížové šrafování. Vyřešte hlavní objemové oblasti a použijte sadu tónů od velmi lehkých až po téměř černé. Ztmavte oční duhovku.
Pomocí tužek HB a 2B přidejte střední tóny. Nespěchejte! Neváhejte pečlivě prostudovat všechny stíny a polostíny. Věnujte zvláštní pozornost prvkům, které by měly zůstat světlé. Kontrast mezi světlými a tmavými tóny dodává na reálnosti a správném objemu naší práce.

Pomocí tužky 2B přidejte stíny do vnitřního a vnějšího rohu oka. Použijte ostré HB a 2B tužky pro zakreslení obočí. Přejděte ke stínování zornice pomocí tužek 4B a 6B, nezapomeňte ponechat odrazy v očích.

Pokud je to nutné, ztmavte oblasti nad okem pouze přidáním dalších čar mezi již nakreslené. Ztmavte oblast v rohu oka. Přidejte tóny na další místa. Tužkou HB nakreslete řasy. Vyrůstají z vnější strany horních a dolních víček. Přidejte cévy v podobě nerovných tenkých čar.

Rozepsali jsme tu to dost podrobně. Ale přesto nejlepším způsobem jak se naučit kreslit zůstává mít nad sebou profesionální vedení. 🙂 Pokud Vás zajímá kresba, přijďte do Draw Planet na Kurz kresby pro začátečníky. A jestli máte zájem o zobrazení lidského obličeje, je kurz kreslení a malovaní portrétu přímo pro vás!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Začíná to asi tak – v představách se vám zjeví mohutný drak s děsivou tváří, lesknoucími šupinami, má nádherná křídla a dlouhý ocas s hroty… Je natolik reálný, že se ho můžete skoro dotknout!
Berete do ruky tužku nebo tablet, cítíte, jak se energie tvořivosti prochází prsty… ale to není ono. Cokoli nakreslíte není tak dokonalé, jako drak v představách.
Kreslení z hlavy je o mnoho těžší než jednoduché překreslovaní toho, co už opravdu existuje. Když namalujete, oživíte něco, co předtím ještě nikdo neviděl, není to stvoření ve své čisté podobě? Všechna tato úžasná stvoření a fantastické příběhy ve vaší hlavě právě čekají na to, abyste je propustili. Chcete vidět, jak se objevují na listu papíru, stávají se skutečnými, aby je všichni obdivovali, stejně jako vy. Proč je to tak těžké? Jak vytvořit jasné spojení mezi obrazem v hlavě a kresbou?

Jak kreslíte?
Tato otázka musí být zodpovězena jako první. Kreslení není tak snadné, jak si myslíte. Existuje spousta technik kreslení, ale realita je jen jedna. Proces kreslení na základě předlohy se tedy může zcela lišit od toho, jak dokážete kreslit z hlavy. I to je důvod, proč vám jedno z nich jde snadno a druhé se zdá nemožným, přestože se oboje nazývá kreslení.

Závěrem pro vás překvapení. Vždy kreslete podle předlohy z paměti nebo z fotografie.

Fantastická vize umělce, který kreslí fantastické bytosti z hlavy od chvíle, kdy se začal učit kreslit, je nepravdivá. Tento umělec s největší pravděpodobností také kreslil podle předlohy před dosažením této vyšší úrovně.

Takže jestli nedokážete kreslit podle své představivosti, není ve vaší paměti pro tento předmět žádná předloha. A to je přeci jen dobrá zpráva! Nezáleží tedy na tom, jak jste nebo nejste talentovaní, můžete se naučit kreslit svým vlastním způsobem. Bude to chvíli trvat, ale stojí to za to!

Bílá tužka je tajemný a nepochopitelný předmět. Často se nachází v sadách barevných tužek, ale zřídkakdy se používá pro svůj zamýšlený účel. Je jen málo lidí, kteří vědí, proč je bílá tužka potřeba.

Dobrá bílá tužka umožňuje zvýraznit oslnění, zvýšit jas obrazu, snížit intenzitu barvy, sladit přechody, vytvořit další odstíny a mnohem více.

Tóny a přechody
Bílá tužka umožňuje ztlumit nebo zesvětlit hlavní barvu, což vede k novým odstínům. Rovněž pomocí světlé tuhy můžete vyhladit přechody a snížit kontrast mezi sousedními barvami. Někdy je celý obraz zesvětlován bílým stínováním.

Kresba bílou tužkou
Mnoho lidí vnímá bílou jako vedlejší barvu, ale může to být hlavní a dokonce i jediná barva. Hlavní podmínkou je barevný papír nebo pozadí, na kterém bude bílá tužka vidět.

Ale pozor, nejedná se o barevný papír pro dětské řemeslné výrobky. Je nutné zakoupit speciální tónované listy pro barevné nebo pastelové tužky. Stíny papíru se mohou měnit od světlého k tmavému.

Obraz může být černobílý a polychromovaný. Obsah obrázku je často určen barvou pozadí: modrá — zasněžená krajina, hvězdná noc; zelená — tajemný les; růžová a žlutá — letní nebo jarní louka. Nejčastěji se bílou tužkou se kreslí sníh, mlha, déšť, odrazy měsíce a slunce, odraz světla na vodí hladině, květiny.
Chcete-li kreslit bílou tužkou na černém papíru, musíte si představit budoucí obrázek záporně.

Abyste pochopili, proč umělec potřebuje bílou tužku, stačí se podívat na několik krásných obrázků, použít představivost a vytvořit vlastní bílé mistrovské dílo.
Na našem kurzu kresby pro začátečníky jednu z lekcí věnujeme právě kresbě bílou tužkou na černý papír. 🙂 Přijďte si vyzkoušet tuto neobvyklou techniku a mnoho dalších! Přihlaste se!

Neuvědomujeme si, jak je to důležité. Tady je 5 důvodu:

1. Kreslení velmi dobře rozvíjí mozek. Chcete zvládnout rychlé čtení? Začněte kreslit. Opravdu!

2. Chcete vypadat mnohem mladší, než doopravdy jste bez operaci a všemožných kosmetických zásahů? Kreslete! Lidé, kteří hodně tvoří, vypadají mnohem mladší. Pravda je, že stárnutí (stejně jako všechny ostatní procesy těla) je řízeno mozkem. Čím více máte v sobe dětskosti, tím mladším vypadáte.

3. Kreslení je silným zdrojem energie a čilosti.

4. Kreslení vám pomáhá lépe slyšet, žít vědomě a naučit se pozorovat malé věci.

5. Chcete se naučit, jak skvěle vystupovat na veřejnosti — kreslete. A není to jen použití výkresů v prezentacích, ale také vývoj řeči, který (pamatujte na malé děti) úzce souvisí s vývojem jemných motorických dovedností. Stejně jako u dospělých.

Nakonec kreslení je výborné ranní cvičení pro mozek!
V Draw Planet máme spoustu ranních termínu — přihlaste se a prociťte sílu tvorby!

V knihách, časopisech, novinách a vedle spousty jiných textů často vidíme fotografie nebo obrázky umělců. Takové obrázky se nazývají ilustrace. Slovo je odvozeno z latiny od slova «illustratio» — osvětlení, vizuální obraz. Jejich úkolem je pomoci objasnit to, co je řečeno v textu a zdůraznit vizuálně jeho obsah.
Co dělá ilustraci uměleckým dílem? Díky jakým atributům jsme oprávněni přiřadit je k vysokému umění? Co odlišuje ilustraci jako zvláštní žánr od zbytku výtvarného umění?

S ohledem na díla výtvarného umění v nich můžete snadno rozlišit tři hlavní vlastnosti. Za prvé ty, které obsahují nějaký druh příběhu. Někdy je složitý, například jako historické události, někdy jednoduchý, jako je třeba zátiší. Někdy je příběh o propojení abstraktních tvarů a barev v abstraktní malbě. Tak či onak je tento příběh v uměleckých dílech vždycky přítomen. Pro zobrazování objektů umělec potřebuje nástroje, jako jsou například linie (ta definuje tvar a hranice objektu), flek (světlý nebo tmavý pro přenos světla a stínu) a konečně barva. Díla výtvarného umění jsou vysoce ceněna, když uspokojují požadavky na krásu, integritu, hloubku a jedinečnosti obrazů. Ilustrace může být rozlišována jako samostatný žánr výtvarného umění v důsledku jedné nepostradatelné funkce. Její příběh není určován svobodnou volbou umělce, ale literárním dílem. Jeho účelem je osvětlit to, co je řečeno v knize. Ujasnit události a akce, stejně jako obecnou představu, které podnítily autora k napsání knihy. Literární díla inspirovala a nadále inspirují mnoho umělců.

V dějinách hrají velkou roli díla Homéra, Ovidia, Virgila a dalších klasických autorů. Bible, evangelium, díla Shakespeara, Cervanta a mnoho dalších. Žánry, ve kterých umělci vyjadřovaly jejich obsah, byly velmi různorodé: nástěnné malby, gobelíny, tapisérie, malby na vázách, grafiky… A samozřejmě, zvláštní místo patří knize!

Knižní ilustrace je žánrem grafického umění.
Samozřejmě, kniha podle její velikosti a struktury ilustrace silně ovlivňuje.

Velikost stránky omezuje velikost obrázků. Písmo v jejich bezprostředním okolí nutí umělce najít harmonické řešení. Technika tisku rovněž nutí umělce, aby odpovídal obrazovými prostředky a metodou tisku, které jsou pro tuto publikaci určeny.
Ilustrativní jazyk obrázku závisí na čase jeho vytvoření. Důležité jsou také okolnosti, za kterých je kniha vydávána. Ručně psaná kniha a kniha o malém oběhu byla zdobena a ilustrována nejlepšími mistry.

Často ale není knižní ilustrace divákem pochopena. Nespokojenost může být způsobena setkáním s neobvyklým, neočekávaným obrazem, ačkoli je diktována samotným literárním dílem.
Obecná kultura a estetická výchova jsou nepostradatelné a nezbytné pro správné pochopení umělecké ilustrace.

Zajímá Vás ilustrace? Draw Planet máme kurz, na kterém se seznámíte s mistry ilustrace, dozvíte o současných trendech v ilustrování a díky skvělým lektorům rozvinete svou fantazii.
Přihlaste se do kurzu ilustrátorství pro začátečníky v Draw Planet!