Blog Draw Planet

Když kreslíte stíny, dodáváte svému dílu světlo. Paradoxně jsou to právě stíny, které obrazu dodávají objem a „vytahují“ předměty z plochy. Namalovat stíny tak, aby vypadaly přirozeně, však není snadné. Je potřeba zohlednit zdroj světla, jeho intenzitu, vzdálenost od objektu i tvar samotného objektu. V tomto článku se podíváme na to, jak správně přistupovat ke kreslení stínů, aby vaše výtvory působily živě a plasticky.

Porozumění světlu a stínům

Než začnete kreslit stíny, je důležité pochopit, jak světlo funguje. Každý předmět na kresbě je osvětlen jinak v závislosti na poloze zdroje světla. Čím blíže je zdroj, tím je světlo jasnější a stíny ostřejší. Naopak čím je světlo dál, tím jsou jeho paprsky měkčí a stíny jemnější.

Zároveň záleží i na tvaru objektu. Například kulaté předměty budou mít stíny měkké a zaoblené, zatímco hranaté objekty budou vrhat stíny ostré a s jasnými hranicemi. Pochopení těchto základních principů je klíčem k tomu, abyste dokázali stíny zachytit realisticky.

Hlavní druhy stínů

Existuje několik typů stínů, které byste měli při kreslení zohlednit:

• Vlastní stín – část objektu, která není přímo osvětlena. Tento stín je obvykle nejtmavší a drží se na povrchu předmětu.
• Vržený stín – stín, který objekt vrhá na okolní plochu. V závislosti na zdroji světla může být vržený stín krátký nebo dlouhý, ostrý nebo rozmazaný.
• Polostín – přechodová oblast mezi světlem a tmou, kde je světlo méně intenzivní. Polostíny dodávají kresbě jemnost a realističnost.

Technika šrafování pro kreslení stínů

Jednou z nejjednodušších, ale efektivních metod kreslení stínů je šrafování. Tato technika umožňuje kontrolovat intenzitu stínu – čím hustší šrafování, tím tmavší oblast.

Pro přirozenější vzhled stínů můžete využít různé směry šrafování. Například u kulatých objektů použijte zakřivené linie, které kopírují tvar předmětu. U plochých objektů se zase hodí přímé a rovnoběžné tahy. Pro plynulé přechody mezi světlem a stínem zkuste gradované šrafování – začněte jemnými čarami a postupně je zhušťujte.

Textura a stíny

Stíny vždy respektují texturu objektu – to je tajemství, které kresbě dodává na realističnosti. Hladké předměty budou mít stíny rovné a s jemnými přechody, zatímco drsné povrchy budou mít stíny nepravidelné a strukturované. Například při kreslení stromu můžete stíny vykreslit lehkým šrafováním, které zdůrazní strukturu kůry.

Nebojte se však experimentovat. Různé textury a techniky rozmazávání mohou dodat vašim stínům zajímavý charakter.

Práce s předlohami

Jedním z nejlepších způsobů, jak se naučit kreslit věrohodné stíny, je pozorování reality. Najděte si objekt s dobrým osvětlením a sledujte, jak světlo „hraje“ na jeho povrchu.

Zvlášť zajímavé je kreslit při kontrastním světle, kdy je světlo velmi jasné a stíny hluboké. To vám pomůže pochopit, jak světlo ovlivňuje tvar a texturu předmětů.

Vyzkoušejte si každý den nakreslit jednoduché zátiší, například jablko nebo hrnek, a pokuste se co nejpřesněji zachytit jeho stíny. Důležité je nejen kopírovat, ale přemýšlet, proč stín vypadá právě takhle.

Měkké a ostré stíny

Měkké a ostré stíny závisí na zdroji světla. Měkké světlo (např. za oblačného dne) vytváří jemné, téměř neznatelné stíny. Jasné světlo (např. lampa nebo slunce) naopak dává ostré a jasné stíny.

Pro měkké stíny použijte lehké šrafování nebo rozmazávání, což vytvoří plynulé přechody. U ostrých stínů zachovejte přesnost a kreslete je hustými tahy bez rozmazání.

Barvy ve stínech

Stíny nemusí být jen šedé nebo černé. Mohou mít mnoho odstínů v závislosti na okolním světě. Například blízké barevné předměty se mohou ve stínu odrážet. Tento efekt, zvaný reflexe, dodává kresbě realismus.

Nebojte se tedy experimentovat s odstíny stínů a přidávejte do nich modrou, fialovou nebo dokonce zelenou – váš obraz tak získá hloubku a živost.

Více technik a tipů se můžete naučit na našich online kurzech!

Malovat moře akvarelem je jako se učit zachytit světlo na vodě. Vlny se pohybují, barva se mění každou vteřinu a zdá se, že všechno tohle na papír přenést nelze. Ale ve skutečnosti je akvarel ideální nástroj pro vodu, protože je lehký a průhledný, a jeho pomocí můžeme vytvořit hloubku, zachytit pohyb a dokonce i náladu. Hlavní je vědět, jak s ním pracovat.

Začněme náladou

Moře nikdy není stejné. Ráno je jemné, barvy pastelové a klidné. Ve dne může být jasné, téměř oslepující. A třeba při bouři se mění v divokou směs odstínů a stínů. Proto je první krok před malováním moře nebo vody rozhodnout, jakou náladu chcete zachytit. To vám pomůže zvolit barevnou paletu a techniky.

Moře nemusí být vždy modré, může být také zelené, šedé nebo fialové – je důležité na to myslet. Výběr záleží na vás a na pozadí, které jste pro něj připravili.

Jak dosáhnout průhlednosti vody

Voda v akvarelu je především průhlednost. K tomu, aby ji bylo možné zachytit, je třeba pracovat ve vrstvách, kdy první vrstva představuje lehké, téměř neviditelné tahy štětcem.

K tomu nařeďte barvu vodou, zvýrazněte potřebná místa, ale vyhněte se přílišné hustotě. Lehké tahy dělají akvarel ideálním pro malování moře. Pamatujte na toto pravidlo: čím více vody v barvě, tím průhlednější bude vrstva. A naopak – méně vody znamená více barvy a textury.

Můžete začít jemnými odstíny modré a zelené, lehce se dotýkat papíru štětcem, a poté přidat sytější vrstvy k vytvoření hloubky.

Vlny a jejich pohyb

Vlny představují výzvu i na papíře. Neustále se pohybují, mění tvar a barvu a pro jejich zachycení je potřeba cítit rytmus.

Začněte lehkými liniemi tužkou, kterými naznačíte obrys vlny, abyste zachytili její rytmus. Pomůže vám to cítit její pohyb a vytvořit základ.

Pak přidejte barvu na vlnu pomocí techniky „mokré do mokrého“. K tomu nejprve namočte papír čistou vodou a teprve poté naneste akvarelové odstíny modré a zelené, aby se barva jemně rozpíjela. Vytvoříte tak plynulý přechod připomínající vodní proud.

Po zaschnutí základní vrstvy můžete přidat detaily – například sytější tahy v místech, kde na vodu dopadá stín. Nechte bílá místa pro světelné odlesky, které vytvoří efekt slunce na hladině.

A jako závěrečný dotek můžete zvýraznit hřebínek vlny suchým štětcem nebo nechat hřeben čistý, aby se zachovala bělost papíru. Vlna tak bude působit výrazněji a objemněji.

Odrazy a hra světla

Obloha není jen pozadí, je součástí kresby, která ovlivňuje vodu, protože voda vždy odráží oblohu. To znamená, že by měly vzájemně ladit barevně. Začněte proto s odstíny oblohy, které přecházejí do vody – obraz tím získá na realističnosti a harmonii.

Hlavní roli hraje světlo. Právě to činí vodu živou. Pro co nejvěrnější zachycení hry světla použijte techniku „suchý štětec“ k vytvoření jemných odlesků. Takové krátké pohyby štětcem téměř suchou barvou přidají efekt třpytu. Tato technika vytváří dojem slunečního světla hrajícího na povrchu vody.

Textury a detaily

Moře může být klidné, téměř jako zrcadlo, nebo plné energie. Pokud chcete realisticky zachytit texturu vody, zkuste použít sůl. Když je akvarel ještě vlhký, posypte povrch trochou soli. Po zaschnutí vytvoří sůl zajímavé, chaotické vzory připomínající vlnky na vodě.

Další trik je použít houbičku pro vytvoření pěny. Houbičku namočte do barvy a jemně naneste na papír, čímž vytvoříte iluzi pěny na hřebeni vlny nebo u pobřeží.

Experimenty s barvou

Jak jsme zmínili, moře není vždy modré – může být i fialové, zelené, růžové nebo dokonce oranžové. Často jeho barva závisí na světle a okolním prostředí. Nebojte se proto použít neobvyklé odstíny pro stíny a barvy míchejte přímo na papíře. Akvarel je ideální pro vytváření nových a zajímavých kombinací, protože se může mírně rozpíjet a vytvářet zajímavé efekty.

A v tom je krása – nikdy přesně nevíte, jak se barva na papíře zachová, takže trénujte a učte se malovat vodu a moře! Nebojte se vody a nechte ji volně rozpíjet, aby akvarel vytvořil zajímavé kombinace.

A pokud si chcete rozvinout své tvůrčí dovednosti, přijďte na naše kurzy kreslení akvarelem pro začátečníky.

Než začnete kreslit srst, je důležité si uvědomit, že srst není jen textura, kterou stačí “natřít” přes celý obrázek. Je to složitá struktura složená z tisíců jemných čar, a každá má svůj význam. Správně zobrazit srst je jako zachytit světlo, stín a pohyb na jedné ploše. Je třeba hodně cvičit, získat zkušenosti a naučit se několik technik, které vám pomohou srst realisticky vykreslit.

Pochopení struktury srsti

Když se podíváte na zvíře, můžete si všimnout, že srst často neleží rovnoměrně po celé ploše těla. To je způsobeno mnoha faktory, například tvarem těla, svaly nebo pohyby zvířete. Hlavním úkolem je určit směr růstu srsti a rozdělit ji na části (například srst na krku, zádech, tlapách a ocase), protože každý z těchto dílů může mít jiný směr růstu.

Představte si tygra. Srst na jeho hlavě bude krátká a hustá, zatímco na hrudi bude delší a nadýchanější. Vyberte si jiné zvíře a zkuste nakreslit jednotlivé části jeho srsti s různou délkou, zohledňujíc umístění svalů.

Pohyb a dynamika

Srst je vždy ovlivněna pohybem těla zvířete. Když se zvíře otočí nebo ohne, srst reaguje tím, že se zvedá, sklání nebo přesouvá na stranu. Aby toto bylo zobrazeno na kresbě, je důležité, aby každá linie byla součástí pohybu jako velký proud.

Pokud kreslíte zvíře v pohybu, srst by měla vypadat dynamicky. Například když vlk běží, srst na jeho hrudi a tlapách letí dozadu, čímž zdůrazňuje rychlost a sílu jeho pohybu.

Světlo a stín

Srst má složitou texturu, a pokud se správně nepracuje se světlem, může vypadat ploše. Světlo a stíny na ni dopadají různě podle délky, hustoty a směru srsti. Dlouhá srst vytváří více stínů, zatímco krátká vypadá leskleji a hladce.

Začněte s lehkým stínováním, abyste vytvořili obecné stíny, a postupně přidávejte detaily pro strukturu srsti. Používejte jemné přechody mezi světlem a stínem, abyste vytvořili objem.

Technika stínování

Nepokoušejte se hned kreslit všechny malé detaily. Začněte s velkými tvary a postupně přecházejte k detailům. Toto vyžaduje trpělivost – nejprve zakreslete obecné směry růstu srsti a poté přidávejte jednotlivé pramínky.

Různé typy srsti

Různá zvířata mají různou strukturu srsti: medvěd má hustou a nadýchanou, kůň hladkou a krátkou, liška lehkou a měkkou. Toto vše by vám mělo pomoci nakreslit realistický obrázek.

Zkuste cvičení: nakreslete několik zvířat s různou délkou srsti. Například porovnejte krátkou srst geparda s dlouhou a nadýchanou srstí huskyho.

Nebojte se experimentovat

Srst může být realistická, ale i stylizovaná. Někdy může experiment s barvami, liniemi a tvary dodat kresbě více výrazu. Zkuste například vykreslit texturu srsti pomocí tečkování, vlnitých linií nebo techniky rozmazání.

Tím, že rozvíjíte své dovednosti v kreslení srsti, naučíte se lépe chápat a cítit textury.

Více užitečných tipů najdete na našich online kurzech! Můžete se například přihlásit na online kurz akvarelu pro začátečníky a dozvědět se více.

Vizuální gramotnost je sbírka nápadů a vizuálních vjemů, které můžete využít ve své tvorbě. Čím více toho vidíte, tím bohatší je váš vnitřní svět a tím více máte možností a nápadů pro kreativitu. Ale jak správně rozvíjet vizuální gramotnost, aby skutečně pomáhala v umění? Níže sdílíme několik tipů a zdrojů.

Vystupte ze své komfortní zóny

Jednou z největších pastí pro kreativní lidi je uzavření se do vlastních preferencí. Často se omezujeme tím, že se soustředíme pouze na to, co máme rádi. Skutečná vizuální gramotnost se ale rozvíjí, když objevujeme nové věci. Pokud obvykle kreslíte portréty, zkuste prozkoumat architekturu.

Pokud milujete světlé barvy a impresionisty, podívejte se na monochromatická díla. K tomu vám může pomoci například Artstor, kde najdete obrazy z muzeí a soukromých sbírek, nebo anti-sociální síť Are.na, podobná Pinterestu. To vám otevře nové možnosti kombinací a nápadů pro vaši práci.

Hledejte umění všude

Rozhlédněte se kolem sebe – možná najdete umění tam, kde byste ho nečekali. Fasáda starého domu, vzor na oblečení nebo i tvar stínu na asfaltu – to vše může být zdrojem inspirace. Skutečná vizuální gramotnost totiž není jen schopnost ocenit malbu v galeriích, ale umění vidět krásu v každodenních věcech.

Francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson, průkopník pouliční fotografie, nacházel poezii a rytmus v obyčejném životě. Inspiraci lze čerpat i z moderních projektů na Instagramu, jako je @accidentallywesanderson, který ukazuje každodenní scény ve stylu Wese Andersona. Snažte se tedy hledat neobvyklé ve zcela obyčejném a uchovávat tyto momenty pro budoucí projekty!

Buďte otevření umění jiných epoch a kultur

Je chybou soustředit se pouze na moderní umění nebo na kulturu, kterou znáte. Podívejte se na díla starověkých civilizací, mistrovská díla renesance nebo naopak prozkoumejte pouliční umění různých měst. Porovnání různých přístupů, technik a vizuálních jazyků vám jistě rozšíří obzory. A k tomu existuje spousta zdrojů, například Google Arts & Culture, kde najdete různá umělecká směry.

Můžete objevit překvapivé prvky i v dílech, která na první pohled nejsou blízká vašemu stylu. Proto vždy dejte šanci směrům a kulturám, které vám připadají vzdálené.

Ponořte se do různých forem umění

Když hledáte nové zdroje inspirace, neomezujte se jen na malby. Filmy, fotografie, móda, architektura, graffiti – to vše ovlivňuje vaše vnímání a způsob, jakým používáte své nápady.

Na webu Current jsou pravidelně publikovány články o ikonických filmech a jejich vizuálních prvcích, které vám pomohou lépe pochopit vizuální jazyk. Takové neobvyklé zdroje obohacují vaše vnímání a ukazují, jak pomocí kompozice a barev vyjádřit emoce.

Experimentujte a analyzujte

Rozvoj vizuální gramotnosti znamená nejen vidět více obrazů nebo fotografií, ale také se naučit díla „rozebrat“ a analyzovat. Proč se vám konkrétní dílo líbí? Jak autor pracoval s barvou, světlem, kompozicí? Právě pochopení vizuálního jazyka jiných umělců a kreativních lidí vám pomůže lépe porozumět vlastním preferencím a stylu.

Začněte třeba jednoduchým cvičením: vyberte si jedno dílo a zkuste jej rozebrat na jednotlivé prvky. Prozkoumejte, jak je sestavena kompozice, proč byly zvoleny určité barvy, jakou náladu obraz vytváří. To vám pomůže lépe chápat nejen cizí díla, ale i ta vlastní.

Vizuální gramotnost tedy není cílem, ale cestou. Vaše schopnost vidět krásu v maličkostech, nacházet inspiraci na nečekaných místech a analyzovat to, co vidíte, bude růst, pokud budete pokračovat v tréninku svého vizuálního vnímání.

Pokud slyšíte slovo „kreativita“ a připadá vám, že je to něco nedosažitelného, jako talent, který buď máte, nebo ne, můžete se uklidnit – tak to není. Kreativita je dovednost, kterou lze rozvíjet stejně jako svaly. Jen místo činek budeme používat svou představivost a trochu netradiční přístupy k malování.

Neobvyklé kombinace

Kreativita často vzniká v těch nejpodivnějších kombinacích. Umíte si například představit zvíře, které jste nikdy neviděli? Třeba slona s křídly vážky nebo rybu s medvědím obličejem?
Zkuste si to představit. To nejsou jen fantazie – jsou to myšlenky osvobozené od běžných rámců. Stačí vzít běžné téma a přidat k němu neočekávané prvky. Například si vyhraďte čas a zkuste nakreslit něco bláznivého – třeba suchozemský podmořský svět, kde mají ryby nohy a domy jsou postavené z vody a řas.

Omezení jako podnět

Někdy kreativita kvete, když si stanovíte určitá omezení. Představte si, že můžete kreslit jen jednou barvou nebo že nemůžete používat obvyklé tvary. To vás donutí hledat řešení a experimentovat.
Jednoduchý úkol: stanovte si nějaké „bariéry“, abyste zjistili, kam vás dovedou. Například kreslete obrázek bez zvedání tužky nebo nahraďte obvyklé barvy předmětů jejich protiklady.

Inspirace v jiném umění než je malování

Kreativita se rozvíjí i mimo malířské plátno. Hudba, filmy, tanec – to vše trénuje představivost. Zkuste vytvořit kresbu inspirovanou hudební skladbou nebo filmem. Představte si například, jak vypadá zvuk nebo jaké pohyby lze zobrazit.

Hra s náhodou

Vyberte několik náhodných předmětů kolem sebe a spojte je do jedné kompozice. Můžete také udělat několik náhodných čar a skvrn na papíře a pokusit se v nich najít obraz.

Vypnutí vnitřního kritika

Často nám vnitřní hlas říká, že „to nevyjde“ nebo „vypadá to divně“. V kreativitě ale nejsou žádná pravidla ani špatná řešení!

Triky Salvadora Dalího

Dokonce i slavní umělci se občas uchýlili k nestandardním metodám. Salvador Dalí rád usínal s lžící v ruce, aby ho hluk při pádu lžíce probudil. Zkuste experimentovat se svými stavy, třeba těsně po probuzení nebo před usnutím. V těchto okamžicích může mysl nabídnout ty nejneobvyklejší nápady.

Pamatujte, že kreativita se nerozvíjí mávnutím ruky. Vyžaduje experimenty, hru a svobodu sebevyjádření. Povolte si dělat chyby, kreslit něco zvláštního a uvidíte, kolik zajímavých nápadů v sobě máte!

A určitě se přihlaste na naše online kurzy, abyste rozvinuli své tvůrčí schopnosti – věříme, že je určitě máte!