Blog Draw Planet

Kreslení rukou je celkem výzva! S námi to však zvládnete! 🙂 Pojďme si společně ukázat jak na to.
Pochopit, jak kreslit ruce, je malá věda. I zkušení umělci museli tuto dovednost pečlivě studovat, aby si ji osvojili. Lidská ruka je složitou součástí naší anatomie a jednou z nejdůležitějších částí těla. Proto je dobré si kreslení rukou osvojit. 🙂

1. Co je uvnitř?

Ruku tvoří kosti, šlachy a spousta pojivové tkáně, jako je sval a tuk. Je to velmi silná a flexibilní končetina. Je vcelku užitečné ukázat si kosterní studii, abyste pochopili, jak celý mechanismus vlastně funguje.

2. Rozdělte celek do tvarů

Tento obrázek můžete využít k překreslení. Z našeho pohledu na kostru můžete ruku sestavit z jednoduchých tvarů, jako jsou například obdélníky pro prsty a tvar kapky pro palec. Zjednodušení tvaru ruky do těchto forem vám pomůže uvolnit tlak, vytvořený snahou zobrazit ruku dokonale hned od začátku. Také vám to pomůže k vytvarování ruky do 3D a představit si jí tak v perspektivě.

3. 3D tvarování

Nyní začneme jednotlivé formy přetvářet v prostorová tělesa. Prsty se mění ve válce a klouby v kuličky. Tento pohled budeme nazývat rovinný.
Zaměřte se také na vytvoření objemu, například pomocí vytvoření dlaňových polštářků
Proporce a umístění- všimněte si, jak je dlaň přibližně stejně dlouhá jako prostředníček (zelené čáry to označují). Pamatujte, že prsty nejsou nikdy stejně dlouhé nebo dokonale rovné.
Všimněte si modrých čar označujících úhel, pod kterým prsty končí. Můžete také vidět, že prostředníček pramení přímo ze středu ruky. Věnování pozornosti těmto rozměrům vám pomůže zajistit, aby vaše ruce vypadaly přirozeně a přesně.

4. Měnění pozic

Když rozdělíte ruku do jednodušších forem a pomocí linek vytvoříte objem, můžete ruku začít uspořádávat do různých póz, aniž byste se museli starat o detaily. Jakmile si vytvoříte první 3D verzi, můžete vyzkoušet své vlastní pózy.
Všimněte si malého schématu válce a koule. Prsty mohou být občas nepoddajné – proto je nejlepší je v této fázi reprezentovat pomocí jednoduchých 3D tvarů.

5. Zaměřte se na určitou pozici

Znovu se v této fázi věnujte jednoduchosti a nelamte si hlavu detaily. Chcete zachytit proporce, perspektivu a objem. Pokud používáte tužku, je v této fázi důležité pracovat lehce.

6. Zaměřte se na gesta a formy

Opět můžete použít rovinný pohled jako vodítko, které vám pomůže při vytahování tvarů ruky. Dávejte si pozor na to, jak se tvary kolem sebe křiví a mějte na paměti siluetu ruky. Na obrázku můžete vidět odchýlení od růžové čáry, která posloužila jako vodítko k nalezení místa, kde se formy otáčejí v prostoru.

7. Detaily

A nakonec je čas zaměřit se na detaily. Díky všem předchozím krokům jste připraveni do ruky umístit veškeré záhyby, vrásky a hrany. Vykreslit jednotlivé prsty a nehty.
Skvělá práce! 🙂

Pokud vás článek zaujal a máte chuť se naučit víc, přihlaste se k nám do Draw Planet! Kurz figurální kresby je to pravé pro vás! 🙂
Více informací zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Často zapomínáme na to, jak jsou stromy zásadně důležité pro naše přežití na této planetě. Pokud se učíme kreslit například krajinu nebo přírodu obecně, pak bude pro nás kreslení stromů nepostradatelnou dovedností.

V tomto článku si ukážeme jednoduchý příklad procesů kreslení stromu tužkou. Pokud se nám podaří osvojit si tento proces, který je klamně jednoduchý, můžeme nakreslit libovolný strom, který se nám líbí, bez ohledu na jeho tvar nebo velikost.

Než začneme kreslit strom, je dobré znát několik jednoduchých faktů o struktuře stromu. K lepšímu porozumění stromové struktury nám může pomoci jeho jednoduchý náčrt.

Znalost stromové struktury nám může nesmírně pomoci, pokud budeme pozorovat strom (skutečný nebo na fotografii) jako objekt své kresby. Nyní se tedy zaměříme na standardní typ listového stromu. Podobné stromy nalezneme v jakémkoliv lese nebo parku kolem sebe. 

1. Krok

• Nejprve nakreslíme kotvící čáru. Ta bude představovat výchozí bod, odkud bude kmen stromu vystupovat ze země.
• Je nutné mít na paměti, že pokud kreslíme strom, větve (zejména) listových stromů mají tendenci růst více vzhůru než do stran, jako je tomu v případě jehličnatých stromů. 
• Linku vytahujeme od kmene stromu směrem vzhůru. Velikost stromu bude následně určována pomocí tloušťky stromu.
• Skrze zvolenou předlohu dále pečlivě sledujeme, jak větve rostou vzhůru, a postupně je zakreslujeme do svého skicáře. Toto je počáteční skica, proto je vhodné vytvářet pouze slabé a jemné linie tužky.

2. Krok

• Nakreslíme obrys koruny stromu. Zde využíváme svoji kreativitu, a rozhodneme se, jaký tvar koruny bude mít náš strom.

• V tomto případě se prakticky bude jednat o kulatou strukturu, ale ne příliš pravidelnou. Větve by měly na určitých místech vystupovat z koruny.
• Snažíme se dbát na celkovou rovnoměrnost a proporce kmenu a větví. 

3. Krok

• Na větvích nakreslíme zvlněné nepravidelné obrysy listů. I zde využíváme svou kreativitu.
• Spodní část kmene je vždy o něco tmavší než vršek, který přichází do přímého kontaktu se slunečním světlem. 

4. Krok

• Pomocí tužky zatemníme spodní část koruny. Postupujeme krok po kroku, nejprve provádíme pouze slabé tahy. 
• Následně načrtneme pod stromem stín.

5. Krok

• Na závěr se můžeme zaměřit na dokreslení posledních detailů. Kmen stromu vystínujeme do tmavších odstínů a špičkou tužky nakreslíme ostřejší obrysové kontury.

6. Krok

• Konečná podoba kresby se příliš neliší od posledního mezikroku. Koruna se však nyní rozšiřuje více do stran.

Zaujal Vás tento článek a rádi byste se naučili vytvářet podobné kresby? Přihlašte se do našeho Kurzu kreslení a malování pro úplné začátečníky. Naši lektoři Vás během něj naučí všem potřebný technikám, jednoduše krok po kroku. Vytvořit podobnou skicu pak pro Vás nebude žádný problém! 🙂 

Pojďte se naučit kreslit do kurzu kresby pro začátečníky v Draw Planet! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Pokud jste nováčkem ve světě designu, pravděpodobně se někdy setkáváte s nejasnostmi týkajícími se rozdílu mezi vektorovou a rastrovou grafikou. Pravdou je, že vysvětlení tohoto rozdílu se někdy může zdát komplikovanější než otázka sama! Tímto článkem se nyní však pokusíme navždy odstranit veškeré nejasnosti a vysvětlíme rozdíl mezi vektorovou a rastrovou grafikou snadno pochopitelným způsobem. 

Rastrová grafika

Rastrový obrázek je jako mozaika složená z pixelů. Každý pixel je ve skutečnosti malý čtverec, kterému je přiřazena určitá barva, a stejně jako dlaždice v mozaice jsou uspořádány tak, aby vytvářely obraz. Více pixelů v jednotkové oblasti znamená vyšší rozlišení a kvalitu. Jednotlivé pixely obvykle nevidíte, pokud není špatné rozlišení nebo pokud nezvětšíte rastrový obrázek.

Přiblížení k izolaci jednotlivých pixelů dává možnost upravovat obrázky s vysokou přesností pomocí nástroje, jako je Adobe Photoshop. Jednoduše vymažte nebo změňte barvu jednotlivých pixelů, dokud nedosáhnete efektu, který hledáte. Rastrová grafika se nejlépe používá, když je důležité zobrazit plynulý přechod odstínů a barev – například na fotografiích. Rastrová grafika je také vynikající pro tvorbu katalogů, letáků, pohlednic a dalších každodenních projektů. Rastrové obrázky zabírají více místa na pevném disku než obrázky ve vektorovém formátu, i když vypadají stejně. Je to proto, že rastrové soubory obsahují informace o každém pixelu v grafice. Techniky komprese mohou tento problém zmírnit, ačkoli pokud je prostor velkým problémem, může pro Vás tato grafika být trochu výzvou. Typické formáty rastrových grafických souborů zahrnují .bmp, .gif, .jpeg, .jpg, .png, .psd a .tif. 

• Některé výhody rastrové grafiky zahrnují následující: jsou snadno použitelné; poskytují jemné gradace barev; a lze je snadno upravovat pomocí běžných programů, jako jsou Photoshop a Microsoft Paint. 
• Primární nevýhodou rastrové grafiky je, že není vždy použitelná pro vytváření vysoce kvalitních tištěných projektů, zvláště když je požadovaným konečným produktem velkoformátový tisk.

Vektorová grafika

Vektorová grafika není tvořena pixely; místo toho je tvořen cestami, z nichž každá má vektorový nebo matematický vzorec, který řídí její tvar a barvu. Pokud se podíváte pozorně na vektorový obrázek, uvidíte kontrolní body s křivkami mezi nimi, téměř jako získání obrázku spojováním jednotlivých teček. Jedná se o vektory. Protože jsou vektory matematicky definované, vektorová grafika je škálovatelná a lze ji zvětšit na libovolnou velikost, aniž by došlo ke ztrátě kvality nebo získání rozostření, pixelovaných vlastností, které vidíte při přiblížení rastrových obrázků. Z tohoto důvodu je vektorová grafika ideální pro loga a další projekty, které musí zůstat ostré v různých velikostech. Adobe Illustrator a CorelDraw jsou nejoblíbenější editory vektorové grafiky. Mezi běžné typy vektorových souborů patří .ai, .cdr a .eps. Vektorová grafika se nejčastěji používá při tisku brožur, vizitek, velkých znaků, log, okenních grafik a jakýchkoli jiných projektů, které obsahují vzory, loga, symboly a / nebo text – cokoliv jiného než fotografie nebo složité vícebarevné vzory, které vyžadují jemné gradace barev. 

• Hlavní výhodou vektorové grafiky je, že produkuje nejpřesnější a nejjasnější vzory v jakémkoli měřítku. 
• Hlavní nevýhody spočívají v tom, že vektorová grafika vyžaduje profesionální designový software a schopnost jej používat.

Výhody a nevýhody rastrové a vektorové grafiky

Rastrová grafika dokáže rozkrýt velké množství barev v jednom obrázku a umožňuje přesnější úpravy barev. Předvádí jemnější nuance ve stínech a světle při vyšším rozlišení. Rastrové soubory, zejména soubory s vysokým rozlišením, jsou však velmi velké. Mají také omezenou škálovatelnost. 

Vektorové obrázky jsou škálovatelné, takže jedna verze návrhu bude vždy fungovat pro každou iteraci projektu. Vektorové soubory jsou také menší. Vektorové obrázky však nemohou zobrazovat fotografie přirozeným způsobem a vektorové formáty nejsou tak dobře podporovány online jako rastrové formáty.

Kdy je vhodné použít rastrovou a kdy vektorovou grafiku

Pro fotografie potřebujete rastrové obrázky a Adobe Photoshop; pro hlavičkový papír, text, loga a další jednoduché grafické prvky potřebujete vektorové obrázky a Adobe Illustrator. Pokud si nejste úplně jisti, jaký druh grafiky použít, postupujte podle těchto pokynů. Pokud upravujete fotografie ve více barvách, zvolte rastrové obrázky. Pokud kreslíte něco s omezeným počtem barev, vyberte vektorové obrázky. Můžete také vytvořit projekt, který používá fotografie i loga nebo oba druhy grafiky. Nakonec nezapomeňte, že z vektorové grafiky můžete kdykoli snadno udělat rastrový soubor. Nefunguje to však oběma způsoby. Z rastrového souboru nelze obvykle udělat vektorový soubor.

Jak postupovat, pokud si nejsme jisti o jakou grafiku se v souboru jedná

Může se to zdát jako hloupá otázka, ale ve skutečnosti tomu tak není. I když rozšíření souboru naznačuje, že se jedná o vektorovou grafiku, nemusí to tak být; může se například jednat o rastrovou grafiku, která však byla otevřena v Illustratoru a uložena. Jediným způsobem, jak toto s jistotou lze určit, je otevřít soubor a zblízka se podívat na část designu. Pokud uvidíte uzly pro úpravy vektorů, potvrdili jste si, že jde o vektorovou grafiku.

U jasných obrázků, jako jsou fotografie, které přenášejí jemné přechody barev, odstínů a světla, jsou rastrové obrázky dokonalé, i přes ztrátu kvality při větším měřítku a občas nepraktické velikosti souborů. U škálovatelných návrhů s menším počtem barev je vektorová grafika ideální i přes svou neschopnost vykreslit naprosto plynulé barevné přechody. Chcete-li pokrýt všechny základny, nechte svůj návrh v obou formátech nebo ho do vektorové podoby převeďte až pozdeji. 

Chcete proniknout do grafického designu? Láká vás komerční tvorba? Vrhneme se na počítačovou grafiku úplně od píky!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pocitacove-grafiky-pro-zacatecniky/

Toužíte po tom nakreslit si krajinku pastelem a nevíte jak na to? Tento jednoduchý návod by vám to měl umožnit. 🙂 Pokud s pastely teprve začínáte, doporučujeme našeho průvodce pastelem: https://www.drawplanet.cz/stitek/pastel/.

Díky přirozené „uvolněnosti“ pastelových barev je toto médium ideální pro zachycení jedinečných krajinných scén. Pastely, stejně jako jiné formy uměleckých médií, jsou dostupné v různých „úrovních“ kvality. Úvodní sady jsou cenově dostupné a mohou je s úspěchem použít začátečníci i středně pokročilí umělci. I když jsou úvodní sady levné, středně pokročilí a pokročilí umělci by měli zvážit pastely profesionální kvality. Pigmenty jsou silnější a pastely jsou méně „prašné“. Také barevná škála je větší a jsou odolnější vůči vyblednutí.

Tvorba krajiny vyžaduje trpělivost a postupné vrstvení barev. Začneme pozadím, které zcela rozvineme a postupně přejdeme do střední části obrazu. Po zpracování střední části plynule přejdeme až do samotného popředí obrazu. V zásadě to znamená, že začneme v horní části obrazové roviny a budeme postupovat směrem dolů.

Pracujeme na tónovaném pastelovém papíru (značky Canson). Tento papír má jednu stranu silně texturovanou a druhou stranu hladší. U obrazů, které vyžadují silné vrstvení, se doporučuje pracovat na té straně papíru, která má silnější texturu, neboť umožňuje více aplikací barev.

• Pozadí

Nejprve vytvoříme pozadí a na tmavší modrou aplikujeme světlejší modrou. Velmi světle modrá se používá k vytváření tvarů pro mraky a k rozvoji přechodu ze světla do tmy. Prst použijeme k lehkému smíchání barev aplikovaných na mraky.

Dále nakreslíme vzdálenou stromovou linii, která překrývá pozadí. Nejprve aplikujte tmavě žlutozelenou, následuje Burnt Umber a jen lehce černou. Tyto barvy něžně smícháme prstem a nahoře necháme ostré linky.

• Střední část

Do vzdálené střední části použijeme světle krémovou, žlutozelenou, Yellow-Ochre a pruhy Burnt Sienna. Přidáme několik vzdálených stromů, ale s detaily to nepřeháníme. Zaměřujeme se na barvy a tvary, které vytvářejí.

Používáme světle krémovou barvu a kousky oranžového papíru můžeme nechat prosvítat. Přidáme opět několik pruhů Burnt Sienny a postupujeme až do přední části obrazu.

• Přední část

Trsy trávy vytvoříme pomocí tmavě žlutozelené a světle žlutozelené. Pokračujeme postupným přidáváním detailů do scény, včetně skalního útvaru a malého stromu za ním.

Postupně tvarujeme další skalní útvary a vykreslujeme trávu, za pomoci již použitých barev včetně světle krémové.

Na úplný závěr můžeme použít bílou barvu pro zvýraznění mraků. Pro lepší propojení barev si můžeme opět pomoci prstem.

A krajina pastelem je hotova! 🙂 Pokud Vám tento návod nestačí a chcete se o kresbě krajiny dozvědět více, neváhejte a přihlašte se na kurz krajinomalby do Draw Planet! 🙂  Více info zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelu/

Celý zádrhel krutého fotografického světa spočívá v tom, že celý svůj kreativní život nebudete pracovat v prostorných studiích, na plenéru či v luxusních apartmánech. Tuto skutečnost je třeba přijmout jako fakt: svatby a setkání Vás dostihnou, bez ohledu na to, jak moc se budete snažit odolávat. Samozřejmě můžete tvrdit, že uznávaný umělec nemůže fotografovat takové věci, avšak zákon trhu je v tomto směru neměnná skutečnost.

Dobrá, jen si děláme legraci. Nikoliv pouze svatby a oslavy mohou být foceny v těsných prostorách. 🙂

Pravděpodobně jste si nyní uvědomili složitost situace, a proto navrhuji začít třídit střípky, které Vám pomohou naučit se pořizovat snímky ve stísněných, temných (a ano, pro focení zcela nevhodných) místnostech.

1. Výběr objektivu

Je zřejmé, že budete potřebovat širokoúhlý objektiv. Je tedy potřeba vzít si sebou portrétní čočku?

Chcete-li odpovědět na tuto otázku, musíte si nejprve ujasnit několik zásadních bodů:

• Co budete fotografovat?

Fotíte dovolenou, rodinu nebo portrét? Je zřejmé, že při fotografování něčích narozenin, nemusíte vůbec vlastnit portrétní objektiv. S osobním snímáním je vše stejně jasné, ale co se týče rodinných a podobných focení – zde se musíte jasně orientovat v prostoru místnosti.

•  Jak přeplněná je místnost?

Jedná se o velmi subjektivní posouzení velikosti prostoru, někdy může být stísněný – 12 metrů čtverečních, a již nelze dále expandovat na 30 metrů čtverečních. Pokud například fotografujete rodinu v místnosti o rozloze 20 metrů čtverečních, budete potřebovat portrétní objektiv.

2. Najděte velké okno

No, nebo ne velké, hlavní je najít ho. Proč je to tak důležité? Okno je vynikajícím zdrojem světla, který poskytuje měkký rozptýlený proud světla. Obecně platí, že čím více světla v místnosti, tím lépe.

Mnohem horší situace nastává, pokud nejsou v objektu vůbec žádná okna. Případně jsou, ale protože slunce již dávno zapadlo, je tato skutečnost bezvýznamná. V tomto případě pomůže blesk, který lze nasměrovat na strop / boční stěnu / nebo čelně. Nevyhovuje Vám intenzita blesku? Vezměte si sebou na pomoc deštník, synchronizátory a stojan nebo malý softbox.

3. Sledujte, co máte v objektivu

Z nějakého důvodu je to chyba číslo jedna pro každého. Ať už z nepozornosti, nebo z roztržitosti. Nějaké tašky, nádobí a odpadky v pozadí – není to vůbec to, o čem jste snili, že na svých fotografiích po jejich pořízení spatříte? Pokud nenávidíte mazání a čištění tohoto všeho, pak je pouze důležitým pravidlem dávat pozor na to, co se dostane do pozadí Vašich fotografií.

Pokud jste, více či méně, vyřešili tyto tři body, pak se nemusíte bát jít do boje! Všechno samozřejmě přichází se zkušenostmi, ale dobře míněná rada není nikdy na škodu. 🙂 Přihlaste se do kurzu fotografování pro začátečníky v Draw Planet:

 https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-fotografovani-pro-zacatecniky/