Blog Draw Planet

Grafické fixy jsou skvělou volbou, pokud chcete vytvářet výrazné a precizní ilustrace. Umožňují propracovat detaily, přidat jasné barvy a vytvořit hloubku i texturu. Pojďme se podívat na klíčové aspekty práce s grafickými fixy, aby vaše výsledky vypadaly profesionálně a kvalitně.

Papír jako základ všeho

Výběr správného papíru pro fixy není pouhá formalita. Na špatném povrchu se může stát, že barva prosákne skrz papír nebo zanechá nehezké skvrny.

Aby k tomu nedocházelo, použijte speciální papír pro fixy nebo silný hladký papír, který zajistí rovnoměrné nanášení barvy bez rozmazání. Každý umělec má však své preference, takže experimentujte s různými druhy papíru a najděte ten, který vám nejvíce vyhovuje.

Jedna fixka, dva hroty

Mnoho fixů má dva hroty – jeden široký a druhý tenký. Tento design umožňuje práci s různými detaily.

Široký hrot je ideální pro vyplňování velkých ploch a kreslení větších prvků, zatímco tenký hrot slouží k přidávání akcentů, malých detailů nebo ke skicování. Například při kreslení architektury můžete širokým hrotem vybarvit budovu a tenkým doladit detaily jako okna a dveře.

Vrstvení a přechody

Jednou z nejzajímavějších vlastností fixů je možnost vrstvení barev. Každá další vrstva ztmavuje barvu, což umožňuje vytvořit objemné tvary a hrát si se světlem a stíny.

Ideální způsob, jak se naučit přechody, je experimentovat na malých částech kresby, postupně přidávat barvu a sledovat změny. Čím více budete trénovat, tím přirozenější přechody vytvoříte.

Hra světel a stínů

Aby vaše kresba působila živě, věnujte pozornost stínování. Představte si zdroj světla a pokuste se vytvořit přirozené stíny. Ty můžete zdůraznit tmavšími odstíny stejné barvy nebo šedými a černými fixy.

Nebojte se přidat kontrast, který kresbě dodá hloubku a zajímavost.

Bílý fix

Pokud chcete přidat světlé akcenty nebo odlesky, bílý fix je perfektní volbou. Můžete ho použít k vyznačení odlesků na očích, skle, kovových površích nebo k vytvoření textur, například srsti zvířat. Kontrast mezi tmavými stíny a jasnými bílými detaily dodá kresbě realistický vzhled.

Experimentování s texturami

Fixy jsou skvělým nástrojem pro zobrazení textur. Chcete nakreslit kůru stromu, srst nebo cihlovou zeď? Vyzkoušejte různé způsoby šrafování a tečkování.

Například krátkými čarami vytvoříte srst, plynulými liniemi vodní hladinu a nepravidelnými tahy texturu starého dřeva.

Nebojte se experimentovat a hledat svůj unikátní styl – výsledky na sebe nenechají dlouho čekat!

Pro začátečníky máme také kurz kreslení markery a kurzy grafického designu a počítačové grafiky.

Mnoho začínajících umělců si klade otázku, proč vůbec vyrazit na plenér, když si mohou krajinu jednoduše vyfotit a malovat doma podle fotografie? Ano, je to jednodušší. Pokud se ale chcete v umění posouvat, plenér je jedním z nejlepších způsobů, jak růst. Přímý kontakt s přírodou vám umožní zachytit ty nejjemnější nuance barev, světla a stínu, které fotoaparát často ztrácí.

Jak se na plenér připravit?

Abyste mohli vyrazit na plenér, potřebujete alespoň základní sadu vybavení, materiálů a nástrojů. Plánování je v tomto případě váš nejlepší přítel. Důležité je nejen vzít potřebné umělecké pomůcky, ale také myslet na své pohodlí venku. Zde je několik věcí, na které byste neměli zapomenout:

• Oblečení podle počasí. Vícevrstvé oblečení vám umožní přizpůsobit se proměnlivým podmínkám. Obuv by měla být pohodlná na delší procházky.
• Základní potřeby. Nezapomeňte na pokrývku hlavy proti slunci v létě, opalovací krém, repelent proti hmyzu, vodu a lehkou svačinu.
• Umělecké pomůcky. Podle techniky, ve které pracujete (grafika, akvarel, olejomalba), budete potřebovat různé nástroje. Základní sada zahrnuje malířský stojan, papír nebo plátno, tužky či štětce a paletu a vodu na práci s barvami.

Jak vybrat místo k malování?

Není nutné mít místo vybrané předem. Někdy je lepší se procházet a nechat se inspirovat na místě. Důležité je, aby vás vybraný pohled inspiroval – může to být strom, kopec nebo celá krajina. Pomoci si můžete hledáčkem nebo, pokud jej nemáte, vytvořte si rám rukama, abyste snadněji zachytili požadovaný záběr.

Ideální místo je takové, kde se budete cítit pohodlně a příjemně. Pokud je v okolí altán nebo přístřešek, poskytne vám ochranu před deštěm či sluncem. Ve městě mohou být skvělé parky a náměstí, kde si můžete vyzkoušet malovat architekturu nebo lidi.

Kdy je nejlepší čas na plenér?

Léto, jaro a začátek podzimu jsou ideální období pro plenér. Na jaře příroda ožívá, objevují se nové barvy, na podzim zase krajina září teplými odstíny. V létě je příjemné pracovat brzy ráno nebo později odpoledne, kdy už není takové horko a světlo je měkčí.

V zimě je plenér možný, ale je třeba se připravit na chlad, který ovlivňuje nejen vás, ale i vaše materiály.

Volba ročního období a denní doby závisí na tom, jakého efektu chcete dosáhnout, a také na vašich preferencích.

Nezapomínejte na bezpečnost

Pokud pracujete sami, je velmi důležité dát vědět svým blízkým, kde se nacházíte. Mějte vždy u sebe nabitý telefon a ideálně i powerbanku. Vyhýbejte se příliš odlehlým místům a pokud vám někdo připadá podezřelý, změňte lokaci nebo se snažte nezahajovat konverzaci. Zůstaňte zdvořilí, ale opatrní.

Plenér není jen technika, ale proces, který vám umožní ponořit se do okolní přírody a vidět svět novýma očima.

Více užitečných rad a tipů se můžete dozvědět na našich online kurzech!

Když kreslíte stíny, dodáváte svému dílu světlo. Paradoxně jsou to právě stíny, které obrazu dodávají objem a „vytahují“ předměty z plochy. Namalovat stíny tak, aby vypadaly přirozeně, však není snadné. Je potřeba zohlednit zdroj světla, jeho intenzitu, vzdálenost od objektu i tvar samotného objektu. V tomto článku se podíváme na to, jak správně přistupovat ke kreslení stínů, aby vaše výtvory působily živě a plasticky.

Porozumění světlu a stínům

Než začnete kreslit stíny, je důležité pochopit, jak světlo funguje. Každý předmět na kresbě je osvětlen jinak v závislosti na poloze zdroje světla. Čím blíže je zdroj, tím je světlo jasnější a stíny ostřejší. Naopak čím je světlo dál, tím jsou jeho paprsky měkčí a stíny jemnější.

Zároveň záleží i na tvaru objektu. Například kulaté předměty budou mít stíny měkké a zaoblené, zatímco hranaté objekty budou vrhat stíny ostré a s jasnými hranicemi. Pochopení těchto základních principů je klíčem k tomu, abyste dokázali stíny zachytit realisticky.

Hlavní druhy stínů

Existuje několik typů stínů, které byste měli při kreslení zohlednit:

• Vlastní stín – část objektu, která není přímo osvětlena. Tento stín je obvykle nejtmavší a drží se na povrchu předmětu.
• Vržený stín – stín, který objekt vrhá na okolní plochu. V závislosti na zdroji světla může být vržený stín krátký nebo dlouhý, ostrý nebo rozmazaný.
• Polostín – přechodová oblast mezi světlem a tmou, kde je světlo méně intenzivní. Polostíny dodávají kresbě jemnost a realističnost.

Technika šrafování pro kreslení stínů

Jednou z nejjednodušších, ale efektivních metod kreslení stínů je šrafování. Tato technika umožňuje kontrolovat intenzitu stínu – čím hustší šrafování, tím tmavší oblast.

Pro přirozenější vzhled stínů můžete využít různé směry šrafování. Například u kulatých objektů použijte zakřivené linie, které kopírují tvar předmětu. U plochých objektů se zase hodí přímé a rovnoběžné tahy. Pro plynulé přechody mezi světlem a stínem zkuste gradované šrafování – začněte jemnými čarami a postupně je zhušťujte.

Textura a stíny

Stíny vždy respektují texturu objektu – to je tajemství, které kresbě dodává na realističnosti. Hladké předměty budou mít stíny rovné a s jemnými přechody, zatímco drsné povrchy budou mít stíny nepravidelné a strukturované. Například při kreslení stromu můžete stíny vykreslit lehkým šrafováním, které zdůrazní strukturu kůry.

Nebojte se však experimentovat. Různé textury a techniky rozmazávání mohou dodat vašim stínům zajímavý charakter.

Práce s předlohami

Jedním z nejlepších způsobů, jak se naučit kreslit věrohodné stíny, je pozorování reality. Najděte si objekt s dobrým osvětlením a sledujte, jak světlo „hraje“ na jeho povrchu.

Zvlášť zajímavé je kreslit při kontrastním světle, kdy je světlo velmi jasné a stíny hluboké. To vám pomůže pochopit, jak světlo ovlivňuje tvar a texturu předmětů.

Vyzkoušejte si každý den nakreslit jednoduché zátiší, například jablko nebo hrnek, a pokuste se co nejpřesněji zachytit jeho stíny. Důležité je nejen kopírovat, ale přemýšlet, proč stín vypadá právě takhle.

Měkké a ostré stíny

Měkké a ostré stíny závisí na zdroji světla. Měkké světlo (např. za oblačného dne) vytváří jemné, téměř neznatelné stíny. Jasné světlo (např. lampa nebo slunce) naopak dává ostré a jasné stíny.

Pro měkké stíny použijte lehké šrafování nebo rozmazávání, což vytvoří plynulé přechody. U ostrých stínů zachovejte přesnost a kreslete je hustými tahy bez rozmazání.

Barvy ve stínech

Stíny nemusí být jen šedé nebo černé. Mohou mít mnoho odstínů v závislosti na okolním světě. Například blízké barevné předměty se mohou ve stínu odrážet. Tento efekt, zvaný reflexe, dodává kresbě realismus.

Nebojte se tedy experimentovat s odstíny stínů a přidávejte do nich modrou, fialovou nebo dokonce zelenou – váš obraz tak získá hloubku a živost.

Více technik a tipů se můžete naučit na našich online kurzech!

Malovat moře akvarelem je jako se učit zachytit světlo na vodě. Vlny se pohybují, barva se mění každou vteřinu a zdá se, že všechno tohle na papír přenést nelze. Ale ve skutečnosti je akvarel ideální nástroj pro vodu, protože je lehký a průhledný, a jeho pomocí můžeme vytvořit hloubku, zachytit pohyb a dokonce i náladu. Hlavní je vědět, jak s ním pracovat.

Začněme náladou

Moře nikdy není stejné. Ráno je jemné, barvy pastelové a klidné. Ve dne může být jasné, téměř oslepující. A třeba při bouři se mění v divokou směs odstínů a stínů. Proto je první krok před malováním moře nebo vody rozhodnout, jakou náladu chcete zachytit. To vám pomůže zvolit barevnou paletu a techniky.

Moře nemusí být vždy modré, může být také zelené, šedé nebo fialové – je důležité na to myslet. Výběr záleží na vás a na pozadí, které jste pro něj připravili.

Jak dosáhnout průhlednosti vody

Voda v akvarelu je především průhlednost. K tomu, aby ji bylo možné zachytit, je třeba pracovat ve vrstvách, kdy první vrstva představuje lehké, téměř neviditelné tahy štětcem.

K tomu nařeďte barvu vodou, zvýrazněte potřebná místa, ale vyhněte se přílišné hustotě. Lehké tahy dělají akvarel ideálním pro malování moře. Pamatujte na toto pravidlo: čím více vody v barvě, tím průhlednější bude vrstva. A naopak – méně vody znamená více barvy a textury.

Můžete začít jemnými odstíny modré a zelené, lehce se dotýkat papíru štětcem, a poté přidat sytější vrstvy k vytvoření hloubky.

Vlny a jejich pohyb

Vlny představují výzvu i na papíře. Neustále se pohybují, mění tvar a barvu a pro jejich zachycení je potřeba cítit rytmus.

Začněte lehkými liniemi tužkou, kterými naznačíte obrys vlny, abyste zachytili její rytmus. Pomůže vám to cítit její pohyb a vytvořit základ.

Pak přidejte barvu na vlnu pomocí techniky „mokré do mokrého“. K tomu nejprve namočte papír čistou vodou a teprve poté naneste akvarelové odstíny modré a zelené, aby se barva jemně rozpíjela. Vytvoříte tak plynulý přechod připomínající vodní proud.

Po zaschnutí základní vrstvy můžete přidat detaily – například sytější tahy v místech, kde na vodu dopadá stín. Nechte bílá místa pro světelné odlesky, které vytvoří efekt slunce na hladině.

A jako závěrečný dotek můžete zvýraznit hřebínek vlny suchým štětcem nebo nechat hřeben čistý, aby se zachovala bělost papíru. Vlna tak bude působit výrazněji a objemněji.

Odrazy a hra světla

Obloha není jen pozadí, je součástí kresby, která ovlivňuje vodu, protože voda vždy odráží oblohu. To znamená, že by měly vzájemně ladit barevně. Začněte proto s odstíny oblohy, které přecházejí do vody – obraz tím získá na realističnosti a harmonii.

Hlavní roli hraje světlo. Právě to činí vodu živou. Pro co nejvěrnější zachycení hry světla použijte techniku „suchý štětec“ k vytvoření jemných odlesků. Takové krátké pohyby štětcem téměř suchou barvou přidají efekt třpytu. Tato technika vytváří dojem slunečního světla hrajícího na povrchu vody.

Textury a detaily

Moře může být klidné, téměř jako zrcadlo, nebo plné energie. Pokud chcete realisticky zachytit texturu vody, zkuste použít sůl. Když je akvarel ještě vlhký, posypte povrch trochou soli. Po zaschnutí vytvoří sůl zajímavé, chaotické vzory připomínající vlnky na vodě.

Další trik je použít houbičku pro vytvoření pěny. Houbičku namočte do barvy a jemně naneste na papír, čímž vytvoříte iluzi pěny na hřebeni vlny nebo u pobřeží.

Experimenty s barvou

Jak jsme zmínili, moře není vždy modré – může být i fialové, zelené, růžové nebo dokonce oranžové. Často jeho barva závisí na světle a okolním prostředí. Nebojte se proto použít neobvyklé odstíny pro stíny a barvy míchejte přímo na papíře. Akvarel je ideální pro vytváření nových a zajímavých kombinací, protože se může mírně rozpíjet a vytvářet zajímavé efekty.

A v tom je krása – nikdy přesně nevíte, jak se barva na papíře zachová, takže trénujte a učte se malovat vodu a moře! Nebojte se vody a nechte ji volně rozpíjet, aby akvarel vytvořil zajímavé kombinace.

A pokud si chcete rozvinout své tvůrčí dovednosti, přijďte na naše kurzy kreslení akvarelem pro začátečníky.

Než začnete kreslit srst, je důležité si uvědomit, že srst není jen textura, kterou stačí “natřít” přes celý obrázek. Je to složitá struktura složená z tisíců jemných čar, a každá má svůj význam. Správně zobrazit srst je jako zachytit světlo, stín a pohyb na jedné ploše. Je třeba hodně cvičit, získat zkušenosti a naučit se několik technik, které vám pomohou srst realisticky vykreslit.

Pochopení struktury srsti

Když se podíváte na zvíře, můžete si všimnout, že srst často neleží rovnoměrně po celé ploše těla. To je způsobeno mnoha faktory, například tvarem těla, svaly nebo pohyby zvířete. Hlavním úkolem je určit směr růstu srsti a rozdělit ji na části (například srst na krku, zádech, tlapách a ocase), protože každý z těchto dílů může mít jiný směr růstu.

Představte si tygra. Srst na jeho hlavě bude krátká a hustá, zatímco na hrudi bude delší a nadýchanější. Vyberte si jiné zvíře a zkuste nakreslit jednotlivé části jeho srsti s různou délkou, zohledňujíc umístění svalů.

Pohyb a dynamika

Srst je vždy ovlivněna pohybem těla zvířete. Když se zvíře otočí nebo ohne, srst reaguje tím, že se zvedá, sklání nebo přesouvá na stranu. Aby toto bylo zobrazeno na kresbě, je důležité, aby každá linie byla součástí pohybu jako velký proud.

Pokud kreslíte zvíře v pohybu, srst by měla vypadat dynamicky. Například když vlk běží, srst na jeho hrudi a tlapách letí dozadu, čímž zdůrazňuje rychlost a sílu jeho pohybu.

Světlo a stín

Srst má složitou texturu, a pokud se správně nepracuje se světlem, může vypadat ploše. Světlo a stíny na ni dopadají různě podle délky, hustoty a směru srsti. Dlouhá srst vytváří více stínů, zatímco krátká vypadá leskleji a hladce.

Začněte s lehkým stínováním, abyste vytvořili obecné stíny, a postupně přidávejte detaily pro strukturu srsti. Používejte jemné přechody mezi světlem a stínem, abyste vytvořili objem.

Technika stínování

Nepokoušejte se hned kreslit všechny malé detaily. Začněte s velkými tvary a postupně přecházejte k detailům. Toto vyžaduje trpělivost – nejprve zakreslete obecné směry růstu srsti a poté přidávejte jednotlivé pramínky.

Různé typy srsti

Různá zvířata mají různou strukturu srsti: medvěd má hustou a nadýchanou, kůň hladkou a krátkou, liška lehkou a měkkou. Toto vše by vám mělo pomoci nakreslit realistický obrázek.

Zkuste cvičení: nakreslete několik zvířat s různou délkou srsti. Například porovnejte krátkou srst geparda s dlouhou a nadýchanou srstí huskyho.

Nebojte se experimentovat

Srst může být realistická, ale i stylizovaná. Někdy může experiment s barvami, liniemi a tvary dodat kresbě více výrazu. Zkuste například vykreslit texturu srsti pomocí tečkování, vlnitých linií nebo techniky rozmazání.

Tím, že rozvíjíte své dovednosti v kreslení srsti, naučíte se lépe chápat a cítit textury.

Více užitečných tipů najdete na našich online kurzech! Můžete se například přihlásit na online kurz akvarelu pro začátečníky a dozvědět se více.