#advices

David Revois, ilustrátor a koncepční umělec, poskytl začínajícím umělcům seznam znalostí, které je třeba ovládat, aby práce vypadaly více realisticky. Nezáleží na tom, čím tvoříte – tužkou, štětcem, pastelkami nebo na tabletu – všechny body v seznamu zůstávají nezměněné.

Pokud právě začínáte kreslit, máme radu: buďte erudovaným člověkem, naučte se základy a soustřeďte se na postupy jednotlivých prvků.

1. Perspektiva
Co to je: Umění přenášet trojrozměrný prostor na rovný povrch.
Cílem je: Nekreslit naplocho, zobrazit hloubku na dvourozměrném papíře.
Co Vám při tom pomůže: Nakreslete si perspektivní mřížku, abyste viděli, jak se jednoduché formy (kostky, koule atd.) chovají při zobrazování perspektivy a jak mění proporce.

2. Podíl/ proporce
Co to je: Poměr velikosti všech objektů ve výkresu.
Cílem je: Kreslit rozpoznatelné objekty. Pomůže Vám již naučená perspektiva u jiných objektů a forem.
Co je dobré znát: Naučte se nazpaměť proporce nebo najděte způsob, jak si snadno zapamatovat poměr částí objektu. Udělejte si takový „slovník“ proporcí.

3. Anatomie
Co to je: Studium struktury.
Cílem je: Nakreslit realistické objekty (lidi, zvířata, rostliny atd.).
Co potřebujete znát: Klouby, kosti, svaly… Jak fungují, jak se chovají, jak jsou spojeny jednotlivé části atd.

4. Složení/ kompozice
Co to je: Přesné umístění a prezentace důležitých prvků obrazu.
Cílem je: Ukázat divákovi nálady a emoce prostřednictvím díla.
Co potřebujete znát: Je třeba porozumět množině úhlů a pochopit, jak ovlivňují vnímání diváka a „čitelnost“ díla.

5. Osvětlení/Světlo
Co to je: Světlo a stín přenášené v barvě.
Cílem je: Vytvořit iluzi světla, zobrazit správné stíny a podtrhnout náladu díla.
Co byste měli znát: Barevné hodnoty, vrhání stínů, vliv povrchových materiálů, odraz světla, světelné vlastnosti (lom, rozptyl, atd…).

6. Hrany
Co to je: Způsob, jak určit siluetu objektu v díle.
Cílem je: Usnadnit čtení práce, rozdělit objekty a pozadí, posílit účinek hloubky.
Co potřebujete znát: Styl okrajů v kreslení (čirý / měkký / ztracený), styly čar kontur (váha, rychlost, měkkost).

7. Barvy
Co to je: Umění výběru správných odstínů (střední tóny, stíny, světlo).
Cílem je: Přidat do práce více pohybu, nálady a emocí.
Co potřebujete znát: Barevné systémy (monochromatické, doplňkové atd.), zejména vliv barev na náladu, stereotypy.

8. Postoje/ Pozice
Co to je: Umění zachytit aktivní pohyb na statickém listu.
Cílem je: Přidat život, energii, pohyb a dynamiku.
Co potřebujete znát: Emocionální tahy, náčrtky, rychlé skici, studium všeho, co se hýbe

9. Styl
Co to je: Estetika, smysl pro styl. Často závisí na základních standardech (etický, historický, sociální, symbolický), umění kulturních skupin, trh s uměním.
Cílem je: Najit cestu k divákům.
Co je třeba mít a znát: Znát kulturu, mít vlastní styl a brát tvůrčí tým současně jako tvůrce díla i jako diváky.

10. Myšlenka/Nápad
Co to je: Kreslení abstraktních pojmů, ideologických sdružení, vynálezů a navrhování nového designu. To je většinou vývojový proces.
Cílem je: Představit obrazy nových objektů, postav a bytostí, které baví nebo informují veřejnost.
Co potřebujete znát: Jak fungují věci stávající, jak vytvořit nové, jak sdružit nápady, zábavné situace, tvůrčí proces.

Pokud dokážete správně kombinovat všechny výše uvedené části, dosáhnete pocitu objemu, hloubky, struktury, světla, pohybu a života na nehybném povrchu. Tím se diváci ponoří do vašeho světa a můžete jim snadno předat své nápady, zprávy nebo vyprávět příběh. A konečně vytvoříte významné iluze. Celá tato paleta schopností bude sloužit vaší intelektualitě (paměť, kontrola, odhodlání) stejně jako emocionálnímu vývoji (pocity, emoce, podvědomí). Jedná se o složité cvičení, které vyžaduje znalosti, pozorování, představivost. Především ale musíte praktikovat a procvičovat a procvičovat. Taková dovednost je jako sval. Kresba a malování tedy vytváří jedinečný zážitek.

Rad a materiálů pro začátečníky je opravdu nepřeberné množství. My vám rádi představíme tipy, co jsou nejdůležitější k rozvoji. Máme pro vás 5 inspirujících tipů, ty vás mohou skutečně posunout dál. I když se vám může zdát, že to není tak důležité. Nejde jen o umělce, ale rady ocení i všichni ti, kteří chtějí být kreativnější.

Už celkem dost víte, ale máte pocit, že to nikam nevede a pořád něco chybí? Co dělat v takovém případě?

Když se podíváme na víc videí o kaligrafii, můžeme tak shromáždit na jednom místě dobré myšlenky, které pomohou dosáhnout krásného výsledku. Jak napsat dílko a přivést ho na fajn úroveň?

Stojí za to začít se skicami a náměty, abyste se zamysleli nad složením a stylem a protrénovali jste ruku. S největší pravděpodobností ani mistři v oboru na první pokus nenakreslí písmena tak pěkně, jak si představují. Jde o normální proces, který zahrnuje určitý počet opakování. Díky tréninku přichází kvalita. Když si vše nejdříve naskicujete, nečeká vás nepříjemné překvapení, že se vám celé slovo nevešlo, nebo že omylem vynecháte písmenko.

Chcete-li napsat písmo á la brush skript, použijte radši štětec. Každý nástroj má své vlastnosti a bez ohledu na to, jak krásně napodobňujete, bude přirozeněji vypadat psané štětcem, než perem. Kromě toho se dá snadněji měnit tloušťka a získáte efekty, jako jsou inkoustové skvrny nebo nepravidelné čáry.

Při práci s letteringem se vám bude velmi hodit pauzák. Ke slovům, které se vám povedly, můžete přidávat zajímavé prvky.

Před převodem do vektorů je lepší napsat slovo nebo frázi, a pak obtáhnout křivkami. Písmena se stanou přirozenějšími a rovnějšími. Kreslení přímo ve vektorech je poměrně obtížné.

Stojí za to nashromáždit sbírku inspirativních obrázků, předloh a dokonce i jednotlivých písmen. Okouknete prvky, a potom můžete kreslit z hlavy.

U nás na kurzu moderní kaligrafie a letteringu máme skvěle sestavený program a všechny potřebné pomůcky i materiály! Přihlaste se na kurz pod vedením nejšikovnějších lektorů a začněte tvořit vlastní kompozice! 🙂

Máme pro vás 4 jednoduchá cvičení pro rozvoj kreativního myšlení od Berta Dodsona! Fungují na odstranění tvůrčích bloků a rozšiřování osobních horizontů.

Pokud jste neočekávaně dostali kreativní krizi, nebo chcete jen opustit komfortní zónu, pokuste se soustředit na různé vlastnosti objektu kreslení.
Přesně nakreslený objekt přenáší diváka do styku s tímto objektem na doslovné úrovni. Dokonale víme, co je, například židle, a na co se používá. Přehnaný nebo zkreslený výkres stejného objektu má tendenci se dotknout diváka na emocionální úrovní a nabídnout mu, aby na něho kouknul pod novým uhlem.
To je pro diváka divné a upoutá to jeho pozornost, odhaluje něco nového jak v umělci, tak i v tom, kdo se dívá na kresbu.

Změňte poměry
Takové kresby jsou podobné karikaturám, díky tomu jsou tolik přitažlivé. Rozdíly zjistíme porovnáním. Chcete-li udělat něco velkého ve výkresu, dejte předmět vedle něčeho malého. Pokud máte pouze jeden objekt, detaily by měly být navzájem v kontrastu. Výsledky mohou být zábavné nebo rušivé, ale téměř vždy přitahují pozornost.

Podtrhněte rozdíl
Rozdíl je informace. Jeden způsob, jak udělat známé cizím, je zdůraznění rozdílů. Například dva lidé, tlustý a hubený. Ve skutečnosti rozdíl mezi nimi není tak obrovský, ale přeneseme-li to do extrému, můžete získat zcela nový příběh.

Hrajte si s měřítkem

Někdy je zajímavé vytvořit komplexní kresbu z různých zdrojů a divoce zveličovat rozdíl ve velikostech. Zde je geniální příklad, umělec Gustave Courbet na sedadle řidiče limuzíny vedle malé holčičky. Obraz se zastaví, protože divák pochopí, že Courbet je gigantický, jak doslova, tak i obrazně. Takto se rodí metafory, na kterých je postavena dobrá ilustrace.

Napětí zkreslení
Pro mnoha umělců, dokonce i zkušených odborníků, je obtížné úmyslně zkreslovat své kresby. Paradoxně může dobrý výcvik v pozorování bránit schopnosti kreslit výrazně. To znamená, že jednoduše mozek bude chtít kreslit jako fotoaparát, aniž byste do kresby přidali něco nového.  Existuje proces, který vám pomůže vyjít z tohoto omezení. To téměř zaručuje extrémnější a často zarážející obraz.

Nejdříve slepě a bez pohledu nakreslete hlavní obrysy objektu tlustou černé fixou. Pokud budete kreslit, koukejte na předmět (nebo fotografii), nikoli na obrázek. Možná budete muset čas od času podívat na svůj papír, abyste nekreslili na stůl :).

Jakmile dokončíte obrys, vezměte liner a začněte plnit stínování a detaily pečlivě, nyní se můžete libovolně podívat na předmět a na kresbu. Přirozené zkreslení, ke kterému dochází při slepé kresbě, zajišťuje, že žádné realistické stínování nedovolí správnost výkresu.

Všechny výše uvedené cvičení nutí analyzovat a pozorovat, rozšiřovat schopnosti a všechny jsou velmi užitečné. Opravdu dávají svobodu a otevírají nové pro každého, dokonce i pro ty, kteří už jsou zkušení malíři.