#barvy

Barvy mají schopnost transformovat prostor a navodit atmosféru. Ať už chcete místnosti dodat jakoukoliv náladu, klíčem je vybrat si správnou barevnou paletu, která vás obklopí, kdykoliv vejdete do dveří. Vybrané barvy by měly působit příjemně a vyváženě. Abyste se mohli vybrat perfektní barevnou paletu, je potřeba mít základní znalosti o barvách.

Barevné spektrum

Vybraná paleta by neměla mít více jak 3 nebo 4 odstíny. Jak barvy spolu fungují vám pomůže pochopit barevné spektrum. Základní barvy jsou červená, modrá a žlutá – nelze je vytvořit smícháním jiných barev dohromady. Sekundární barvy jsou oranžová, zelená a fialová. Terciární barvy jsou směsí primárních a sekundárních barev. Odstíny, někdy známe jako pastely, jsou jakékoliv barvy smíchané s bílou barvou.

Monochromatické barvy

Komplementární barvy

Kontrastní barvy

Barvy s doplňujícími se tóny

Důležitost podtónů

Abyste byli schopni sladit barvy k sobě, je potřeba, abyste porozuměli jejich podtónům.

Například tyrkysová barva má zelený podtón a brčálová má fialový podtón. Pokud vyberete barvy s odlišnými podtóny, tak dohromady nebudou ladit a budou působit nevýrazně a disharmonicky.

Jedním ze způsobu jak určit podtón, je umístit vybraný odstín na barevné spektrum vedle jeho skutečné barvy. Najednou se vám žlutá barva může zdát nazelenalá, protože má zelený podtón.

Stejné pravidlo platí i pro bílou, proto její výběr není tak jednoduchý. Pokud vybíráte bílou barvu do velmi slunné a světlé místnosti, zvolte bílou barvu se zeleným nebo modrým podtónem, abyste vytvořili chladnější efekt.

K výběru dokonalé palety barev s harmonickými podtóny v barevném schématu, které odráží náladu jakou chcete v místnosti vytvořit, je potřeba pochopit, kde váš domov bere zdroj světla a jak silný je. Například pro klidnou atmosféru volte barvy monochromatické a pro energickou atmosféru volte barvy kontrastní nebo komplementární.

Jasné vs. neutrální

Nyní, vyzbrojeni všemi základní znalosti o barvách se budete cítit při výběru palety mnohem jistěji. Máte sklon ke klidné atmosféře prostoru nebo spíše atmosféře nabitou energií? Neexistuje správná nebo špatná odpověď. Vše je o tom, čemu dáváte vy přednost a jaké barvy vám navozují příjemnou náladu.

Neutrální

Béžová s béžovou může působit strašně nudně. Abyste se tomu vyvarovali, použijte materiály s výraznou texturou nebo tvary. Podařené neutrální monochromatické schéma obvykle kombinuje spoustu textur, jako je dřevo, kámen, vlna, kůže nebo semiš. Zkuste investovat do zajímavých a výjimečných kousků, které prostoru dodají duši. Ať už je to jedinečné umělecké dílo nebo designová židle.

Jasné 

Při výběru jasných barev existuje spoustu možností jak začít. Nejjednodušší je se inspirovat barvou oblíbeného kousku v interiéru. Například výrazného koberce, oblíbené látky, atd. Udělejte si fotokoláž z vytržených stránek interiérových časopisů nebo si vytvořte nástěnku na Pinterestu. Budete překvapení jak rychle najdete svou barvu a oblíbené vzory.

Nejdokonalejší barevné kombinace najdete v přírodě. Ať už je to uklidňující barevné schéma inspirující se pláží se zelenými, modrými a žlutými podtóny nebo doplňující se odstíny červené, zelené, růžové nalezené v krásné květině.

Toužíte začít s tvorbou designu interiérů? Chcete se dozvědět, jak sladit vše dohromady? Přihlaste se na kurz interiérového designu v Draw Planet! I jako začátečníky Vás provedeme kurzem s trpělivostí a zapálením!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-interieroveho-designu-zacatecniky/

Malba je více než pouhé nanášení pigmentu na plátno. Míchání barev je stejně důležité jako technika nebo styl vaší práce. Výběr správných odstínů může mít obrovský dopad na vyjádření emocí skrz obraz. Zvažte například Picassovy obrazy z jeho “Modrého období”. Byli by stejně dojemné bez použití modrých tónů?

Ať už začínáte s jakoukoliv tvorbou, je důležité pochopit a naučit se míchání barev. Mnoho z nás má nutkání používat pouze barvy z malířské tuby. Tyto odstíny však mohou být přesycené, ploché nebo prostě nepřirozeně vypadající. Pokud se naučíte své barvy namíchat, vytvoříte hezčí odstíny – navíc ušetříte spoustu peněz, protože nemusíte kupovat každou tubu barvy, kterou chcete použít.

Abyste se stali mistry v míchání barev, vytvořili jsme pro vás tento jednoduchý přehled teorie barev.

• PRIMÁRNÍ BARVY (ZÁKLADNÍ)

Jedná se o skupinu tří barev – červené, žluté a modré, ze kterých lze mícháním vytvořit všechny ostatní barvy. Pokud byste tedy měli omezit paletu pouze na několik odstínů, určitě byste chtěli primární barvy, protože vám teoreticky umožní namíchat jakoukoli barvu, která vám chybí.

• SEKUNDÁRNÍ BARVY

Ty vzniknou smícháním dvou barev primárních: červená a modrá vytváří fialovou; žlutá a modrá zelenou; zatímco žlutá a červená vytvoří barvu oranžovou.

• TERCIÁLNÍ BARVY

Jak název napovídá, terciární barvy vzniknou kombinací primárních a sekundárních barev. Existuje šest terciárních barev: červenooranžová, žlutooranžová, žlutozelená, modrozelená, modrofialová a červenofialová. Tyto barvy mohou mít různé variace a můžete si je vyladit podle svých představ. Například žlutooranžová může vypadat více žlutě a méně oranžově.

Barvy jsou o vztazích; jediný odstín může vypadat zcela odlišně, když je namíchán různými způsoby. Při párování a míchání barev nezapomeňte vzít v úvahu jejich umístění na barevném kruhu. Barvy, které jsou na barevném kruhu naproti sobě, jsou doplňkové barvy. Červená a zelená, modrá a oranžová a fialová a žlutá; společně pak budou vždy vypadat dobře.

Míchání barev je alchymie a chce to rozhodně ne jen teorii, ale i praxi! 🙂 Přihlaste se do Draw Planet na kurz olejomalby pro začátečníky a my vás tuto dovednost rádi naučíme!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-a-malovani-pro-uplne-zacatecniky/

Každý odstín pokožky obsahuje tři základní barvy – modrou, červenou a žlutou, a to v různém poměru v závislosti na světlosti nebo tmavosti pokožky, jestli je kůže ve světle či stínu a kterou část těla malujeme. Tenčí kůže, jako například na spáncích, je spíše chladná, naopak kůže na špičce nosu bude mít tmavší odstín. Opravdu neexistuje žádná magická formula na univerzální tělový odstín, každý odstín si můžeme sami namíchat. Nejdůležitější je vztah a poměr mezi barvami. 

Protože se odstíny kůže velmi liší, vyhýbejte se univerzálním tubičkám s “tělovou barvou”. Ty mohou sloužit pouze jako základ, ze kterého namícháte potřebné odstíny podle nuancí a stínů na Vašem zamýšleném portrétu. Tyto tuby stejně obsahují základní mix žluté, modré a červené a ten si však zvládnete připravit sami. 

Jednoduchý postup

Začněte smícháním všech tří základních barev ve stejném poměru. Tím získáte nahnědlou barvu, která bude Vaším základem. Tuto barvu dále budete zesvětlovat či ztmavovat, dělat více teplou či studenou. 

Pozn. Pokud bude barva spíše do zelena než do hněda, přidejte více červené. Některá modrá barva může být dominantnější. 

Když malujete portrét nebo figuru, je nejlepší snažit se zachytit přesnou barvu, stejně jako to děláte při malbě třeba krajiny. Podívejte se pořádně na barvu na své předloze, snažte se na paletě vytvořit stejný odstín. Ten poté porovnávejte s předlohou nebo živým modelem a snažte se jej správně zachytit a doladit. Následující tři otázky Vám mohou pomoci docílit kýženého výsledku. 

1. Potřebuje barva být tmavší nebo světlejší? Pokud potřebujete zesvětlovat, přidejte žlutou nebo bílou. Bílá současně trochu zchladí barvu a udělá jí více krycí. Žlutá zesvětlí a také přidá teplejší podtón do výsledného mixu. Ztmavit můžete pomocí tmavých okrových nebo rezavých barev (ideálně burnt umber) nebo chromatické černé (sienna pálená plus ultramarínová modř). 
2. Potřebuje barva být chladnější nebo teplejší? Přidejte modrou (nebo bílou i pro světlejší odstín), aby byla barva chladnější. Přidejte žlutou nebo teplou červenou, aby byla barva naopak teplejší. 
3. Potřebuje barva být více či méně nasycená? Přidejte opačnou barvu. 

Můžete na svou paletu přidat také zemní barvy, jako okrové, rezavé nebo černé, ale pamatujte, že i tyto barvy lze namíchat ze tří základních barev. Nakonec to stejně budete jen Vy, kdo se rozhodne, který mix barev funguje právě pro Vás. 

Příklad palety 

Můžeme se podívat na jeden příklad barev, u kterého můžete začít, a poté různě měnit, doplnit nebo odebrat barvy podle sebe. 

1. Titanium běloba
2. Kadmium červená světlá
3. Kadmium žlutá střední
4. Okr
5. Sienna pálená (burnt sienna)
6. Burnt umber
7. Ultramarín modř

Pro světlé tóny použijte 1, 2, 3 a 5

Pro střední tóny použijte 2, 3, 4 a 5

Pro tmavé tóny použijte 2, 5, 6 a 7

Udělejte si barevný řetěz 

Barevný řetěz si vytvořte pro různé odstíny barev. Například do Kadmium červené postupně přidejte bílou a zesvětlujte. Podobně můžete naložit i s Vašimi namixovanými barvami, a tím si vytvořit perfektní základ pro vytvoření stínů a světel v obličeji a nebudete muset pro každé místo mixovat barvu zvlášť. 

Tip pro nácvik tělových barev

Začněte u sebe. Zkuste mixovat různé barvy podle svých vlastních rukou. Porovnávejte barvy a odstíny podle různých světelných zdrojů. Dále postupujte se svým obličejem a porovnávejte barvy a odstíny, které vidíte v zrcadle. Zkoušejte je namixovat podle paměti. Nebo dalším dobrým zdrojem nácviku může být vytištění fotografií a porovnávání svého mixologického umění s nimi. Všimli jste si, že nikde jsme jako základ nepoužili oranžovou nebo růžovou, jako jsme to zkoušeli jako děti? 🙂 Více podrobných tipů a návodů se dozvíte v našem kurzu Portrétu https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby-malby-portretu/.

Budeme se na Vás těšit.

Už jste se někdy setkali s pojmem PANTONE? V případě že ne, pokusíme se vám tímto článkem objasnit, o co se vlastně jedná. 🙂

PANTONE je systém barev, označovaných jako Pantone Matching System (PMS), který vytváří široký barevný prostor přesně definovaných barev.

Proč jsou přesně definované barvy tak široce využívány a kde jsou jejich hlavní výhody? 

V prvé řadě plní důležitou standardizační roli. Každý jeden konkrétní odstín PANTONE má přesně danou recepturu, a z ní plyne i přesně definovaný a opakovatelně dosažitelný odstín (za dodržení stanovených podmínek, zejména tisku na stanovený typ potahovaného a nepotahovaného papíru), ať už je barva použita kýmkoliv a kdekoliv ve světě. A za druhé, jde o atraktivní barevné odstíny, které jsou pochopitelně nedosažitelné soutiskem běžných výtažkových barev.

Technicky je systém barev PANTONE založen na celkem šestnácti základních barvách, a každá z přímých barev PANTONE je vyrobena smícháním uvedených základních barev v různých procentních poměrech, a následně doplněna o PANTONE Black nebo PANTONE Transparent White. Proces míchání složek musí být velmi přesný a dávkování je řízeno počítačem. Kompletní systém barev PANTONE se stává z několika knihoven přímých barev.

Vzorníky a jejich druhy

Kompletní ekosystém PANTONE zahrnuje bezpočet vzorníků a dalších pomůcek pro spolehlivou, pohodlnou a efektivní práci s přímými barvami. Nejznámější a nejrozšířenější jsou „vějířky“, které jsou dodávány v sadě vytištěné na potahovaném a nepotahovaném papíru a slouží co by nejrychlejší referenční vzorek při aplikaci přímé barvy v praxi.

Další velmi rozšířenou pomůckou jsou srovnávací vzorníky PANTONE Color Bridge Guide Coated/Uncoated. To jsou vzorníky, kde jsou vedle sebe vytištěny vždy přímá barva a její nejbližší CMYK ekvivalent. To dává užitečné srovnání zejména v případě, kdy je nutné nahradit CMYK soutiskem některou z PANTONE barev, které jsou mimo gamut ofsetového tisku, a tedy technologicky netisknutelné, a lze tedy snadno posoudit, zda je odchylka konkrétního tisku v přijatelných mezích. Pozor ale na záměnu se třetím často používaným typem vzorníku, PANTONE CMYK Guide Set Coated/Uncoated–ten již obsahuje jen výběr z barev PANTONE, a to ty odstíny, které jsou v gamutu ofsetu, a je tedy možné je věrně vytisknout soutiskem CMYK. 

Kromě těchto asi nejznámějších, je ale k dispozici řada vzorníků speciálních, přizpůsobených potřebám designérů a výroby v různých oborech. Společnost PANTONE představuje stále nové vzorníky, můžeme se tak těšit, s čím přijde například již příští rok. 🙂

Barvy jsou všude kolem nás a hrají v životě nejen umělců a designérů zásadní roli. Barvy dokáží bez jediného slova na něco přilákat, evokovat určitou náladu nebo emoci a dokonce i něco důležitého sdělit. Jak se ale naučit, jaké barvy dohromady ladí a jaké ne? Odpověď je vcelku jednoduchá: Teorie barev! 

Umělci i designéři následují teorii barev po staletí, naučit se o ní víc pomůže každému. Díky ní se můžete cítit sebejistěji v mnoha rozdílných situacích, ať už vybíráte barvy pro nový design projektu, dekorujete interiér nebo dáváte dohromady perfektní outfit. Stačí pochopit trochu teorie a na barvy se budete dívat úplně jinýma očima!

Začněme tedy od úplného začátku. Určitě jste někdy slyšeli o primárních a sekundárních barvách. Primárními barvami jsou červená, žlutá a modrá. Sekundární barvy vznikají smícháním těchto barev. Žlutá a červená tvoří oranžovou, červená a modrá tvoří fialovou a modrá a žlutá tvoří zelenou. A nakonec tu jsou terciální barvy vytvořené kombinací sekundárních a primárních barev a patří mezi ně žlutozelená,modrozelená, modrofialová, červenofialová, červenooranžová a žlutooranžová. Tímto se utvoří něco, čemu říkáme barevný kruh.

Nyní trochu pokročíme s odstínem, jasem a sytostí. S těmito termíny se asi často nesetkáte, ale stačí zajít v Hornbachu do oddělení barev a pochopíte o čem je řeč. Ano, vzorníky barev. Odstín, jas a sytost pomáhají vytvářet v barvách další nuance. Asi nejjednodušší je vysvětlit, co je to odstín. Prakticky je odstín jiné slovo pro barvu. Sytost je intenzita barvy, neboli barevná intenzita odstínu (jemné nebo syté barvy). Jas je postavení barvy vzhledem ke stupnici šedé.

Jak ale tyto naše nové poznatky využít, abychom dokázali vytvořit profesionální barevné kombinace? V tom nám pomůže barevná harmonie. Jediné, co potřebujeme, je barevný kruh.

První možností je jednobarevné schéma (monochromatické). Při něm stačí vybrat jednu barvu (odstín) a použít naše znalosti o jasu a sytosti, abychom vytvořili barevnou paletu. U monochromatických barev je nejlepší, že máte zaručený jejich soulad.

Dále máme analogické schéma (harmonické). Analogické barvy se nacházejí na barevném kruhu vedle sebe, jako červené a oranžové nebo modré a zelené odstíny. Nebojte se ale i u těchto barev hrát se sytostí a jasem a vytvářet tak neotřelé barevné kombinace. 

Oproti tomu komplementární barevné schéma (kontrastní) kombinuje barvy ležíčí na barevném kruhu proti sobě. Například oranžová a modrá, nebo klasická kombinace zelené a červené. Abyste se vyhnuli až moc předpovídatelným komplementárním barevným kombinacím, přidejte jim rozmanitost zapojením světlejších, tmavších nebo jemnějších tónů. 

Jako další je schéma měkkého kontrastu (split complementary). V tomto případě nevybíráte přímo kontrastní barvu ležící naproti, ale dvě barvy nacházející se vedle kontrastní barvy. Nepřijdete o kontrast ale na pohled je kombinace mnohem jemnější a ve většině případů bude i mnohem zajímavější.

Triáda je barevné schéma u kterého vybíráme tři barvy, které mají mezi sebou stejnou vzdálenost. Kdybychom je na kruhu spojili čarami, vznikne mám rovnostranný trojúhelník. Tyto kombinace mají tendenci být dost úderné – hlavně pokud jde o primární a sekundární barvy. Při jejich používání buďte opatrní.

U tetrády kombinujeme čtyři barvy, uprostřed kruhu se nám při jejich spojení vytvoří obdélník. Toto schéma funguje nejlépe, když necháte jednu z barev jako dominantní a ostatní budou sloužit jako akcent.

A nezapomeňte, každá barva něco vypovídá. Pokud používáte barvy v designu, je dobré o nich předtím přemýšlet a vybrat barevnou paletu, která odpovídá projektu. Například světlé barvy jsou více hravé a modernější. 

Desaturované barvy se hodí k serioznějším projektům. 

Někdy však záleží čistě na kontextu. Barvy dokážou být velmi přizpůsobivé.

Zajímavé barevné kombinace můžete najít na různých místech. V reklamách i na světoznámých obrazech. 

Můžete se vydat i na internet, kde naleznete velké množství již hotových barevných palet, nebo se můžete pustit do vytváření svých vlastních. I zkušení designéři se jimi často inspirují. 

Prostě experimentujte a objevujte. Časem vám půjde kombinování barev levou zadní. 🙂

Heidi Gustafson ve své chatce v lesích Washingtonu shromažďuje pestrobarevnou sbírku jednoho z prvních pigmentů lidstva. Je umělkyní i výzkumnicí, která vytváří Ocher archiv, celosvětovou sbírku okrů a materiálu bohatého na železo. Svůj výzkum zaměřila na okrové pigmenty, jejich produkci a funkci železa v celé historii lidstva.
Co je to okr?
Slovo okr má svůj původ v řeckém ὠχρός a znamená zemitý pigment žluté až červené barvy. Jedná se o druh jílu s různým obsahem oxidu železa. Právě zde je i původ názvu okrová barva.
Okr člověk odjakživa používá jako barvivo. V závislosti na základní struktuře se rozdrtí na prášek a používá se v různých oborech. Od umění až po medicínu.
Gustafson považuje okr za přírodní materiál složený primárně ze železa, který ale obsahuje i kyslík. Její sbírka aktuálně čítá více než 550 vzorků a stále se rozrůstá, svůj podíl na tom mají i další světoví archeologové a vědci.

Pigment studies, Left – foraged pigments from northern Washington, USA, Right- foraged pigments from Hormuz, Iran.

Sbírka okru Heidi Gustafson
Sbírka oficiálně vznikla v roce 2017, kdy se Heidi Gustafson přestěhovala na pacifický severozápad. Po dokončení studia na Kalifornském institutu integrálních studií nevěděla, co bude dělat. Jedné noci se jí ale zdál sen o okru a místě, kde nikdy nebyla. Rozhodla se o fascinující načervenalé skále zjistit víc, okr se pokusila najít v obchodě s minerály. Nic jí ale minerál ze snu nepřipomínalo, proto začala hledat lomy kolem Oaklandu.

Gathering blue ochre, with artist Scott Sutton, Oregon, USA.

Ochre contributions, gathered by Caro Ross, England.

Pigment study, red ochre, world-wide.

Ochre Archive (close-up)

Gathering yellow ochre, Arizona, USA.

Gathering various ochre, British Columbia, Canada.

Každý vzorek je řádně zdokumentován a zapsán. Heidi Gustafson si poznačí, kdo jej získal, odkud pochází a další relevantní informace. Železné okry mele na pigmenty, které používá nejen pro svou práci, ale prodává je i ostatním umělcům.
Zpracované vzorky nasype do lahvičky a uloží je do sbírky podle regionu nebo minerálního druhu. Lahvičky s práškem má pečlivě uspořádané na poličkách, odstíny prášku jsou různorodé. Od žlutých přes hnědé a červené až po levandulovou, tmavě modrou a zelenou.
Hledání okru se stalo jejím celoživotním posláním. Po dlouhá léta se věnuje rozsáhlému multidisciplinárnímu průzkumu nerostů a odebírání vzorků po celém severozápadním Pacifiku.

V roce 1963 začala americká korporace Pantone Inc. prezentovat svůj systém barev – Pantone Matching Systém, který využívají výrobci barev, vláken, textilií i plastů. Daleko předtím ale podobnou encyklopedii barev vytvořil umělec známý jako A.Boogert, který v roce 1692 vytvořil knihu o 800 stranách, kde se věnuje míchání barev.
Největší ručně psaný průvodce barev

Průvodce barvami A. Boogerta se nazývá „Traité des couleurs sluha à la peinture à l’eau“ a představoval různé barvy, jejich popis a návod, jak určité odstíny vytvořit, změnit jejich tón přidáním jednoho, dvou nebo tří dílů vody.
Kniha byla ručně psaná v holandštině a je asi nejzdařilejším pokusem o vytvoření systému barev, který na světě chyběl. Podle nizozemského historika Erika Kwakkela, který část úvodu přeložil, byla kniha vytvořena jako vzdělávací průvodce. Ukazovala, jak lze pomocí vody měnit odstín.

„V 17. století, ve věku známém jako Zlatý věk holandské malby, by tato příručka byla hitem. Má tedy smysl, že autor v jejím úvodu napsal, že ji vytvořil pro vzdělávací účely. Je pozoruhodné, že je psána ručně a je doslova a do písmene jediná svého druhu.“, uvedl.
Bohužel, kniha spatřila světlo světa jen v jednom jediném výtisku, proto byl okruh lidí, kteří měli tu čest knihu prostudovat, velmi malý. Přesto se jedná o největšího průvodce barvami ve své době.
Kdyby tomu bylo jinak, kniha mohla směle konkurovat i průvodci Pantone Color Guide, který je dnes nezbytným nástrojem pro designéry, módní návrháře a další umělce. Žádné vznešené názvy barev tu ale nečekejte.

Dnes si knihu můžete prohlédnout online 🙂
V současné době je kniha uložena v Bibliothque Mjanes v Aix-en-Provence ve Francii. Celá ale byla naskenována, ve vysokém rozlišení si ji tak můžete prohlédnout a nastudovat i vy. Uchvátí vás. Tolik krásných barev si snad ani nedovedete představit. Budete se jimi kochat stále dokola.

Paleta (lat. Paleterum – „deska“) zůstává jako nepostradatelný atribut v arzenálu umělce od dob starověkého Egypta. Kde by byl tvůrčí proces bez palety! Paletu nutně potřebujeme na míchání barev. Opravdu často chceme jinou barvu než tu, kterou už máme hotovou v tubě. A ačkoliv role palety se zdá poměrně jednoduchá, pojďme si o ní přece jen říct víc. Protože profesionálové přistupují k výběru tohoto nástroje velmi zodpovědně.

„Při pouhém pohledu na paletu získá umělec stejně jako válečník při pohledu na zbraň sebedůvěru a odvahu.“  Egene Delacroy

Už jste někdy věnovali pozornost paletám slavných umělců?

Když se podíváte pořádně, uvidíte na paletě rukopis mistra i jeho styl.. Není náhodou, že na některých výstavách spolu s malbami najdete i palety. Spolehlivě sdělují nejen barevné schéma, ale i styl každého umělce.

Paleta Clauda Moneta se popisuje jako jasná a bohatá. Paletu Rembrandta však lze popsat jako jednoduchou, s minimálním množstvím barev. Renoir měl na základě své přesnosti a hospodárnosti vždy zcela čistou paletu.

Mimochodem, německý fotograf Matthias Schaller vytvořil unikátní fotografický projekt „Das Meisterstück“ („Mistrovské dílo“). Autor zachytil více než 70 palet slavných umělců 19. a 20. století

Color lovers

Color Lovers je tvořivá komunita, ve které lidé z celého světa sdílejí barvy, palety a vzory, diskutují o nejnovějších trendech a tvoří užitečné články.

Paletton
Paletton je služba, která se věnuje vytváření barevných palet. Umožní vám snadno vytvářet barevné palety založené na různých typech barevných schémat (proces, tetrad, analog a další).

Adobe Color CC (dříve Adobe Kuler)
Adobe Color CC je velmi dobře známá služba pro vytváření barevných palet. Kromě toho, že můžete vytvářet palety, můžete také prohlížet jiné lidi.

Barva podle Hailpixel
Barva podle Hailpixel je pravděpodobně nejjednodušší ze zmíněných služeb. Volba barvy se řídí pohybem kurzoru po obrazovce. K uložení barvy, kterou jste vybrali, stačí kliknout levým tlačítkem myši.

Design Seeds
Design Seeds je kolekce barevných palet z fotografií.

ColorHexa
ColorHexa můžeme přirovnat k encyklopedii barev. Do vyhledávacího pole zadejte libovolnou barvu v jakémkoli známém formátu (hex, rgb, atd.) A získáte kompletní informace o určené barvě.

Pictaculous
Pictaculous se velmi podobá službě Design Seeds. Rozdíl je v tom, že si zde můžete vygenerovat paletu na základě vlastního obrazu.

Colourcode
Služba ColourCode je podobná službě Color by Hailpixel. Zde volba barvy také závisí na poloze kurzoru. Zde si však navíc můžete zvolit typy barevných schémat. Nejlepší je, že výslednou paletu lze stáhnout v různých formátech: .png, .scss a .less.

Barvy
Barvy tvoří nádherný seznam všech barev, které lze v kódu CSS použít jako název barvy, například: barva: modrá; barva: červená, a tak dále.

Ploché UI barvy
Flat UI Colors je paleta používaná v sadě „Flat UI“ UI komponenty od Designmodo. Je možné zvolit, v jakém formátu budete barvu kopírovat.

Článek má základy v knize Umění barev od Johannese Ittena a v nespočtu různých článků o teorii barev. Berte to jako čistou verzi bez omáčky, kterou byste měli díky zjednodušení lépe pochopit. Čtení se hodí nejen pro designéry, ale i pro všechny, kteří se chtějí naučit porozumět práci s barvami. Dozvíte o fyzikálních vlastnostech barvy, proč ji vnímáme určitým způsobem, nebo jak tvořit harmonická schémata.

1. Troška teorie k pochopení základů

DD rozptyl světla
Isaac Newton byl jedním z prvních, kdo dokázal rozložit bílé sluneční světlo na barevné spektrum, později se to nazývalo „rozptyl světla“. Zkušenost byla následující:

Nechal projít sluneční světlo přes hranol. V něm byl paprsek světla viditělně rozdělený do barev.
Album Pink Floyd zahrnuje „Dark Side of the Moon“, což zasahuje rozptyl světla.

Zobrazené barvy se nazývají spektrální nebo jednoduché, čisté barvy. To je červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.

Ukázalo se, že počet barev v duze závisí na místě, kde žijeme. Čínští lidé věří, že v duze je pět barev. Pro obyvatele Spojených států by typická odpověď byla šest barev, zatímco obyvatelé Ruska mají sedm (+ modrá). Ve skutečnosti najdeme v duze kompletní spektrum, ale můžeme vidět jen některé z nich.
Pokud by všechny tyto barvy prošly zpět přes hranol, dostaneme opět bílou.

Další barvy
Pokud budeme svítit červenou + oranžovou + žlutou do jednoho bodu a zelenou + modrou + purpurovou do dalšího, a pak smícháme dvě výsledné barvy, dostaneme bílou.
(červená + oranžová + žlutá) + (zelená + modrá + fialová) = bílá

Dokonce i když mixujeme pouze jednotlivé opačné barvy červené + zelené, oranžové + modré, žluté + fialové, skončíme s bílou.
Dvě barvy, jejichž kombinace nám dává bílou barvu, se nazývají doplňkové barvy.

Příklad: Pokud odstraníme jednu barvu ze spektra, například červenou a použijeme objektiv ke sbírání zbývajících barev: oranžová + žlutá + zelená + modrá + fialová, pak bude výsledek zelený. Protože zelená je další barva vzhledem k červené, kterou jsme odstranili. Proč právě „zelená – červená“ popisujeme níže.

Čitelné barvy
Pokud umístíte filtr, který umožňuje pouze modrou barvu, před paprsek světla a za něj filtr, který je průchozí pouze červenou barvou, pak oba filtry společně nepustí světlo a vytvoří černou barvu nebo tmu. Protože modrý filtr prochází pouze modrou barvou a červený filtr zase absorbuje všechno kromě červené (která byla již absorbována modrým filtrem).
Barvy absorbované ve fyzickém experimentu se také nazývají odečtenými.

Proč tak vidíme barvy?
Světelné vlny samy o sobě nemají žádnou barvu. Barva nastává pouze tehdy, když jsou tyto vlny vnímány lidským okem a mozkem.
Barva objektů vzniká především v procesu absorpce vln. Žlutý sýr vypadá žlutě, protože absorbuje všechny ostatní barvy světelného paprsku a odráží pouze žlutou barvu. Když řekneme: „Tento sýr je žlutý.“, vlastně to znamená, že molekulární složení povrchu sýra je takové, že absorbuje všechny světelné paprsky kromě žluté. Samotný sýr nemá žádnou barvu, barva se vytváří, když objekt osvětlíme.

Pokud je červený papír (povrch, který absorbuje všechny paprsky kromě červené) osvětlený zeleným světlem, pak se papír bude zdát černý, protože zelená barva neobsahuje paprsky odpovídající červené barvě.

2. Jak vnímáme barvy? Barevná psychologie
Samotná barva nic nevyjadřuje. Jeho obsah je dán kontextem. Hodnota barvy může být určena pouze jejím vztahem k jiné barvě. Pokud vyobrazíte světelnou postavu na bílém pozadí a stejnou postavu na černém pozadí, pak se na bílém pozadí jeví tmavší, což vyvolává dojem lehkého tepla. Na černém se stává extrémně světlou a získává chladnou, agresivní povahu.
Podle jedné studie zkreslují účinek jednotlivých barev i osobní preference, zkušenosti, výchova, kulturní rozdíly a kontext.

Ostatní nechápou naše barevné kódování. Žlutá znamená „veselá“, ale jiným lidem to může asociovat „není zdravé“ nebo klidně „zvracet“. Každý člověk vnímá barvy velmi subjektivně a závisí pouze na jeho kontextu. Miluje některé barvy a nenávidí ostatní. A to je do značné míry nepředvídatelné. Nebudete to schopni odhadnout.

Barva není verbální ani racionální. Je kontextová a emocionální. Barva je mocný nástroj, ale sama o sobě nemá smysl.
Existuje výborný článek o žluté barvě ve filmu, kde se dozvíte více o reálných příkladech, o tom, jak kontext ovlivňuje význam barvy.

3. Harmonie barev
Když lidé hovoří o barevné harmonii, spoléhají se pouze na subjektivní pocity, zatímco koncept barevné harmonie je objektivním vzorem. Harmonie je rovnováha, symetrie sil. Naše oči požadují a infikují bezplatné barvy (opačné, doplňkové) a vytvářejí tuto rovnováhu. Šedá je považována za neutrální barvu, naše oko s ní nevytváří žádnou další barvu.
Za účelem vytvoření harmonických kombinací byly vyvinuty různé systémy barev. Jedná se o barevný kruh a trojúhelníky s barvami (obrázek níže). Opačné barvy v tomto kruhu jsou volitelné.

Barevné kolo Johannese Ittena (1961)
Kompoziční schémata
Pro barevné složení je důležitý kvantitativní poměr barev. Můžeme učinit obecný závěr, že všechny dvojice doplňkových barev, všechny kombinace barev v dvanáctimístném barevném kole, které jsou navzájem spojeny rovnostrannými nebo rovnoramennými trojúhelníky, čtverci a obdélníky, jsou harmonické. Tyto číslice lze otáčet v kruhu, všechny kombinace budou harmonické.

4. Barevný kontrast
Existuje sedm typů barevných kontrastů:
Kontrast v tónu.
Kontrast světla a tmy.
Kontrast studené (modré, fialové) a teplé (oranžové, červené, žluté) barvy. (Zelená barva může odkazovat na teplé i studené barvy, v závislosti na tom, jaká barva je žlutá nebo modrá).
Kontrastní doplňkové barvy (podle kruhu Ittena).
Současným kontrastem je vytvoření iluze další barvy na dalším odstínu.
Kontrast sytosti barev (jedna barva jasná a druhá vybledlá).
Kontrast množství barvy ve vztahu k jiné barvě.

5. Jak vytvořit vlastní paletu barev
Níže je návod na možnost výběru barev od Laury Elizabeth.

Primární výběr barev
Máme k dispozici 10 milionů odstínů, ale musíme si vybrat jen jeden. Tato barva bude pro nás tou hlavní.
Výběr barvy je nutné zdůvodnit. Několik tipů, jak vybrat primární barvu:

Použijte to, co máte. Pokud už klient má logo se zavedenou barvou, pak to bude obvykle základní barva.
Odstraňte barvy svých konkurentů. Pokud má jeden z vašich silných konkurentů vlastní barvu, pak ji nemusíte kopírovat. Najděte barvy konkurence a odstraňte je z vlastních barevných schémat.
Myslete na cílové publikum. Barvy pro pohřebnictví a mateřské školy jsou pravděpodobně velmi odlišné. Zamyslete se nad tím, kdo bude stránku používat, jak ji chcete vnímat.
Ale nestaňte se rukojmím stereotypů. Pokud vyvíjíte webové stránky pro mladé dívky, neměli byste používat růžovou. Vyhněte se klišé, abyste získali důvěru.
Pohrajte si se slovy. Pokud se právě poflakujete, zapište si všechna slova, která s byznysem klienta spojujete. Hledejte shody asociací, dokud se nedostanete k nejjednodušším věcem, které můžete spojit s barvou.
Musíte si vybrat čistou barvu, jako je červená, modrá, zelená, modrá, růžová a tak dále.

Dále přejděte na stránku Dribbble nebo Designspiration a klikněte na „Colors“, uvidíte paletu barev.

Zvolte vhodnější odstín vašeho projektu. Pro svěží a živou značku budete potřebovat jasnější odstíny. Pro tradiční firmy by měly být vybrány méně světlé odstíny.
Podívejte se na všechny zmíněné stránky, abyste zjistili, jak ostatní designéři používali zvolenou barvu. Pak musíte vyzkoušet barvu na svou práci.

Takže už jsme si vybrali hlavní barvu!

Vytvoření palety
Většina palet má mnohem více barev, než byste kdy potřebovali, a to zejména s ohledem na to, že ke každému vzoru musíme v průměru přidat tři neutrální barvy. Pokud se pokusíte přidat pět nebo více neutrálních barev, pak v tom bude velký nepořádek. Vše, co potřebujete, jsou dvě barvy:

Primární barva (již jsme ji vybrali)
Barevný přízvuk (k tomu se vrátíme o něco později)
Bílá (neutrální)
Tmavě šedá (Neutrální)
Světle šedá (neutrální, volitelná)
Jak najít barevný přízvuk?
Přejděte na stránku Paletton, zadejte barvu do speciálního pole (vlevo dole). Vyberte si jedno z barevných schémat. Pokud se vám nelíbí, co dostanete, můžete kliknout na tlačítko „randomize“ a vybrat jiné podobné odstíny.

Jak najít šedé odstíny
U většiny webových projektů považuji za nutné použít pouze dva odstíny šedé: světle šedou a tmavě šedou. A musíte je použít často. Tmavý odstín se obvykle používá na text a světlý pro vytvoření hranic se vším bílým (obvykle pro pozadí).

Abychom dosáhli harmonické šedé barvy podle metody Erica, musíme zvolit dvě standardní šedé barvy. Poté postupujte takto:
Vytvořte dva formuláře a vyplňte je # 424242 a #fafafa.
Vytvořte vrstvu výplně v horní části těchto dvou tvarů.
Změňte jeho barvu na hlavní barvu.
Nastavte režim prolnutí na „Overlay“ a nastavte krytí na 5% až 40%.
Otevřete paletu a zkopírujte výsledné hodnoty.
Barevné schéma je připraveno!

Jak aplikovat barevné schéma
Chcete-li začít, vytvořte návrh pomocí šedých bloků. Teprve pak začněte malovat.
Hlavní barva se používá jak na velkých obrázcích, tak na ikonách.
Akcent příznivě vyniká proti barvě pozadí. Používá se ve velmi malém prostoru, na tlačítka a ikony. Čím méně tuto barvu použijete, tím více to vynikne.
Tmavě šedou barvu používáme na text, loga a obrysy odznaků. (Nezapomeňte vypracovat barvy ikon – to má velký vliv na celkový obraz).
Jako pozadí se používají bílé a světle šedé barvy.
Nyní, když jste obeznámeni se základy, začněte vytvářet vlastní palety a schémata, experimentovat a cvičit. Pak budete dobří!