#kreslení

Zachytit oko tak, aby vypadalo realisticky, je jedním z nejtěžších, ale zároveň nejuspokojivějších úkolů při kreslení. Oko není jen tvar, ale také hloubka, lesk, hra světla a stínů, které oko oživují. Pojďme se podívat, jak toho lze dosáhnout!

1. Základní obrys

Začněte lehkým náčrtem tvaru oka. Je důležité si uvědomit, že oko není dokonalý ovál, ale složitější tvar. Horní linie víčka se mírně ohýbá dolů k okrajům, zatímco spodní linie je vždy měkčí a tenčí.

Jakmile obrys máte, naznačte umístění zornice a duhovky – měly by být přesně uprostřed oční bulvy, i když pohled směřuje do strany.

2. Řasy a tvar víček

Dalším krokem je vykreslení víček. Horní víčko je obvykle výraznější a mělo by mít viditelnou tloušťku, zatímco spodní víčko je méně patrné. A až poté, co jste dokončili víčka, můžete přidávat řasy.
Důležité: řasy rostou ve shlucích a nejsou stejné délky, zakřivují se od víčka a směrem ke konci se ztenčují.

3. Detailní duhovka

Aby pohled působil hluboce, věnujte pozornost detailům duhovky. Duhovka není jen kruh, její struktura připomíná paprsky vycházející od zornice k okraji. Použijte techniku šrafování, abyste vytvořili tento efekt. Také přidávejte malé čáry směřující od středu k okraji a stíny, aby duhovka vypadala objemně.

4. Zornice a odlesk

Odlesk je jedním z klíčových prvků, který oku dodává živost. Než tedy ztmavíte zornici, nechte malou část bílou pro odlesk – ten by měl být na stejném místě na obou očích, aby pohled nevypadal rozostřeně.

A zornice by měla být vždy nejtmavším místem v oku – nebojte se použít syté stíny.

5. Stíny a objem

Stíny jsou nejdůležitější součástí při tvorbě realistického oka. Přidejte jemné stíny kolem okrajů víček, kde víčko přesahuje přes oko. Zvláště důkladně vykreslete stín pod horním víčkem – to dodá oku hloubku. Je také důležité přidat stíny pod oko, abyste ukázali tvar oční bulvy.

6. Řasy a detaily

Řasy nerostou v dokonale rovných liniích – shlukují se a ohýbají různými směry. Horní řasy jsou hustší a delší, zatímco spodní jsou tenčí a řidší. Vykreslujte je tenkými, rychlými tahy a snažte se, aby nebyly všechny stejné.

7. Přidání detailů

Závěrečný krok zahrnuje drobné detaily, jako jsou žilky nebo vrásky kolem očí. Žilky mohou být na bělmu sotva patrné a jemné vrásky nebo záhyby dodají realistický vzhled.

Vytvoření realistického oka je o práci s množstvím detailů – od tvaru a řas po stíny a odlesky. Pečlivá práce na každém prvku vám pomůže zachytit hloubku a živost pohledu.

Pokud se chcete naučit kreslit celé lidské obličeje, přihlaste se na naše online kurzy portrétní malby. Nebo se můžete přihlásit na online kurz kreslení tužkou, kde se naučíte kreslit nejen realistické portréty, ale také krajiny a různá zvířata.

Kreslení kovu není jen o zobrazení lesku. Jde o jemnou rovnováhu mezi světlem, stínem a odrazy, které vytvářejí iluzi pevného a lesklého povrchu. Kov může být leštěný nebo matný, hladký nebo drsný, a pro každý typ je třeba jiné techniky.

1. Nastavte základní tvar

Než přidáte texturu, je důležité nakreslit základní tvar objektu. Může to být krychle, válec nebo jiný geometrický útvar. Kov má často ostré hrany, takže se snažte kreslit rovné, čisté linie.

2. Určete zdroj světla

Pro vytvoření kovového efektu je klíčové správně zachytit světlo a stín. Na rozdíl od jiných materiálů má kov ostré, jasné odlesky, protože silně odráží světlo. Označte jasně, kde jsou tyto odlesky – měly by být jasné a ostré, zejména na leštěném povrchu.

3. Kontrastní stíny

Na rozdíl od dřeva nebo kamene potřebuje kov ostřejší kontrast mezi světlem a stínem. Jemné přechody zde nejsou vhodné – použijte tmavší stíny v místech vzdálenějších od zdroje světla a ponechte ostré hranice mezi světlými a tmavými oblastmi.

4. Odrazy

Kov, zejména hladký a leštěný, odráží okolní prostředí. Při přidávání textury je tedy důležité zvážit, že se na kovovém povrchu mohou objevit odrazy předmětů z okolí.

Například pokud je objekt v interiéru, mohou na něm být světlé a tmavé pruhy odrážející strop a podlahu. Na otevřeném prostoru může kov odrážet nebe nebo stromy, pokud jsou blízko.

5. Technika šrafování pro drsný povrch

Pokud kreslíte neleštěný kov, například rezavý nebo oxidovaný, použijte techniku šrafování a tečkování, abyste zachytili drsnost – to dodá povrchu hloubku a vytvoří dojem opotřebovanosti nebo koroze.

6. Použití odlesků a stínů pro objem

Pro zobrazení kovu je důležité pracovat s odlesky a vytvářet ostré kontrasty mezi světlými a tmavými zónami. Kromě toho je potřeba přidat jemné stíny v místech, kde kov odráží světlo tlumeněji – to dodá obrázku objem a hloubku.

7. Barevné přechody

Kov jen zřídka bývá jednobarevný. Dokonce i stříbrné a chromované povrchy mohou mít namodralé, šedé nebo zlaté odstíny v závislosti na osvětlení. Pokud pracujete s barvami, použijte jemné přechody mezi těmito odstíny, aby kov vypadal realisticky.

8. Vytvoření efektu starého nebo rezavého kovu

Pro rezavý kov použijte textury s drobnými tečkami, skvrnami a nerovnostmi. Přidejte také malé detaily, jako kdyby byl kov zkorodovaný. Kombinujte několik odstínů, například načervenale hnědé pro rez nebo šedozelené pro oxidovaný kov.

9. Jemné tahy pro matný kov

Pokud chcete zobrazit matný kovový povrch, použijte tlumenější odstíny a jemné tahy. Tento kov odráží méně světla a nemá ostré odlesky, ale stále si zachovává charakteristický kovový lesk.

Přesto je třeba používat jemnější přechody mezi světlem a stínem, aby tento efekt vynikl.

Pamatujte, že kov se odlišuje od jiných textur svým leskem a odrazivostí a také ostrými kontrasty mezi světlem a stínem. A abyste to zachytili na papíře, musíte umět pracovat s odlesky, kontrasty a brát v úvahu odrazy.

Můžete se také přihlásit do našeho online kurzu kreslení pro začátečníky, abyste se naučili několik nástrojů a technik pro své další kresby!

Kámen může být hladký nebo drsný, s prasklinami, prohlubněmi a různými odstíny, což z něj činí zajímavý objekt pro kreslení. Pokud se ale rozhodnete nakreslit kámen a chcete zachytit jeho texturu, připravte se na to, že to nebude jednoduché. Pravidelným cvičením však budete schopni dobře vyjádřit tvrdost, drsnost a jedinečné vzory jeho povrchu.

1. Začněte tvarem kamene

Než přejdete k textuře, nakreslete obrys kamene. Může být kulatý, hranatý nebo nepravidelně tvarovaný. Je důležité od začátku určit základní geometrii a ujistit se, že tvar vypadá přirozeně. Pamatujte, že kameny jsou jen zřídka dokonale symetrické, proto se snažte do obrysu přidat lehké zlomy a nerovnosti.

2. Určete zdroj světla

Pochopení světla a stínu je klíčem k vyjádření textury kamene. Rozhodněte se, odkud světlo přichází, abyste správně rozvrhli světlé a tmavé oblasti. Osvětlené plochy budou hladké a světlé, zatímco do stinných oblastí můžete přidat více drsných texturových prvků.

3. Přidejte praskliny a prohlubně

Jedním z charakteristických rysů kamenů jsou praskliny, odštěpky a prohlubně. Pro zachycení těchto detailů použijte krátké, nepravidelné čáry.

Praskliny mohou procházet celým kamenem nebo být jen na jeho povrchu. Je ale důležité, aby vypadaly přirozeně, takže se vyhněte příliš rovným nebo paralelním čarám. Drsné povrchy můžete vyjádřit přidáním více krátkých a chaotických čar.

4. Pracujte s texturou

Kámen může být drsný nebo hladký. Pokud chcete vyjádřit drsnou texturu, použijte krátké, nepravidelné tahy; pro hladký kámen pracujte s plynulými liniemi a jemnými přechody.
Textura se liší podle druhu kamene. Například mramor má hladké vzory, žula je více zrnitá a pískovec má jemně zrnité, porézní oblasti.

5. Přidejte detaily pomocí teček a skvrn

Aby kámen vypadal realisticky, přidejte tečky, skvrny a tmavší oblasti. Například u žuly, která má zrnitou strukturu, přidejte náhodné tečky různých intenzit a velikostí – tím vytvoříte efekt nerovného povrchu.

6. Stíny a světlo pro objem

K dosažení objemu kamene je důležité správně rozvrhnout světlo a stín. Například hluboké praskliny a prohlubně mají tmavší stíny, zatímco vrcholy kamene jsou světlejší.
Použijte jemné stínování k vytvoření plynulých přechodů mezi světlem a stínem, nebo ponechte ostré okraje pro ostřejší, drsnější kámen.

7. Použití různých odstínů barev

Pokud pracujete s barvou, vybírejte různé odstíny šedé, hnědé nebo dokonce modré a zelené, protože kameny v přírodě mají často složité barvy.
Například u mramoru použijte jemné přechody bílé, šedé a černé. U pískovce – žlutohnědé odstíny. Nebojte se také experimentovat s barvami a přidávat nuance k vyjádření hloubky a rozmanitosti textury.

8. Rozmazané hrany a drsné skvrny

Textura kamenů často zahrnuje drsné a rozmazané oblasti, zejména u kamenů vystavených erozi nebo času. Lehké tahy nebo štětce vám pomohou přidat opotřebované skvrny nebo oblasti, kde je textura méně výrazná. To vytváří dojem, že kámen byl vystaven povětrnostním vlivům, vodě nebo tření.

9. Technika glazování pro složité textury

Pokud pracujete s barvami, zejména akvarelem nebo akrylem, může být technika glazování velmi užitečná. Umožňuje postupně budovat textury a dodat kameni hloubku. Nanášejte několik průhledných vrstev k vytvoření složitějších a vrstevnatých vzorů na povrchu kamene.

Takže pokud se pustíte do kreslení kamenů, máte skvělou příležitost procvičit svou pozornost k detailům a naučit se, jak světlo a stín fungují na nerovných površích. Kameny mají nekonečnou rozmanitost tvarů a textur, což z nich činí jedinečné objekty pro umělecké studie. Čím více budete studovat různé druhy kamenů, tím realističtější budou vaše kresby.

Také se můžete přihlásit do našich online kurzů kreslení tužkou nebo malování krajin akrylem.

Kreslení textury dřeva je zajímavý proces, který vyžaduje pozornost a cit pro detail, protože dřevěné povrchy mohou být hladké nebo drsné, s viditelnými letokruhy nebo opotřebením. Abychom tuto texturu správně zachytili, je důležité zkombinovat techniku a znalost struktury dřeva.

Začněte základním tvarem

Než přejdete k detailům, načrtněte základní tvar objektu – ať už jde o kus dřeva, poleno, prkno nebo dokonce dřevěný stůl. Pomůže vám to nastavit správné proporce a perspektivu. Použijte jednoduché čáry a základní tvary, abyste vymezili objekt.

Určete směr vláken

Jednou z klíčových vlastností dřeva je jeho vláknitá struktura. Tato vlákna určují směr textury. Podívejte se na skutečné vzorky dřeva nebo jejich fotografie a studujte, jak vlákna probíhají – mohou být rovná, vlnitá nebo kroucená. Aby se pohyb vláken na povrchu správně zachytil, používejte jemné, plynulé čáry.

Přidejte vrstvy a kruhy

Dřevo se tvoří vrstvami, což lze vidět v letokruzích stromů nebo na řezech prken. Proto kreslete čáry, které napodobují tyto kruhy, a měňte jejich vzdálenost a zakřivení.

Tyto čáry mohou být tenké a přesné pro leštěný povrch nebo hrubé a nerovnoměrné pro staré dřevo. Je však důležité, aby nebyly příliš rovné, protože příroda jen zřídka vytváří dokonale rovné linie.

Pracujte se stínem a světlem

Stíny hrají klíčovou roli při vytváření dřevěné textury. Tam, kde se vlákna dřeva ohýbají nebo mění směr, by měly být stínované oblasti. Jemné šrafování nebo stínování pomůže vytvořit objemnější texturu.

Pro měkčí stíny použijte měkkou tužku nebo štětec. Naopak světlé oblasti zesvětlete pomocí gumy nebo světlejší barvy.

Vytvářejte oděrky a nedokonalosti

Dřevo jen zřídka bývá dokonalé. Přidávejte proto praskliny, otlaky nebo suky, abyste dodali kresbě na realističnosti. Tyto prvky pomohou udělat texturu zajímavější a živější.

Například malé prasklinky můžete vytvořit krátkými a ostrými liniemi, zatímco suky budou kruhové, s drobnými nerovnostmi kolem.

Měňte tloušťku čar

Aby dřevěná textura působila realisticky, měňte tloušťku čar. Tenké čáry mohou označovat hladší oblasti, zatímco silnější čáry představují drsné a hrubé povrchy. K tomu, abyste měnili tloušťku a hloubku čar, můžete regulovat tlak na tužku nebo štětec.

Barva pro hloubku

Pokud dřevo malujete, je důležité pracovat s různými odstíny hnědé, šedé nebo dokonce zelené. Skutečné dřevo nikdy není jednobarevné. Používejte tmavší odstíny ve stínech, abyste vytvořili hloubku, a světlejší v oblastech odlesků.

Textura na větších objektech

Pokud kreslíte větší dřevěné objekty (například nábytek nebo stromy), soustřeďte se na detaily blíže k pozorovateli. Čím dál je část objektu od pozorovatele, tím méně detailů by měla textura mít.

Ukazuje se, že kreslení dřevěné textury je složitý, ale fascinující úkol! Takové kreslení navíc pomáhá rozvíjet techniku detailizace. Aby se vám to dařilo, je důležité pečlivě studovat vzhled skutečného dřeva a neustále experimentovat s čarami, stíny a barvami.

A čím více budete cvičit, tím přirozeněji bude textura ve vašich kresbách vypadat!

Abyste skutečně viděli výsledky, přihlaste se do našich kurzů kreslení tužkou nebo akvarelem pro začátečníky.

Nakreslit vlasy tak, aby vypadaly přirozeně, je jedním z nejtěžších úkolů pro umělce, protože často žijí svým vlastním životem, proplétají se a vytvářejí spoustu detailů. Nicméně s použitím správné techniky a znalostí klíčových principů můžete dosáhnout slušných výsledků.

Hlavní věc, kterou si musíte zapamatovat před začátkem – vlasy nejsou složeny z jednotlivých pramenů, které musíte kreslit po jedné. Jsou to celková hmota s vlastní texturou a směrem. A právě od tohoto obecného přístupu byste měli začít.

Krok 1. Určete tvar a směr

Než začnete kreslit vlasy, určete jejich celkový tvar. Přemýšlejte o tom, jak budou vlasy ležet na hlavě, kam směřují, a poté lehkými čarami načrtněte hlavní směry – tyto čáry vám pomohou zachytit pohyb pramenů. Vezměte také v úvahu typ vlasů, protože u kudrnatých vlasů budou čáry více křivolaké a u rovných více hladké a protažené.

Krok 2. Rozdělte na velké bloky

Když je základní tvar vlasů hotový, nespěchejte s kreslením každého pramene. Nejprve vlasy rozdělte na velké bloky – tím zachytíte jejich dynamiku a rozložení. Je důležité to udělat, abyste pochopili, kde jsou vlasy hustší, například u kořínků nebo v záhybech účesu, protože právě tam budou stíny hlubší. Velké bloky jsou tedy základem, na kterém budou postaveny všechny další detaily.

Krok 3. Začněte přidávat stíny a texturu

Nyní, když jsou základní tvar a bloky připraveny, přejděte k detailům. Nejprve se zaměřte na stíny – ty hrají klíčovou roli při vytváření realistických vlasů, protože pomáhají přidat objem. Abyste je správně nakreslili, zapamatujte si, že světlo dopadá na různé části vlasů různým způsobem, vytváří jasné odlesky na světlých místech a hluboké stíny tam, kde jsou vlasy hustěji přilehlé k sobě.

Pro přidání textury použijte tenké a lehké tahy, ale nesnažte se kreslit každý pramen – to by kresbu přetížilo. Místo toho přidávejte detaily tam, kde jsou vlasy na světle, a věnujte pozornost jasným odleskům.

Krok 4. Práce se světlem a odlesky

Aby vlasy vypadaly objemně a živě, je třeba věnovat zvláštní pozornost světlu. Odlesky jsou nepostradatelnou součástí kresby vlasů a právě ony vytvářejí dojem živosti a pohybu. Na místech, kde světlo dopadá na vlasy, použijte gumu k odstranění přebytečného grafitu nebo k přidání světlejších tónů – to vytvoří jasné akcenty, které vlasy oživí.

Krok 5. Přidání drobných detailů

V závěrečné fázi přidejte drobné detaily, které vašim vlasům dodají přirozený vzhled. Například jemné chmýří, které vyčnívá z celkové hmoty, často hraje hlavní roli při vytváření realistického efektu. Tyto vyčnívající prameny by neměly být příliš nápadné, ale jejich přítomnost dodává obrazu život a dokončení.

A tak, abyste nakreslili realistické vlasy, není nutné kreslit každý detail – důležitější je zachytit texturu, objem a pohyb.

Pokud se chcete naučit kreslit celé lidské obličeje, přihlaste se do našich online kurzů portrétní malby. Nebo se můžete přihlásit do online kurzu kresby tužkou, kde se naučíte kreslit nejen realistické portréty, ale také krajiny a různá zvířata.

Strom je jedním z nejoblíbenějších objektů pro kreslení, protože mnoho z nás rádo kreslí přírodu a strom je její hlavní součástí. Pro mnoho lidí však může být kreslení stromu trochu stresující. Proto jsme připravili podrobný návod, který vám pomůže nakreslit realistický strom!

Krok 1. Základ – kmen a větve

Začněme jednoduše. Nakreslete svislou čáru – to bude centrální osa stromu. Tato čára vám pomůže nastavit výšku a proporce kmene. Po obou stranách čáry začněte kreslit kmen, který by měl být dole širší a směrem nahoru se zužovat. Neusilujte o to, aby byl kmen dokonale rovný, protože skutečné stromy nikdy nejsou v přírodě dokonale rovné. Mírné zakřivení dodá vašemu stromu přirozený vzhled.

Krok 2. Hlavní větve

Z horní části kmene začněte přidávat hlavní větve. Nakreslete několik velkých větví, které vycházejí z kmene pod úhlem. Je důležité, aby větve byly různě dlouhé a silné: spodní větve jsou obvykle větší a silnější, zatímco horní jsou tenčí a kratší. Každá větev by se měla mírně ohýbat a větvit směrem k okraji.

Krok 3. Menší větve

Nyní k hlavním větvím přidejte menší. Z každé větší větve nakreslete několik tenkých čar, které budou představovat menší větvičky. Hlavní pravidlo: čím výše na stromě, tím tenčí a hustější by měly být větve.

Krok 4. Určení tvaru koruny

Nyní, když máte základ větví, je třeba nastínit tvar koruny – tedy objem, který zabírají listy. Aby vás nepřemohly detaily, začněte s jednoduchými obrysy. Nakreslete několik oválných nebo kulatých tvarů kolem horní části větví.

Koruna může mít různé tvary: kulatý, oválný nebo dokonce lehce protažený do stran – záleží na typu stromu, který chcete nakreslit.

Krok 5. Přidání listů

Nyní přidejte listy. Například pokud kreslíte strom na podzim, nakreslete malé kruhy nebo ovály po celé koruně.

Listy můžete kreslit jemnými tahy seskupenými do malých shluků, přičemž čím dále od větví, tím menší a řidší by listy měly být. Pokud chcete zobrazit hustší listoví, nakreslete obrysy hustými tahy a zdůrazněte objem a hustotu.

Krok 6. Detaily kůry

Vraťme se ke kmeni. Aby kmen získal objem, je třeba přidat texturu kůry. Jemnými svislými tahy nakreslete nerovnosti a trhliny na kmeni a velkých větvích – mohou to být krátké čáry nebo jemné křivky, které vytvoří pocit textury. Čím starší je strom, tím výraznější by měla být kůra, takže můžete přidat stíny a hluboké trhliny blíže k základně kmene, v závislosti na věku stromu, který chcete nakreslit.

Krok 7. Stíny a světlo

Aby strom vypadal trojrozměrně, je nutné přidat stíny. Představte si, že světlo dopadá na strom z jedné strany – a ty části, které jsou na „tmavé“ straně, by měly být ztmavené. Přidejte také stíny nejen na jedné straně kmene a větví, ale i pod velkými shluky listů. To vytvoří efekt trojrozměrnosti.

Nezapomeňte přidat stíny na zem pod stromem – ty zdůrazní jeho propojení s okolním prostředím.

Krok 8. Další detaily

Přidejte poslední tahy – například malé větvičky, pár kořenů u základny kmene, nebo jednotlivé listy, které mohou viset níže než hlavní koruna. Tyto drobné detaily dodají vašemu stromu přirozenost a „život“.

Nyní je váš strom hotový! Nakreslený krok za krokem by měl vypadat živě a realisticky. Ale to nejdůležitější je samozřejmě praxe. S ní budou vaše stromy stále výraznější a složitější, aniž by vám přinášely frustraci!

A pokud si chcete vyzkoušet kreslení dalších objektů a krajin, zaregistrujte se na náš online kurz.

Papoušek je pták plný jasných detailů a elegantních linií. Ale i jeho kresba se dá zvládnout pomocí jednoduchých kroků. Zde je návod, jak nakreslit papouška krok za krokem, začínaje základními tvary a přidáváním detailů, abyste udělali kresbu živou:

Krok 1: Základní tvary

Začněme jednoduše. Nakreslete malý kruh pro hlavu papouška a větší ovál pod ním – to bude jeho tělo. Papoušek sedí vzpřímeně, takže kruh a ovál by měly být umístěny jeden nad druhým, mírně nakloněné dopředu. Tyto základní tvary vám pomohou stanovit proporce ptáka.

Krok 2: Obrys zobáku a hlavy

Nyní je třeba přidat obrysy hlavy. Nakreslete zakřivenou linii od kruhu a mírně ji zaostřete vpředu – to bude obrys zobáku. Zobák papouška je velký a zakřivený dolů, takže ho nakreslete masivní, ale elegantní.

V této fázi můžete také načrtnout oči – měly by být vysoko na hlavě a mírně zakulacené.

Krok 3: Tvarování těla

Spojte kruh hlavy a ovál těla pomocí hladkého oblouku – to bude krk papouška.

Nyní můžete vykreslit celkový obrys těla. Papoušci mají dlouhá, mírně zaoblená těla, takže ovál by měl být trochu prodloužený. Přidejte malý trojúhelník ve spodní části oválu – to bude začátek ocasu.

Krok 4: Nohy a větev

Papoušek sedí na větvi, takže nakreslíme větev mírně pod tělem. Je důležité, aby byla vodorovná. Poté přidejte nohy papouška: měly by obejmout větev, proto nakreslete několik malých zakřivených čar pro drápy, které budou větev svírat.

Krok 5: Křídla a ocas

Nyní je třeba načrtnout křídla. Nakreslete dva dlouhé, mírně zakřivené ovály podél těla – to bude základ křídel. Učiňte je dole o něco ostřejšími, aby působily lehce a elegantně.

Pro ocas přidejte několik dlouhých rovných čar, které vycházejí ze spodní části těla. Ocas papouška je obvykle dlouhý a tvořen několika pery.

Krok 6: Detaily zobáku a očí

Vrátíme se k hlavě papouška. Detailně propracujte zobák: přidejte čáru oddělující horní a spodní část zobáku a mírně zakulaťte jeho konec. Vykreslete oko – udělejte ho kulaté a výrazné, přidejte malý odlesk, aby oko vypadalo živě.

Krok 7: Peří a textura

Přidejte detaily peří na křídlech a ocase. Lehce je naznačte jemnými tahy: peří na křídlech by mělo být dlouhé a upravené, zatímco na ocase by mělo být mírně zašpičatělé. Můžete také přidat jemné tahy na krk a hlavu, abyste zachytili hebkost a strukturu peří.

Krok 8: Stíny a objem

Nyní je čas přidat stíny, aby papoušek vypadal objemně. Označte si, odkud dopadá světlo, a ztmavte ty části těla, které jsou ve stínu – pod křídly, na spodní části ocasu a pod nohama. Také přidejte stíny na větev, aby vypadala realističtěji.

Krok 9: Finální úpravy

V poslední fázi zkontrolujte detaily: přidejte poslední tahy na peří, zdůrazněte stíny a přidejte malé akcenty, aby kresba působila dokončeně.

Papoušek by nyní měl vypadat objemně a živě, s lehkým a vzdušným peřím.

Tímto způsobem máte nyní jasný návod, jak nakreslit papouška tužkou!

A pokud se chcete naučit kreslit kohokoli tužkou, přihlaste se na náš kurz kreslení tužkou pro začátečníky.

Vlasy je velmi těžké nakreslit, protože co vidíme, je jiné, než co myslíme. Nemůžete nakreslit rovné vlasy ve formě rovných linek, protože to není to, co vidíme, když se díváme na vlasy. Co vidíme, musí být zjednodušeno do linií, vlnek a stínů. 

Předpokladem pro nakreslení vlasů je samozřejmě nějaká základna ve formě hlavy. Zkuste si nakreslit nějakou podobnou, jako je tato. 

Začněte tím, že přidáte nějaký objem kolem hlavy. Vlasy neleží rovně na skalpu. 

Naznačte pěšinku. 

Nakreslete obrys vlasů spadajících do čela a obličeje. 

Nakreslete náznaky vlasů jemně spadající pod uši, na nebo pod ramena (podle požadovaného výsledku, samozřejmě). Zde zatím nekreslíte přímo jednotlivé prameny, jen jejich směr a délku. 

Jak jsme si říkali kousek výše, vlasy neleží přímo na skalpu. Začněte je vyzvedávat od pěšinky směrem z čela. 

Vlasy se shlukují v pramenech. Nakreslete tedy zkosené obrysy pramenů. 

Každý pramen se dá rozdělit do ještě menší pramenů. 

Rozdělení pramenů by mělo být viditelné také na vrchu hlavy. 

Nakreslete také nějaké prameny po stranách a přidejte texturu. Nekreslete je jako jednoduché rovné čáry, spíše ve tvaru Y (klasické i vzhůru nohama). 

Zvedněte vlasy kolem pěšinky. 

Nakreslete obrys celých vlasů, následujte směr pramenů. Pozor, moc netlačte na tužku. Vlasy jsou jemné a neměly by mít tvrdé obrysy. 

Nakreslete linky podél pramenů. To dodá vlasům objem a pěkné detaily. Opět ta tužku netlačte, aby linky nepůsobily tvrdě. 

Nyní vlasy stínujte. Ne však jednotlivé linky, myslete rovnou v pramenech. 

Nyní přidejte tu a tam nějaké volné linky, aby vlasy působily realističtěji. 

Extra tipy 

Vlnité vlasy 

Prameny začněte naznačovat v jemných vlnkách, které poté spojíte ve špičatý konec a dokreslujete jednotlivé linky podle stejného směru. 

Afro

Pro tento typ vlasů začněte naznačením kruhů okolo hlavy a kudrlinek vně účesu. Poté doplňujte kudrlinky dle jednotlivých kruhů až po požadovaný objem. 

Různé části těla podle živého modelu a skvělého výkladu zkušených lektorů si můžete vyzkoušet na našem kurzu Figurální kresby. https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/ Ať se společné dílo vydaří!

Toužíte dodat Vaším výtvorům hloubku a dimenzi, aby byly více realistické? Potom potřebujete cvičit perspektivu. S následujícím návodem se společně podíváme, jak začít v jednoduché a přitom velice efektivní jednobodové perspektivě. Potřebovat budete papír střední textury, tužky 2B a 4B, pravítko, gumu. 

Krok 1. Načrtněte čtverce

 Na papír za pomoci tužky 2B nakreslete velký čtverec 20 cm x 20 cm. Uvnitř velkého čtverce za pomoci pravítka nakreslete menší čtverce, které budou stejně velké a stejně daleko od sebe. 

Krok 2. Přidejte mizející bod a kolmé linky

Uprostřed papíru umístěte tečku, toto bude Váš středový mizející bod. Začněte kreslit kolmé linky z rohu každého čtverce. Dejte si ovšem pozor, abyste nekreslili přes plochy, které zůstanou bílé. 

Krok 3. Přidejte více kolmých linek

Pokračujte v přidávání linek. 

Krok č. 4 Přeneste nebo překreslete 

Na separátní papír přeneste nebo překreslete lehkou rukou za pomoci tužky 2B výsledný počin čtverců a kolmých linek, aby Vás při vyplňování nic nerušilo. 

Krok č. 5 Přidejte lehké stíny

Za pomoci tužky 2B vyplňte čtverce lehkými stíny. 

Krok č. 6 Přidejte střední stíny

Pokračujte stínování, pomalu přejděte ve střední stíny okolo tunelových čar směrem k mizejícímu bodu. 

Krok č. 7 Přidejte tmavé stíny

Nakonec přidejte nejtmavší stíny pomocí tužek 2B a 4B.

Gratulujeme, právě jste zvládli první cvičení! Neusněte na vavřínech, podobnou metodou můžete rovnou začít procvičovat třeba jednoduché kresby kolejí, ulice nebo i pokoje. Hodně štěstí!

Pro dvou a více bodovou perspektivu a další důležité dovednosti se přihlaste na nás kurz Kresby pro začátečníky. Budeme se těšit! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Podíváme se na 6 hlavních chyb, kterých se začátečníci často dopouštějí.

• Nákup příliš drahých materiálů. Tak je zařízena psychologie, že na papíře za 3000 rublů se cítíte povinni vytvořit něco, co stojí za to, a nemáte právo udělat chybu. Z takového zcela přirozeného postoje vzniká strach z kreslení, proto nekupujeme celý sortiment uměleckého obchodu.

• Bolestivé vnímání kritiky. S největší pravděpodobností budete svou práci zveřejňovat na sociálních sítích. Zahltí vás síť milionů zlotřilých kritiků, ale neberte si něčí slova k srdci. Věnujte pozornost pouze konstruktivní kritice a ignorujte urážky a nepříjemná prohlášení o své práci.

• Touha pojmout příliš mnoho. Ano, chápu, že už chcete nakreslit pohledy na svou rodnou vesnici nebo portrét svého milovaného bratra, ale nespěchejte. Když si vyberete témata, která jsou pro vás příliš obtížná, budete jen naštvaní a zklamaní svými schopnostmi. Vše má svůj čas.

• Čtení knih o kreslení. Co může být špatného na knihách? Pokud jste se právě začali učit kreslit, pak ještě nemáte znalostní základnu, aby vám všechny tyto knihy o vnímání barev nebo anatomii pomohly. Tyto knihy jsou určeny studentům uměleckých akademií, nikoli začátečníkům.

• Málo časté nebo nepravidelné malování. Zde je vše jako ve sportu, 10 minutami denně ničeho nedosáhnete, kreslete alespoň 1-2 hodiny denně. A pokud se na týden nebo měsíc vzdáte kreslení, ztratíte cvik a pocítíte, jak jsou vaše prsty neposlušné.

• Strach z nových materiálů. V počátečních fázích kreslení bude vaším hlavním materiálem jednoduchá tužka, ale nebojte se kreslit pery, barvami, fixy atd. Pokud máte příležitost pracovat s jakýmkoli novým materiálem, nenechte si to ujít.

Přihlaste se do kurzu Draw Planet, zařídíme Vám kvalitní tvůrčí rozvoj bez stresu a starostí!

https://www.drawplanet.cz/kurz/