#kreslení

Mám začít s kreslením nebo malováním? Přinese mi to vlastně něco? Jestliže byste se chtěli naučit tvořit, ale vrtají vám v hlavě tyto otázky, čtěte dál! S nadšením totiž odpovídáme, že začít malovat je skvělý nápad v každém věku :)! A zvládne to každý, chce to jen trochu cviku. Přečtěte si, proč se tomu naučit.

V první řadě si prostě parádně odpočinete. Užijete si ten krásný pocit nanášení barvy, nebo jen obyčejného tahu tužkou na papír. Taková relaxace těší opravdu každého. Umění odbourává stres, i ten dlouhodobý. Koníček, který je aktivním odpočinkem, prospěje opravdu všem.

Chcete-li ale vyloženě praktický argument, malováním trénujete mozek a rozšiřujete jeho kapacitu. Při tvoření se totiž aktivuje opačná hemisféra, než při obvyklých činnostech. To znamená, že zlepšujete dovednosti jako třeba kreativitu nebo barevné vnímání. Jen tak, při příjemném a odpočinkovém malování!

Kreslení a malování nám také pomáhá pracovat s  emocemi. V každém z nás se přirozeně skrývá talent, stačí ho objevit. Intuitivní chuť tvořit má totiž svůj smysl v odhalování pocitů a jejich třídění. Vyjádříte totiž i to, co slovy vyjádřit nejde a negativní emoce uvolníte.

Nesmíme zapomenout na to, že umění má smysl i v každodenním životě. Kdo navrhuje vzory na látky na našem oblečení? Kde se vzaly obrázky v oblíbené dětské knížce? Navrhli je profesionální umělci. Ti ale také jednou začínali a třeba dělali původně úplně jinou práci. A k povolání se prostě postupně prokreslili, věděli, že má smysl to zkoušet. Tvorba je řemeslo jako každé jiné, dá se naučit. Třeba se jednou také najdete v kreativním zaměstnání.

Pokud se rozhodnete začít s kreslením, mimo jiné si můžete zvýšit sebevědomí. Překvapíte totiž sami sebe, čeho jste schopní s trochou praxe dosáhnout. Když se dokážete poučit z chyb a vydržíte to zkoušet, výsledky se postupně dostaví. A na své obrázky budete opravdu pyšní!

Sečteno a podtrženo, výhody kreslení a malování jasně převažují nad… nad čím? Na nevýhody jsme zatím nepřišli. Snad jen, že na tvorbě se tvoří těžká závislost :)!

Seberte odvahu, zvládnete to také a budete těžit ze všech úžasných benefitů umění. Ať je vám 20 nebo 80 let, začněte s tvorbou, stojí to za to!  Přihlaste se na některý ze skvělých kurzů kreslení a malování i pro úplné začátečníky: https://www.drawplanet.cz/kurz/ .

Vašimi prvními kroky ve světě umění vás provedou ti nejlepší a nejmilejší lektoři. Užijte si kreslení v nádherném prostředí!

Myslíte na to, že byste vzali štětec nebo pastelky a šli něco namalovat, ale přepadne vás strach z neúspěchu? Jestli jste jedním z těch, kdo má obavy začít, čtěte dál. Příjemně vás překvapí hned několik faktů o kreslení. Třeba vám pomohou v odstranění zábran a vezmete tužku do ruky ještě dnes!

Dobrá zpráva je, že i umění je řemeslo. To znamená, že se dá kreslení i malování naučit! Každé řemeslo má svá jasná pravidla a zákonitosti. Stejně tak tvorba. Přece i při hře na hudební nástroj vám nejdříve musí vysvětlit, jak na to, a pak teprve můžete trénovat.

Také jde začít v jakémkoli věku. No ano, ať se rozhodnete pro tvorbu před 18. narozeninami, nebo se do toho obujete třeba ve svých 70 letech, půjde to. Hlavní je nadšení a chuť malovat! Navíc kreativní trénink mozku zpomaluje proces stárnutí. Takže všichni umělci, i ti začínající, zůstanou duchem mladí :).

Kreativitu můžeme procvičit a zlepšovat. Každá dovednost se zlepšuje cvičením, proč by tedy měla být právě kreativita výjimkou? Už samotným čmáráním totiž zapojíte mozek jinak, než obvykle. A hned cvičíte. Jednoduché, že?

Kreslení se musí trénovat a získávat v něm praxi. Profesionální umělci také začínali! Ke svým výsledkům se prostě postupně propracovali. Zkoušeli to znovu a znovu a dělali chyby. Chybami se nejlépe učí, což v umění platí dvojnásob.

Tvorba má smysl! Funguje u lidí jako uvolňovač emocí. Takovou funkci v sobě nosí každý, aby mohl dobře nakládat se svými pocity. Stačí svého vnitřního umělce odkrýt. A jak jinak, než malováním! Stačí to zkoušet a postupně se zlepší i vaše vnímání a empatie.

Talent v sobě objevíte, věřte si. Chce to jen trochu cviku a kvalitní vedení! Svěřte se do rukou těch nejmilejších a nejšikovnějších lektorů. Už žádné strachy! Ve výtvarné škole Draw Planet si vyberete kurz třeba i pro úplné začátečníky: https://www.drawplanet.cz/kurz/.

Tak hurá na to :).

Ze všech částí těla se zdá, že se nejvíce obtížně kreslí ruce. Všichni můžeme vyprávět temné příběhy o tom, jak jsme schovali ruce našich hrdinů do kapes nebo za záda, abychom se vyhnuli jejich nakreslení. Paradoxně jsou naše vlastní ruce nejvhodnější předlohou, kterou nosíme všude s sebou a máme ji skoro neustále v zorném poli. Pomocí zrcadla a malého úsilí můžeme pochopit jak nakreslit ruce ze všech stran a v jakékoli poloze. Jediným „ale“ v tomto příběhu je, že jsou ruce složitým nástrojem, plným kloubových detailů a když je kreslíte, ne vždy víte, odkud začít.

Nejjednodušším způsobem, jak kreslit ruku, je začít dlaní. Dlaň by měla vypadat jako kulatý, obdélníkový nebo lichoběžníkový steak se zaoblenými rohy, ke kterému budou připojeny prsty.

Máte-li potíže s kreslením prstů, představte si každý prst jako řadu spojených válců. Taková jednoduchá forma vám pomůže nakreslit prsty z jakéhokoli úhlu. Podívejte se na obrázek: z okrajů válců se stávají čáry, které zobrazují kloubní ohyby.

Nezapomeňte na nehty. Není potřeba je kreslit vždy. Kreslete je pouze v případě, kdy je ruka na kresbě blízko k divákovi a potřebuje takové detaily.

Struktura rukou je individuální, stejně jako u obličeje. Mužské ruce se liší od ženských, mladé od starých a tak dále. Níže uvádíme několik klasifikací, ale nezahrnují celou řadu rozmanitostí rukou. Ruce můžou mít charakter (a to je správné slovo) pokud jde o jejich rozdíly.

-Formy rukou

-Rozdíl v poměru prstů a dlaní

-Formy prstů

A nehty jsou také u různých lidí různé! Dokonce i se stejnou velikostí nehtového lůžka se můžou lišit rozdílnou manikúrou.

Jednoduché cvičení
Podívejte se na vaše ruce a ruce lidí kolem vás. Jak jsou uspořádány prsty? Čím se liší mužské ruce oproti ženským? Jaký je rozdíl mezi rukama vaší babičky a vašima? Dokážete rozeznat své přátele podle jejich rukou? Skicujte ruce, které vidíte naživo nebo skicujte podle předloh. Nedělejte si starosti s poměry, jen zachyťte jejich výraz.
Nakreslete si vlastní ruce v různých pozicích, pomocí zrcadla, z různých úhlů, vždy začínejte s nejjednoduššími formami. Můžete také vytvořit energické náčrty a pak dokreslit detaily.

Na kurzu figurální kresby v Draw Planet společně s našimi šikovnými lektory zvládnete správně nakreslit ruce (nejen) podle živého modelu, přijďte si to vyzkoušet!

I obyčejnou tužkou se dá vytvořit realistický obraz. Hlavní je znát správný postup.

Krok 1.
Nejprve nakreslíme náčrt tužkou 2H. Snažíme se zakreslit všechny hranice přechodů tónů. Poté trochu přejedeme náčrtek gumou tak, aby čáry nebyly příliš ostré.

Krok 2.
Šrafovat začínáme od očí. Je to výhodné ze dvou důvodů. Zaprvé práce začíná vypadat živě a zadruhé jsou to ty nejtmavší části a můžeme z nich navazovat ve šrafování dál.

Krok 3.
Tužkou 2T zaznačíme směr růstu srsti kolem oka a na čele.

Krok 4.
Začínáme kreslit srst od nejtmavšího místa – fragmentu obočí. Tahy jsou krátké, abychom správně zobrazili krátkou psí srst.

Krok 5.
Podobně propracujeme i srst kolem druhého oka.

Krok 6.
Šrafujeme ucho. Má tmavší tón, který poukazuje na oddělení od barvy čela. Děláme kratší tahy. Abychom se vyhnuli ostrému přechodu mezi okrajem psa a pozadí, přidáme malé vyčnívající chlupy. Když se dostaneme k vráskám je hlavním úkolem udělat je trojrozměrné. Kromě ztmaveného okraje je třeba označit stín a světlo.

Krok 7.
Začínáme pracovat na druhém uchu. Začneme od nejtmavších oblastí. Nezapomínáme na části srsti, které vystupují zpoza okraje ucha.

Krok 8.
Pracujeme na vnitřním povrchu ucha. Nejprve tužkou 2H uděláme v celé oblasti rovnoměrný odstín. Snažíme se, aby byly tahy ve stejném tónu (ale neroztíráme tužku!). Pak si vezmeme tužku HB a začneme ztmavovat a kreslit detaily. Také se snažíme, aby nebyly tahy příliš nápadné. Také ztmavíme čelo pomoci tužek 2B a 5B.

Krok 9.
Dále pokračujeme prací na čumáku. Zpočátku zakreslíme sotva viditelně ty nejtmavší oblasti, pak měkčí tužkou krouživými pohyby uděláme stíny výraznější. Při stínovaní se zaměřujeme na nosní dírky, které zakreslíme nejměkčí tužkou 5M. Ve velmi krátkých tazích, po směru srsti, nakreslíme chloupky na tlamě nad čumákem.

Krok 10.
Pracujeme na tlamě. Zpočátku šrafujeme rovnoměrně ve středním tónu. Pak začneme prohlubovat stíny na nejtmavší čísti.

Krok 11.
U jazyku je to podobné jako u ucha. Rovnoměrně šrafujeme, aby nebyly viditelné jednotlivé tahy, pak vykreslíme stíny. Odlesky světla vytvoříme ostrým hrotem gumy.

Krok 12.
Podobně propracujeme čelisti. Psí tlama má mnoho detailů, zejména u tohoto plemene. Pracujeme z těch nejtmavších oblastí.

Krok 13.
Šrafujeme dolní čelist.

Krok 14.
Kreslíme vrásky (záhyby kůže) kolem krku. Je velmi důležité ukázat jejich objem. Při tomhle je obzvlášť třeba sledovat směr růstu srsti (srst je umístěna i v ohybu, ale v různých částech se ohyb liší). Kreslíme směrem ze stínu do světla.

Krok 15.
Doděláváme krk. Práce je hotová.

Máte rádi kresbu a zajímá Vás, čím se ještě dají vytvářet monochromní obrazy? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet! Čeká na Vás perspektiva, zátiší a figurální kresba!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Krok 1.
Nejprve nakreslíme do obrysu několik tmavých pruhů. Poté prokreslíme oči.

Krok 2.
Zakreslíme zornice černou barvou a zanecháme bílý odlesk v oku. Hlavní barvou duhovky bude citronově žlutá. Poté přidáme další odstíny: pár zelených a hnědých.

Krok 3.
Začínáme šrafovat tvář. Nejprve žlutou tužkou, pak přidáme odstíny hnědé a oranžové a budeme šrafovat po směru růstu srsti. Jako poslední přidáme černou. Během tohoto procesu přidáváme barvy, dokud nejsme s výsledkem spokojeni.

Krok 4.
Černé pruhy šrafujeme velmi hustě, bez mezer. Hlavní je šrafovat po směru růstu srsti. Podél okrajů černých částí přidáme ještě tenké chloupky, aby tmavé pásy srsti nevystupovaly příliš ostře z okolních částí. Vytvoříme lehké přechody.

Krok 5.
V místech, kde je srst na hlavě bílá, použijeme trochu fialové a modré.

Krok 6.
Na zádech a nohách nakreslíme jemné chloupky. To způsobí, že bude srst vypadat měkčí a načechranější.

Krok 7.
V bílé srsti se vždycky nacházejí různé odstíny, takže pro hruď a tlapky použijeme šedou, žlutou, modrou a purpurovou barvu. Pro vousky nepoužíváme tužku ale bílý kvaš, který nanášíme tenoučkým štětcem.

Krok 8.
Hotový, krásný a tlustý načechraný kocour 🙂

Barevné pastelky už dávno nejsou jenom dětskou pomůckou. Dají se s nimi vytvořit opravdu parádní realistická díla. Na kurzu barevné kresby pastelkami v Draw Planet se budeme věnovat i detailní kresbě srsti a peří a také si vyzkoušíme akvarelové pastelky Inktense. Už to neodkládejte a přihlaste se na kurz!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelek-barevna-kresba-pro-zacatecniky/

Lidská tvář je první věcí, které věnujeme pozornost. Přenos lidské tváře na papír, zejména kreslení živých expresivních výrazů, nepochybně stojí za to.
V tomto článku se seznámíme s hlavními součástmi kresby obličeje – proporcemi, rysy a úhly pohledu.

Proporce obličeje

Ánfas:
V této poloze bude lebka vypadat jako kruh, ke kterému je přidán obrys čelisti. To jako celek tvoří tvar vajíčka, které je nasměrované špičkou dolů. Dvě na sebe kolmé čáry ve středu dělí „vejce“ na čtyři části.
Rozmístění částí obličeje:
– Označte střed levé a pravé poloviny horizontální čáry. V těchto bodech budou oči.
– Rozdělte spodní část vertikální čáry na pět stejných částí. Špička nosu bude ve druhém bodě od středu. Záhyb rtu bude ve třetím bodě od středu, o jeden bod pod špičkou nosu.

– Rozdělte horní část vertikální čáry na čtyři stejné části: čára růstu vlasů (pokud osoba není proplešatělá) bude umístěna mezi druhým a třetím bodem od středu. Uši budou umístěny mezi horním víčkem a špičkou nosu (v případě, že se kreslený člověk dívá rovně před sebe). Když člověk pohlédne nahoru nebo dolů, pozice uší se změní.

Je dobré vědět, že šířka obličeje je délka pěti očí nebo o něco méně. Vzdálenost mezi očima se rovná délce jednoho oka. Vždy poznáte, že má někdo oči nezvykle daleko od sebe nebo naopak příliš blízko sebe. Oči posazené daleko od sebe propůjčují osobě nevinný dětský výraz. Naopak člověk s očima blízko u sebe v nás vzbouzí podezření. Vzdálenost mezi dolním okrajem rtu a bradou se rovná také délce jednoho oka.

Profil:

Ze strany se tvar hlavy také podobá vejci, ale se špičkou nasměrovanou šikmo dolů. Centrální čáry nyní rozdělují hlavu na část přední (obličejovou) a zadní (lebeční).

Ze strany lebky:

– Ucho se nachází těsně za středovou čárou. Podle velikosti a polohy se nachází také mezi horním víčkem a špičkou nosu.

Ze strany obličeje:

– Detaily obličeje se rozmísťují stejně jako při pohledu z ánfasu.
– Prohlubeň kořenu nosu se shoduje s centrální čárou nebo je umístěna mírně výš.
– Nejvýraznějším bodem je úroveň obočí (jeden bod nahoru od středu).

Čas na praxi

Použijte metodu rychlého skicování a kreslete výrazy obličeje, kterých si všimnete kolem sebe například v kavárně nebo na ulici.
Nepokoušejte se vyobrazit všechny detaily a nebojte se dělat chyby, hlavní věcí je přenášet charakteristické výrazy z různých úhlů pohledů.

Je-li pro vás těžké kreslit objem, vezměte si k sobě na pomoc skutečné vejce (radši ho pro jistotu a bezpečí vás a vašeho okolí uvařte). Nakreslete čáry dle návodu na kreslení z ánfasu/ profilu. Sledujte pokreslené vajíčko s obrysovými čarami z různých směrů – abyste mohli pozorovat, jak se vzdálenosti mezi nimi budou chovat z různých úhlů. Můžete načrtnout rysy na povrchu vajíčka podél hlavních linií a zjistit, jak se mění ve velikosti vajíčka.

Jestliže se chcete pořádně naučit, jak zachytit výrazy lidských emoci máme na to v Draw Planet přímo zaměřený kurz! Na kurzu portrétů si navíc ke kreslení tužkou vyzkoušíte kresbu pastelem a malbu olejem. 🙂

Zdá se, že stromy jsou pro kreslení jedním z nejjednodušších objektů. Ale pokud jste nikdy pořádně nekreslili, může být výsledný strom příliš jednoduchý…

… nebo až příliš detailní

Žádný z těchto výkresů není podobný skutečným objektům. První je jen symbol stromu a druhý je definice stromu. Hlavním úkolem umělce je kreslit to, co vidíme, ne to, co známe. Kreslení stromů je pro rozvoj této dovednosti skvělým cvičením.

V tomto článku Vám ukážeme, jak kreslit duby jednoduchým a realistickým způsobem.

Co potřebujete:
– Několik listů papíru;
– tužka (HB);
– střední měkká tužka (2B);
– měkká tužka (5V nebo méně);
– ořezávátko

Obvykle stačí pár tvrdých tužek (HB). Taková sada ale není univerzální pro všechny kresby. Abychom získali tmavé stíny, potřebujeme měkké tužky. Měkké tužky pomáhají dělat tmavší stíny, což nemůžeme říci o tvrdších tužkách. Tvrdé tužky nejsou tak tmavé ani, když na ně silně tlačíte!

Budete také potřebovat ořezávátko. Tupá špička zanechává lehčí tahy, které neodpovídají očekávanému výsledku. Vždycky dávejte pozor na ostrost tužek a nezapomeňte, že měkké tužky se rychleji ztupí!

Pokud jde o papír, může to být jakýkoli. Vhodný je i obyčejný papír pro tiskárny. Nepoužívejte však celý list. Čím menší kreslíte obrázek, tím méně detailů budete muset zobrazit. Ve skutečnosti jsou kresby z tohoto článku 9 cm vysoké.

Mozek funguje neobvyklým způsobem: nejprve zachytí celý objekt a už pak věnuje pozornost detailům. Proto nepotřebujete začít s kreslením detailů – nejdříve musíte vytvořit základ.

Krok 1

Nakreslete několika slabými tahy a tečkami jednoduchý tvar stromu. Pro tohle použijte tvrdou tužku (HB) a netlačte na ni. Tyto tahy nebudou součástí konečného obrazu (na dokončeném výkresu nebudou vidět).

Krok 2

Nakreslete kmen. Nezapomeňte, odspoda nahoru se postupně zužuje. Čím větší je strom, tím kratší a tlustší je jeho kmen.

Krok 3

V horní části kmenu nakreslete větve.
Větve v průběhu růstu postupně klesají (nezapomeňte zakreslit i to).

Krok 4

Zakreslete, jak z každé větve vyrůstají další větvičky. Čím delší větve jsou, tím níž se začínají dělit. Tahy by měly být lehké.

Krok 5

Krátkými, rychlými tahy nakreslete tvar koruny stromu. Neměla by být rovnoměrná.

Krok 6

Stejným způsobem nakreslete malé „mraky“ listů v oblasti koruny. Některá místa nechte prázdná, aby byly viditelné části větví – tato struktura působí mnohem zajímavěji.

Krok 7

Přidejte větvím na tloušťce v místech, kde nejsou pokryty listy.

Krok 8

Než začnete se stínováním, určete, která část stromu bude jasná a v kterých částech bude stín. Můžete je definovat jednoduchým šrafováním.

Krok 9

Vezměte měkkou (2B) tužku (ujistěte se, že je ostrá) a vytvořte na kmenu texturu. Nezapomeňte, že musíte ponechat některé části bílé – to je pro zobrazení textury důležité.

Krok 10

Vezměte měkké tužky (2B a 5B) a zatemněte kmen a větve podle původního plánu rozložení světla. Nebojte se na měkkou tužku víc zatlačit, abyste získali potřebný stín, ale nepřehánějte to! Čím méně je na obrázku černých oblastí, tím působivěji vypadá.

Krok 11

Vezměte tvrdou tužku a nakreslete obrys listů. Kreslete takové „uvolněné kruhy“, rychle a ostrými pohyby.

Krok 12

Každá větev má také vlastní malou korunu (to jsou ty „mraky“, které jste kreslili). Měly by být zakresleny, jakoby to byly oddělené stromečky.
Nejprve vezměte měkkou tužku (2B), která na tmavé straně vytvoří tmavší kruhy. Z počátku na ni příliš netlačte, aby bylo případně možné opravit chyby.
Až se ujistíte, že jste definovali strany pro ztmavovaní správně, přidejte do nich stíny a hloubku a nakreslete přechod mezi světlými a tmavými částmi.

Krok 13

Vezměte si měkkou (2B) tužku, abyste přidali několik výrazných listů po celé koruně a na „malých korunkách“. Tím vznikne efekt dalších, stěží viditelných větviček.

Krok 14

Vezměte tu nejměkčí tužku a přidejte několik tmavých akcentů na nejtmavších místech. Koruna bude kontrastnější. Také se ujistěte, že jsou všechny listy tmavší než „obloha“(pozadí) – listy nemohou být průhledné! Znovu můžete tvrdou tužkou projít nejsvětlejší oblasti.

Jak vidíte, kreslení stromů není tak složitý úkol. Stačí předat jejich opravdový vzhled, ne jejich definici. Je to však jen začátek tréninku – chcete-li se stát skutečným profesionálem v kreslení stromů, berte si s sebou na procházky skicák. Podívejte se na stromy, kolem kterých procházíte a pokuste se udělat jejich rychlé skici.

Máte rádi přírodu? Přímo pro Vás máme v Draw Planet kurz krajinomalby! Kresba pastelem a pastelkami, malovaní akvarelem a olejem a to vše jen a jen o flóře. 🙂

Gumou mažeme nápisy vytvořené tužkou již více než dvě století. Dějiny gumy, s jejíž pomocí mažeme výtvory tužkou, jsou psány už více než dvě století. Předtím tuto funkci nejčastěji zastávala střídka chleba. V roce 1770 však anglický chemik Joseph Priestley objevil, že pryž (později známá jako kaučuk) dokáže mazat tužku úspěšněji než chleba. Je to způsobeno tím, že při přejíždění gumou po papíře vzniká elektrostatický náboj, díky němuž se částice grafitu ke gumě přitahují.

V historii gumy byl přírodní kaučuk po dlouhou dobu jediným materiálem, ze kterého ji vyráběli. Trvalo to až do poloviny dvacátého století, kdy byl vynalezen syntetický kaučuk. A v devadesátých letech začaly gumy vyrábět z PVC a jiných polymerů.
Z čeho je vyrobená moderní guma, můžete určit podle barvy. Červeno-modré nebo šedé jsou vyrobeny z přírodního kaučuku. Jsou velmi elastické, můžeme je zkroutit a natáhnout, aniž by se deformovaly, ale negumují moc dobře. Čistě bílé nebo vícebarevné gumy jsou vyrobeny ze syntetických polymerů, mají dobrou abrazivitu a jsou příjemné na dotek.

Pravděpodobně jste již slyšeli o elastické gumě.
Na pohled zvláštní hnětací guma slouží ke korekci, prosvětlení a odstraňování nečistot. Měkká těstovitá textura odlišuje elastickou gumu od ostatních druhů gum.

Elastická guma je speciální čistící kaučuk, který se snadno mačká a má vysokou absorpční schopnost. Pokud jde o opravy kresby, elastická gumanepoškozuje papír a zachytí částice z grafitu. Neroztírá kresbu. Elastickou gumu vynalezla česká firma Koh-i-Noor, největší výrobce materiálů na kreslení.

Když někdo říká „já prostě nemůžu kreslit,“ s největší pravděpodobností nebude mluvit o neschopnosti držet tužku, nebo o nedostatku času. Myslí tím spíš: „Nevím, jak na papíře zobrazit realitu.“ Pokud si to člověk uvědomí, bude jeho problém snadno vyřešen. Když nevíte, jak něco udělat, najděte si někoho, kdo ví a učte se to od něj! Nicméně výraz „Nemůžu kreslit!“ je používán stejně jako „Neumím plavat / mluvit čínsky / hrát šachy.“ Je to signál beznadějné neschopnosti: „Někdo umí kreslit, ale já ne.“ Odkud pochází toto zoufalství?

Existují dvě definice kreslení: zanechávaní stopy na materiálu a vytvářejí stopy, která je podobná něčemu skutečnému/ reálnému. Spojení těchto hodnot může být pro začínajícího umělce fatální. Víte, jak snadné je kreslit (vést tužku po papíru), ale zároveň je pro vás těžké něco vytvořit (nakreslit draka, například). Nemůžeme si to přeci vysvětlit jinak, než že ti lidé, kteří umí kreslit reálné věci, používají tajnou magii?

Právě jste podnikli první krok k pochopení toho, co je „talent“. Talentovaná osoba není někdo, kdo se „narodil s již připravenými dovednostmi“. Talent je předpokladem k něčemu, co není omezené pouze na umění.

Uveďme příklad. Řízení letadel je snadné, že? Stačí jen sedět, pohybovat pákami a čas od času stisknout nějaké to tlačítko… Ne, samozřejmě, že ne! Tohle přeci nikdo nikdy neřekne. Všichni víme, že k řízení letadel je nutné mít nesmírné znalosti. V tomto případě se nenarodil talentovaný pilot – nicméně se mohl narodit s něčím jiným než s talentem: dobrými reflexy nebo s ledovým klidem. Tyto drobnosti mu mohou pomoci v mnoha profesích, nejen v profesi pilota. Ale pokud se stane pilotem, budou mu dobře sloužit.

Talent se v praktických profesích lépe spojuje se studovanými dovednostmi. Ale pro umělecké profese… no, tady je jiná situace. „Vaše práce je krásná, jste tak talentovaný!“ Říkají lidé každému dobrému umělci, což naznačuje, že talent je nutností. A pokud neumíte dobře kreslit, je to pravděpodobně proto, že nemáte talent – jste jako umělec odsouzený. Dobrý důvod k zoufalství, ne?

Zopakujeme to znovu – neexistuje žádná taková věc jako „talent pro kreslení“. Stejně jako v příkladu s pilotem se můžete narodit s drobnými obecnými vlastnostmi, jako je trpělivost, citlivost, zvídavost, perfekcionismus nebo tvrdohlavost. Může jich být více, ale mají jen jednu společnou věc: nejsou specifické, nejsou určeny pro jednu konkrétní dovednost, ale mají vliv na různé oblasti činností. Můžete je použít k tomu, abyste se stali dobrými umělci – ale nejsou pro to nutné. Můžete se stát programátorem nebo hodinářem a nikdy se nedotknout tužky.

Věříme, že většina z vlastností, používaných při kreslení, může být využita jiným způsobem. Je však důležité, abyste pochopili, že kreslení je třeba aktivně prozkoumávat – není to magie. Je to dovednost, kterou je třeba se naučit, stejně jako třeba pilotování letadla.

V Draw Planet Vám vždy pomůžeme najít tu správnou cestu k vašemu pokroku v kreslení. Začneme od úplných základů a spolu se postupně dostaneme ke skvělým výsledkům!

https://www.drawplanet.cz/kurz/

Nejdříve definujeme názvy určitých oblastí oka, aby bylo jasné, o co jde.
Obočí, horní víčko, záhyb víčka, slzný hrbolek, zornice, řasy, duhovka, bělmo, dolní víčko

Teď se podívejte dolů na výkresy očí z různých úhlů pohledu. Také si povšimněte, že se oči u jednotlivých lidí liší různými tvary a délkou očních víček a různou hustotou a délkou řas.

Začneme kreslit oko. Nakreslíme dva kruhy – to bude oko (oční bulva) a duhovka.

Potom nakreslete čáry zobrazující okraje horních a dolních víček.
Nakreslete zornici a linii obličeje.

Gumou odstraňte čáry, které jsou nad a pod samotným okem. Nakreslete několik čar v oblasti obočí.

Nyní nakreslete čáru, která bude zobrazovat tloušťku okraje spodního víčka. Nakreslete vpravo pod oko něco jako prodlouženou kapku. Vpravo nahoře nakreslete ovál, zakreslete oblast slzného hrbolku. Nakreslete odraz světla na zornici.

Šrafování určuje tmavé oblasti. Podívejte se na směr, ve kterém jsou čáry nakreslené. Musí kopírovat tvar povrchu obličeje. Použijte tužky HB a 2B k přenosu tónu. Věnujte pozornost tomu, které oblasti jsou tužkou nedotknuté – to budou světlé oblasti. Budeme kreslit hnědé oči, takže oční duhovka bude tmavá. Světlé hnědé, modré nebo zelené oči mají střední tón. Bleděmodré, zelené nebo šedé oči jsou velmi světlé v tónu a kontrastu.

Použijte tužky 2H a HB a křížové šrafování. Vyřešte hlavní objemové oblasti a použijte sadu tónů od velmi lehkých až po téměř černé. Ztmavte oční duhovku.
Pomocí tužek HB a 2B přidejte střední tóny. Nespěchejte! Neváhejte pečlivě prostudovat všechny stíny a polostíny. Věnujte zvláštní pozornost prvkům, které by měly zůstat světlé. Kontrast mezi světlými a tmavými tóny dodává na reálnosti a správném objemu naší práce.

Pomocí tužky 2B přidejte stíny do vnitřního a vnějšího rohu oka. Použijte ostré HB a 2B tužky pro zakreslení obočí. Přejděte ke stínování zornice pomocí tužek 4B a 6B, nezapomeňte ponechat odrazy v očích.

Pokud je to nutné, ztmavte oblasti nad okem pouze přidáním dalších čar mezi již nakreslené. Ztmavte oblast v rohu oka. Přidejte tóny na další místa. Tužkou HB nakreslete řasy. Vyrůstají z vnější strany horních a dolních víček. Přidejte cévy v podobě nerovných tenkých čar.

Rozepsali jsme tu to dost podrobně. Ale přesto nejlepším způsobem jak se naučit kreslit zůstává mít nad sebou profesionální vedení. 🙂 Pokud Vás zajímá kresba, přijďte do Draw Planet na Kurz kresby pro začátečníky. A jestli máte zájem o zobrazení lidského obličeje, je kurz kreslení a malovaní portrétu přímo pro vás!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/