#plener

Mnoho začínajících umělců si klade otázku, proč vůbec vyrazit na plenér, když si mohou krajinu jednoduše vyfotit a malovat doma podle fotografie? Ano, je to jednodušší. Pokud se ale chcete v umění posouvat, plenér je jedním z nejlepších způsobů, jak růst. Přímý kontakt s přírodou vám umožní zachytit ty nejjemnější nuance barev, světla a stínu, které fotoaparát často ztrácí.

Jak se na plenér připravit?

Abyste mohli vyrazit na plenér, potřebujete alespoň základní sadu vybavení, materiálů a nástrojů. Plánování je v tomto případě váš nejlepší přítel. Důležité je nejen vzít potřebné umělecké pomůcky, ale také myslet na své pohodlí venku. Zde je několik věcí, na které byste neměli zapomenout:

• Oblečení podle počasí. Vícevrstvé oblečení vám umožní přizpůsobit se proměnlivým podmínkám. Obuv by měla být pohodlná na delší procházky.
• Základní potřeby. Nezapomeňte na pokrývku hlavy proti slunci v létě, opalovací krém, repelent proti hmyzu, vodu a lehkou svačinu.
• Umělecké pomůcky. Podle techniky, ve které pracujete (grafika, akvarel, olejomalba), budete potřebovat různé nástroje. Základní sada zahrnuje malířský stojan, papír nebo plátno, tužky či štětce a paletu a vodu na práci s barvami.

Jak vybrat místo k malování?

Není nutné mít místo vybrané předem. Někdy je lepší se procházet a nechat se inspirovat na místě. Důležité je, aby vás vybraný pohled inspiroval – může to být strom, kopec nebo celá krajina. Pomoci si můžete hledáčkem nebo, pokud jej nemáte, vytvořte si rám rukama, abyste snadněji zachytili požadovaný záběr.

Ideální místo je takové, kde se budete cítit pohodlně a příjemně. Pokud je v okolí altán nebo přístřešek, poskytne vám ochranu před deštěm či sluncem. Ve městě mohou být skvělé parky a náměstí, kde si můžete vyzkoušet malovat architekturu nebo lidi.

Kdy je nejlepší čas na plenér?

Léto, jaro a začátek podzimu jsou ideální období pro plenér. Na jaře příroda ožívá, objevují se nové barvy, na podzim zase krajina září teplými odstíny. V létě je příjemné pracovat brzy ráno nebo později odpoledne, kdy už není takové horko a světlo je měkčí.

V zimě je plenér možný, ale je třeba se připravit na chlad, který ovlivňuje nejen vás, ale i vaše materiály.

Volba ročního období a denní doby závisí na tom, jakého efektu chcete dosáhnout, a také na vašich preferencích.

Nezapomínejte na bezpečnost

Pokud pracujete sami, je velmi důležité dát vědět svým blízkým, kde se nacházíte. Mějte vždy u sebe nabitý telefon a ideálně i powerbanku. Vyhýbejte se příliš odlehlým místům a pokud vám někdo připadá podezřelý, změňte lokaci nebo se snažte nezahajovat konverzaci. Zůstaňte zdvořilí, ale opatrní.

Plenér není jen technika, ale proces, který vám umožní ponořit se do okolní přírody a vidět svět novýma očima.

Více užitečných rad a tipů se můžete dozvědět na našich online kurzech!

Plenér (z francouzského en plein air – v přírodě) je technika zobrazování objektů v přirozeném světle a v přírodních podmínkách.

Od jiných žánrů se liší především světlem, protože se chová úplně odlišně od osvětlení v interiéru.
Plenér se poprvé objevovil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardu Parks Boningtonovi.

Kreslení podle skutečnosti nebo podle fotky? Povíme si pro a proti!

Kresba podle fotky zobrazuje objekt plošší než oko vidí. Pokud se podíváte na blízký objekt nejprve oběma očima, a pak to zkusíte jen jedním, uvidíte, že se objekt stane „méně živým“, méně objemným. Ztratí se 3D efekt. Při kresbě přímo z reality si můžeme lépe všímat objemu a zachytit ho. Při kreslení z fotografie se zbavíme různých vzdáleností a je těžší objem odhadnout a vyobrazit

Malování i kreslení podle fotografie je rozhodně o dost snažší. Pro začátečníky sedá mluvit o spáse. Jasně uvidíte dvojrozměrný objem, skvěle analyzujete barvu na té či oné části obrázku. Můžete jednoduše přenášet odpovídající světlo a stín na také dvojrozměrný list svého papíru.

Přenos vizuálních dojmů 3D objektů často způsobuje pocit bezmoci a ztrácí se přesnost i detaily. Mnoho lidí se kreslení vzdává právě kvůli nepodařeným převodům trojrozměrné reality na plochý papír. Kopírování předloh vám v první fázi tréninku výborně poslouží. Ale v této fázi neuvízněte. Radši časem čerpejte z fotografií i z reality současně, abyste pochopili, jak a co vidí oko v přírodě.

Kreslení podle fotky zkresluje velikost objektů v pozadí.

Nejspíš jste si všimli, že když se pokoušíte fotografovat dalekou krajinu, zadní část bývá nevýrazná. Na výšku je silně stlačená. Takže ty vysoké hory, které vás zasáhly, vypadají na fotografii jako kopce. A detaily v poli, které vidí oko, už na fotografii nenajdeme.

Kresba podle fotografie může také nahradit plenér, když nejsou vhodné podmínky na místě. Tady máme obrovské plus. Foťák nám umožňuje zachytit ty krajiny, kde nemůže sedět umělec se stojanem. Jen si zkuste malovat na místě vrchol Elbrusu nebo rušnou dálnici, v krutém mrazu nebo v dešti! O pohodlí se postará fotoaparát.

Kresba podle fotky je statická. Člověk vnímá svět nejen svýma očima, ale všemi ostatními smysly. A může to vyjádřit na obrázku. Fotopředloha může zachytit prchavý charakter.

V některých chvílích by umělec nejradši udělal stop a zachytil na obraze pohybující se přírodu. Létající pták, zvíře ve skoku, záblesk blesku a dokonce i vadnoucí květy, to vše nám zachrání vyfocení situace.

Fotografie neposkytuje jemné odstíny barev. Ano, fotografie mění barvu, usnadňuje to, spojuje tóny. A obecně nejsou barvy na fotografii věrné. A fotografie se musí dělat ve správném světle. Potřebujete opravdu umět fotit, abyste mohli vytvořit kvalitní, blízký obraz reality.

Při kresbě podle předlohy lze experimentovat s barvou. Můžete experimentovat s fotografií, dávat jí jinou intenzitu, měnit odstíny barvy, dávat různou náladu motivu. Šedá nudná krajina se tak může stát tajemnou, mystickou nebo světlou a slavnostní.

Jedna fotka nikdy nepředá tolik dojmů a někdy i adrenalinu, jako práce na čerstvém vzduchu.

Každý chce radši sedět na louce, poslouchat zpěv ptáků, být v harmonii s přírodou. Současně přichází zvláštní pocit, po kterém jdou umělci znovu a znovu na čerstvý vzduch. A nezáleží na tom, že malování pod širým nebem je v 90% případů pouze pomocným materiálem, který se nikdy nestane obrazem. Jde o ten nejpříjemnější proces tvoření!

Z fotografie si lépe všimnete jednotlivých částí. To je již slabé plus ve srovnání s výše uvedeným argumentem. Kromě náčrtu vytvořeného pod širým nebem bude fotografie dobrým doplňkem. Vezměte si pár fotografií a obecný rozvrh krajiny a její jednotlivé detaily. Ve spojení s etudou pod širým nebem to bude velmi užitečné.

Jak vidíte, fotografie má jako zdroj obrazu mnoho výhod. Už snad všechna moderní díla vznikají pomocí fotografií. Ano a proč tomu bránit? Koneckonců není důležité, jakou cestu jste zvolili, pokud stojí výsledek za to.

Proto si každý může vybrat podle sebe, jestli zvolí jako předlohu fotografii, nebo realitu. Anebo může kombinovat! V Draw Planet si můžete vyzkoušet obě možnosti a sami zjistíte, co se Vám líbí víc! 

https://www.drawplanet.cz/kurz/

Plenér (z francouzského en plein air – v přírodě) je  technika zobrazování objektů v přirozeném světle a v přírodních podmínkách.

Od jiných žánrů se liší především světlem, protože se chová úplně odlišně od osvětlení v interiéru.

Plenér se poprvé objevovil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardu Parks Boningtonovi.

Tato technika se stala velmi populární mezi francouzskými impresionisty. Také proto se vžilo její francouzské označení plenér.

Kvůli malování venku se začaly vyrábět barvy v tubách Předtím připravovali umělci barvy ve svých dílnách.

Umělci jako Jean-Baptiste Camille Corot, Jean-Francois Millet, Camille Pissarro, Pierre-Auguste Renoir a v neposlední řadě Claude Monet přispěli k tvorbě plenéru.

V Rusku se v druhé polovině 19. a na začátku 20.století umělci jako Vasilij Polenov, Isaac Levitan, Valentin Serov, Konstantin Korovin, Igor Grabar úspěšně zapojili do trendu malby pod širým nebem.

Práce v plenéru: 8 doporučení 

1. Výběr správného místa

Posaďte se do stínu! To je nutnost.

Práce vytvořená na jasném světle bude nakonec příliš tmavá. A vy, pracující na slunci, si zkazíte svou vizi.

2. Pokrývka hlavy je nutnost

Dokonce i do stínu si nasaďte široký klobouk nebo kšiltovku. To vám umožní široce prohlížet krajinu, tedy lépe vidět to, co chcete.

3. Skicář

K práci na čerstvém vzduchu používá umělec speciální skicář, tedy blok s velmi tvrdými deskami. Pokud ale svůj speciální skicář nemáte, můžete se přesto radovat z malování v plenéru.

Vždy můžete pohodlně sedět s nízkou skládací židlí a obyčejnou pevnou podložkou s papírem. Barvy jsou umístěny na zemi, podložku dáte na kolena, paletu držíte v ruce, kterou nemalujete. Všechno jde!

4. Rychlost

Pracujte rychle. V opačném případě se oko brzy unaví a neuvidí jemné nuance.

Širokými tahy rozložte základní barevné vztahy: obloha-země (voda), koruny stromů vzdálených a v popředí (světlo a stín). To byste měli zvládnout během prvních 15 minut práce.

Někdy je už v této fázi možné zastavit a zbytek dotáhnout doma ve větším pohodlí.

5. Přestávky při kreslení

Pracujete-li déle než hodinu, udělejte si pauzu, abyste se rozptýlili. Vaše oči potřebují oddech, překvapí vás,jak po chvilce odpočinku uvidíte vše mnohem čerstvějším pohledem.

6. Formát práce

Zvolte radši menší velikost papíru, začněte od 10×15 a spíše volte pouze větší šířku. Větší formát bude vyžadovat více času a barev.

A jak řekl I. Levitan: „Nikdy se nesnažte následovat velký formát obrazu; ve velké etudě je více lží a v malém najdete jen velmi málo. “

7. Neustále porovnávat

V procesu práce neustále porovnávejte různé části obrázku, zkoumejte tón a barvu.

Abyste dobře viděli vztahy mezi odstíny, občas se podívejte na přírodu rozostřeným pohledem. Detaily zmizí a tóny objektů se vyjasní.

8. Dotvoření detailů

Na konci vše prozkoumejte podrobněji a dolaďte detaily. Tímto způsobem získáte hloubku krajiny a úplnost obrazu.

Milujete krásy přírody a rádi byste se je naučili zachytit na papír nebo plátno? Přihlaste se na kurz krajinomalby v Draw Planet, po jehož absolvování určitě zvládnete tvorbu pod širým nebem!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

Plenér (z francouzského plein air – venku, „na vzduchu“) je termín pro přenos nezměrného bohatství barevných změn způsobených slunečním světlem a okolní atmosférou na plátno. Tento termín se také používá k označení skutečného odrazu bohatství přírody a všech změn v přírodních podmínkách, s aktivní rolí světla a vzduchu. Ačkoli se říká, že v přírodě můžete tvořit jakoukoli technikou, malování na volném prostranství má řadu zvláštností, které jsou pro plenéry charakteristické třeba jako omezená pracovní doba.

Plenér se objevil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardovi Parkingsovi Boningtonovi. Plenérismus se stal základem estetiky umělců, pro které byly svět a čerstvý vzduch symbolem nezávislosti a čistě uměleckým zájmem. Samotný objekt není kreslen vědomě, téměř nikdy není zobrazen v konkrétních naaranžovaných siluetách nebo dokonce chybí úplně. Tato technika byla velmi populární u francouzských impresionistů (v té době začal být termín plenér široce používán). Umělci jako Camille Corot, Jean-Francois Millet, Camille Pissarro, Auguste Renoir, a v neposlední řadě i Claude Monet přispěli ke vzniku plenérové malby.

Zvláštnosti plenéru

Impresionismus obecně je ukázkovým příkladem umělcovy tvorby pod širým nebem.

Impresionisté dokonce dovedli skici vytvořené pod širým nebem na úroveň plnohodnotného nezávislého obrazu. Impresionističtí malíři se snažili co nejpřesněji vyjádřit svou vlastní představu o vnějším světě – to je vedlo k odmítnutí stávajících pravidel akademické malby a vytvoření jiné metody. Její podstatou bylo přenést pomocí jednotlivých úderů čistých barev vnější dojem světla, stínu a jejich odrazu na povrchy předmětů.