#rady

Díky těmto správným typům přeměníte svůj Instagram v aktivní prostředí. Instagram již není pouze aplikací pro sdílení obrázků, vyvinul se z něj nesmírně užitečný nástroj, který umožňuje kreativním lidem z různých oborů předvést svou práci potenciálně velkému publiku.

Pochopení toho, jak správně využít rostoucí popularitu Instagramu a zapojení se do této stále rostoucí komunity, může umělcům a ilustrátorům  vynést nemalé dividendy. Čím větší publikum, tím větší výhody. Avšak pouhé sbírání “Likes” již nestačí, zejména proto, že Instagram jejich možnost přiřazení postupně vypíná.

Rostoucí instagramová angažovanost vyžaduje bystré oko, zajímavý pohled na věc a skutečnou vášeň pro to, co děláte (a samozřejmě jednoduché triky, jako je například změna písma ve vašem profilovém popisku). Pro ty, kteří nemají dostatek času, naštěstí Instagram nezabere tolik plánování.

Několik kreativních profesionálů, se s vámi podělí o své nejlepší rady ohledně budování a udržování publika na Instagramu. Přečtěte si jejich základní tipy a triky. 🙂

1. Sdílejte své pracovní postupy

Animační studio Animade ve východním Londýně má 148 tis. sledujících a používá Instagram převážně jako platformu ke sdílení části práce, na kterou je tým nejvíce hrdý, a také ke sdílení informací o tom, jak věci vytvářejí. „Je to místo, kde můžeme předvést svou lásku k řemeslu, sdílet znalosti a vyzkoušet některé z našich menších, podivnějších experimentů,“ říká Amy Egan, vedoucí marketingu.

Animade zveřejňuje mix projektů práce s klienty a hotových animací. Často sdílí nedokončenou práci nebo práci za scénami, které by podle týmu mohly být zajímavé. To zahrnuje i animované ukázky toho, jak byl konkrétní kus vytvořen, které se ukázaly jako velmi populární.

„Měli jsme klienty, kteří se s námi spojili ihned poté, co viděli konkrétní příspěvek na Instagramu”

Snažíme se zveřejňovat příspěvky tak často, jak je to jen možné, abychom se vyhnuli nepříjemným okamžikům ticha, kdy se na našem instagramovém profilu nic neděje.”

2. Vyberte klíčová témata a držte se jich

Ilustrátorka Rosi Tooth, která má kolem 9 tis. sledujících, doporučuje dodržovat několik jednoduchých pravidel. Konzistence témat je pro ni klíčová zejména kvůli vybudování publika, které ji bude nadále sledovat. „Interakce a porozumění vašemu publiku, důsledné vytváření obsahu, který je v souladu s vaším charakterem a hlavně práce, kterou milujete,“ vysvětluje. „Pro mě je skvělý účet účet především autentický; Příspěvky, které mají nejen jedinečné styly, ale také umělce charakterizují“.

3. Vytvořte si svůj vlastní prostor

Od roku 2011, kdy se Timo Kuilder-ilustrátor z Amsterdamu přihlásil na Instagram, nasbíral více než 32tis. následovníků. Vytvořil si na Instagramu stabilní prostředí pro své postavy. 

„Instagram jsem začal používat spíše jako skicák Jednou za čas sdílím tisky, práci v procesu nebo časosběrná videa”. Kuilder říká, že klíčem k úspěchu je se hlavně pracemi bavit. ”Sdílím spoustu stylových anket a malých nápadů nebo náčrtů. Instagram se stal náhledem do mého skicáku. Prostě si vytvořte svůj vlastní prostor, svou soukromou galerií, kde vám nikdo nebude říkat, co  a jak máte dělat.”

Japonský umělec Hisham Akika Bharooch, se pyšní s více než 96 tis. sledujícími. „Všechno, co dělám je, že jsem skutečný.“ Vše je prostě můj vlastní styl a lidé to oceňují.“

4. Nepřehánějte stylizaci příspěvků

Umělec Bharoocha pracuje především na kolážích, nástěnných malbách, instalacích a hudební performance. „Příspěvky zveřejňuji v době, kdy mám pocit, že většina lidí je na svých zařízeních.“ To je obvykle kolem polední přestávky, večer po práci a o víkendu dopoledne.

„Moje strategie je jen umocnit věci, které miluji. Neřekl bych, že moje příspěvky jsou nějakým způsobem záměrné, jsou pouze odrazem mě samotného.

Také dodává, že někteří lidé si příliš zakládají na extrémní stylizaci příspěvků. „Je mnoho lidí, kteří se bojí, že nedostanou dostatek lajků.“ Pokud se vám to líbí a něco to pro Vás znamená, zveřejněte to. Velmi stylizované příspěvky mě osobně nudí.”

5. Experimentujte s aplikacemi

Kreativcům, kteří chtějí vytvořit ucelený dojem svého Instagramového účtu, pomáhají například aplikace na úpravu obrázků udržovat konzistentní paletu barev na fotografiích.  Těchto aplikací využívá i Daisy Emersonová, která má více než 23 tis. sledujících. „Jsem velmi obezřetná v tom, co zveřejním. Obrázky upravuji tak, aby byly v souladu se zbytkem publikovaných prací.

6. Najděte svou zvláštnost

„Přemýšlejte o tom, co děláte jinak,“ říká Egan. „Není to něco, co jsme plánovali, ale všimli jsme si, že některé z našich přirozeně podivnějších projektů přitahují více pozornosti. Příkladem je Ricardův příspěvek “Zalévání rostlin”, ve kterém zvláštní charakter, vyživuje rostlinu v nějaké high-tech křeččí kleci“ s nečekaným zvratem. Video bylo přehráno 2,2 milionkrát a získalo 480 komentářů.

7. Budujte svou komunitu

Pokud se opravdu snažíte rozšířit své publikum, vyplatí se investovat čas do skutečných konverzací, říká Bharoca. Komunikace s lidmi, kterými jste inspirováni a s kterými cítíte spojení, způsobí větší angažovanost na vašem vlastním Instagramu. 

„Dělám to proto, že chci, aby lidé věděli, zda se mi jejich práce opravdu líbí“ říká  Bharoca. „Lidé se často podívají na vaši práci a rozhodnou se, zda chtějí sledovat váš účet na základě vašich interakcí s nimi. Lidé, kteří se konverzacemi nezabývají působí sobecky.” dodává.

8. Vyhněte se zdlouhavým popiskům

Obsah Instagramu studia Animade odráží vášeň a energii studia. „Naším cílem je především otevřenost. Sdílením detailních procesů práce a experimentů. A nejen pro lidi z oboru; například naše edukační videa jsou zaměřena na dekódování žargonu animace pro širší publikum způsobem, který je zábavný a poutavý. Necháváme práci mluvit za sebe a vyhýbáme se zdlouhavým popisům. “

9. Přidejte hodnotu

Kromě své úspěšné umělecké praxe buduje svou komunitu na Instagramu Hom tím, že sdílí rady a představy o oboru, a provádí týdenní výzvu „Hom-work“. Zve tak umělce a ilustrátory, aby se zúčastnili a vytvořili dílo v reakci na téma, které vybrala.

„Skvělý instagramový účet je něco, co přináší hodnotu a zůstává konzistentní. Znamená to, že ten, kdo tě sleduje, s jistotou ví, co může očekávat,“  konstatuje Hom. 

10. Najděte rovnováhu

Spoléhat se na propagaci své práce pouze na sociálních sítích není bez rizika. Navzdory jejímu úspěchu, Hom nesouhlasí s tím, že by Instagram byl nezbytný pro její design. „Instagram je jen jedna z možností, jak sdílet své portfolio a pracovat. Nemyslím si, že je to jediná možnost, a nemyslím si, že by to měli takto vnímat začínající ilustrátoři a návrháři, “přiznává. „Na konci dne je důležitější vaše portfolio, pohled na věc a osobnost. Instagram je jen zprostředkovatel.”

Sociální platformy přicházejí a odcházejí. „Myslím, že pokud jako vizuální umělec / ilustrátor zjistíte, kdo jste a co vás nadchne, povede se vám na jakékoli sociální platformě dobře.“ dodává Hom. „Začala jsem na Tumblru asi před sedmi lety, ale od té doby už to není, co bývalo. Zatímco Instagram je nyní ta velká věc, kdo ví, co budeme dělat za dalších sedm let.“ To nejlepší, co můžete udělat je, soustředit se na rozvoj své práce a svého osobního stylu“, dodává Hom.

Jak podporovat dítě, pokud samo začne kreslit a měl by rodič vůbec zasahovat do procesu kreslení? V tomto ohledu mají různí učitelé a rodiče mnoho různých názorů.

Kresba u dětí rozvíjí mnoho schopností. Rozhodně proto stojí za to podporovat dítě, pokud vezme do ruky tužky a barvy.

Jestli chcete dítě zaujmout kresbou, je lepší začít hravou formou a kreslit s dítětem od předškolního věku. Pokud zjistíte, že Vaše dítě již má zájem o kreslení a dělá v této aktivitě pokrok, zkuste povzbudit jeho touhu kreslit – kupte si materiály, vezměte je do speciální školy atd. Buďte vždy ohleduplní a chvalte své dítě. Neměli byste přímo zasahovat do samotného procesu kreslení a pomáhat dítěti kreslit, pokud mu něco nevyjde. Koneckonců si pamatujete, jaké důležité vlastnosti se kresba vyvíjí.

Kreslení samo o sobě učí a proto je nutné, aby se dítě samostatně naučilo vše, co tento proces dává.

Kreslení má v životě každého dítěte velký význam. Od velmi mladého věku 8–9 měsíců může dítě začít malovat.

Kreslení je užitečné ze všech stran, pomáhá rozvíjet motoriku, představivost, nápadité myšlení, vytrvalost, sebekázeň. Kresba je nový, úžasný a vzrušující svět, který může dítě objevit. Děti se pomocí svých kreseb učí nejen analyzovat vnější svět, ale také pomocí různých uměleckých výrazových prostředků vyjádřit svůj vnitřní svět, své obavy, touhy a problémy.

Rodiče hrají velkou roli ve vývoji dítěte, jeho formování jako osoby a samozřejmě v jeho touze po kreslení. Nezasahujte do touhy dítěte naučit se kreslit a neustále to opravujte. Musíte podporovat a chválit jakékoli kresby Vašeho dítěte všemi možnými způsoby, i když prozatím jsou to jen čmáranice.

Podpořte svoje dítě v kreativní tvorbě správným směrem – přihlaste je na výtvarní letní tábor s Draw Planet.

https://www.drawplanet.cz/kurz/detsky-primestsky-vytvarny-tabor/

Dlouhá expozice je v posledních letech velmi používaná a moderní cesta, kterou můžete vytvořit úžasné snímky. Noční záběry vám mohou přinést neočekávané detaily a vytvořit dechberoucí světelné efekty. Naopak během dne můžete na snímky přenést až éterickou atmosféru. Nic z toho není prakticky obtížné dosáhnout, nicméně vyžaduje to trochu přemýšlení a přípravy předem.
Zde vám přinášíme několik tipů, které Vám pomohou při fotografování s dlouhou expozicí.

Použijte ND filter

Použití neutrálního šedého filtru (ND filtr) je u dlouhých expozic za denního světla prakticky nezbytné. Na trhu najdete celou řadu filtrů, co se týká značek i účinku. Doporučujeme držet se osvědčených značek (Hoya, B+W, Marumi apod.) a vybírat filtry spíše s větší hustotou, které pohltí více světla nebo zvolit ND filtr s variabilním nastavením hustoty – ta se vždy udává v expozičních stupních EV.

Vhodná síla filtru závisí na mnoha faktorech, nejvíce však na rychlosti pohybujících se objektů (vítr, voda). Při silnějším větru vám bude stačit prodloužení expozice v řádu vteřin. Za slunečného dne, kdy je pohyb minimální již budete potřebovat filtr silnější.
Další nezbytnou součástí výbavy je bytelný stativ, který umožní použití dlouhých časů bez rizika vzniku pohybové neostrosti u statických objektů. Při nasazení aparátu na stativ nezapomeňte vypnout stabilizaci obrazu.
Nemačkejte spoušť prstem, protože může dojít k rozechvění přístroje a nežádoucímu rozmazání celého záběru. Ideální je bezdrátová, nebo kabelová spoušť. V případě že není součástí vaší výbavy, poslouží dobře i funkce samospouště na fotoaparátu.

Použijte manuální nastavení
Neutrální šedý filtr pro dlouhé expozice je ve své podstatě téměř neprůhledné černé sklo. Fotoaparát potřebuje pro správné zaostření dobře rozpoznat objekt, na který ostří. Pokud se mu to v krátkém časovém úseku nepodaří, začne hledat v celém svém rozsahu a většinou se mu nepodaří zachytit vůbec nic. Přepněte tedy na manuální ostření, zaostřete na objekt, který byste rádi měli ostrý a teprve poté našroubujte neutrální šedý filtr. Dávejte pozor, abyste si zaostřením již nepohnuli. Pokud obsahují váš fotoaparát obsahuje funkci Liveview, otestujte ji i s našroubovaným filtrem. Většinou je na displeji vidět daleko více detailů než v hledáčku.

Vyhrajte si s mraky a jejich pohybem
Jedním z hlavních lákadel dlouhé expozice je vystihnout kreativně pohyb. Chcete-li využít pomalou rychlost závěrky, tak použijte do scény například pohyblivé mraky. Až se vám budou oblaka zdát éterická a zajímavá, tak si vyčkejte až bude slunce na obzoru dostatečné nízko, abyste mohli přidat nebi kontrast nebo barvu.

Salto Grande Waterfall, Torres del Paine National Park, Chile

Zachyťte pohádkově hvězdnou oblohu

Pro zachycení efektu “Mléčné dráhy“ je potřeba podchytit dvě největší překážky. Počkejte si na jasné nebe bez mraků a dostaňte se mimo město, nejlépe do přírody. Umělá světla by totiž mohla ovlivnit expozici a hvězdy by nebyly tak jasné.
Je také třeba snížit clonu na minimum. Jak napovídá název, clona cloní světlo a hvězdy jsou tak slabé, že je opravdu netřeba clonit. V tomto případě bude záležet na objektivu, který vlastníte. U těch nejběžnějších se nejnižší hodnota clony pohybuje okolo f/4.0. Lepší objektivy mají f/2.8. Čím nižší číslo, tím snáze se obloha bude fotit. Kouzlo širokých záběrů je především v tom, že vám dovolí delší expozice. Země se poměrně rychle otáčí a hvězdy se na dlouhých expozicích rozmažou.
Poslední, co musíme na fotoaparátu nastavit, je zaostření do nekonečna. Hvězdy jsou pro fotoaparát v nekonečnu, takže pokud je nechceme podivně rozostřené, je tohle dobrá volba. V noci se ostří docela špatně, takže nejlepší je ostření manuální.
Příliš dlouhou expozicí se nejen rozmazávají hvězdy, jak už bylo řečeno výše, ale zvyšuje se i šum. Takže i když toužíte po efektu rozmazaných hvězd, dlouhé expozice se prostě nevyplácejí. Základem je pořizování mnoha expozic a jejich skládání, které se následně provádí v počítači.
Snímky Mléčné dráhy nebo nějakého souhvězdí je jednoduché pořídit. Stačí namířit na místo, které chcete fotit, a pořídit třeba dvacet snímků po dvaceti vteřinách. Pokud chcete být důslední, pořídíte si ještě třeba pět tzv. temných snímků, kde zakryjete objektiv a vyfotíte doslova jen tmu. Ty poslouží pro eliminaci šumu. To hlavní se odehraje až při zpracování v počítači. Naštěstí je k dispozici nejeden program, který si se skládáním astronomických snímků poradí. Mezi ty nejpopulárnější patří třeba Deep Sky Stacker. Právě podobné programy si poradí i s temnými snímky. Jednoduše všechny snímky nahrajete do programu a s chvilkou trpělivosti za chvíli budete mít složený výsledný snímek. Často na první pohled nebude vypadat moc dobře, je třeba si pohrát s nastavením barev. Počítejte s tím, že pokud na snímku chcete mít horizont, bude to vyžadovat víc práce. Složením hvězd se totiž rozmaže horizont a naopak. Nejlepší je složit svě verze snímku a pak je prolnout, na což poslouží starý dobrý Photoshop.

Světelné abstraktní pruhy

Jedním z nejzajímavější experimentů dlouhé expozice ve městech je využití světel všude kolem nás. Od fotografování světelných stezek projíždějících vozidel až po reklamní poutače a lampy. Stačí najít strategickou polohu poblíž rušné ulice a nastavit rychlost expoziční závěrky na přibližně 5 až 15 sekund. Čím delší je expozice, tím delší jsou čáry. Pokud nastavíte fotoaparát správně, tak se vám na výsledné fotografii budou táhnout bílé a červené proudy světla.
Délku expozice je nutné vždy přizpůsobit konkrétní scéně. Auta mohou jezdit různou rychlostí, každý ohňostroj vybuchne po jiné době od výstřelu a tekoucí voda v potocích má také pokaždé jinou rychlost. Málokdy vyjde záběr napoprvé a je zkrátka nutné trošku zkoušet a experimentovat. Ze začátku je tedy určitě dobré vybrat si takovou scénu, kde můžete záběr několikrát opakovat a vyzkoušet si tak, jakého efektu rozmazání docílíme při různé délce expozice. V okamžiku kdy zjistíte, jaký čas je pro danou scénu nejlepší, máte v podstatě vyhráno. Pak už si v klidu můžete doladit kompozici.

Malování světlem

Malování světlem je vcelku specifická technika fotografování, která sice není příliš rozšířená, ale zato dokáže zaujmout jakéhokoliv diváka. Výhodou je totiž fakt, že byť je fotografovaný námět sebevíce jednodušší, díky barevným světlům je výsledná fotografie působivá a originální.
Jak již sám název techniky napovídá, fotografie je tvořena doslova malováním světlem. Oproti klasickému přístupu, kdy se fotografuje za denního nebo umělého osvětlení, které vlastně vykreslí obraz na snímači, při malování světlem je potřeba mít fotografovanou scénu v pokud možno co největší tmě.
Díky nízké hladině osvětlení je totiž velmi snadné, zachytit na obrazovém snímači stopu světla, které se vyskytne v průběhu expozice na scéně. Pro začátky je asi nejlepším řešením vyzkoušet si malbu světlem v interiéru, kde si můžete snadno zatemnit a vytvořit si tak ideální podmínky.
Vedle tmy bude třeba mít po ruce ještě zdroj světla – v ideálním případě malou bodovou svítilnu, která však nebude mít příliš velký výkon, abyste si celou scénu příliš neosvítili tak, že by nebylo vidět vůbec nic. Pracovat můžete také s různými barevnými filtry, díky nimž nasvícené objekty získají jiný barevný nádech a světelná malba může mít také zcela jinou barvu.
Jakmile budete mít nachystanou expozici, je třeba zaostřit snímek – nejlépe ručně, abyste měli jistotu správného zaostření i při dotknutí se spouště – a upravit kompozici. Z pohledu kompozice je třeba popřemýšlet, co má být výsledkem vaší snahy. Buďto bude dominantní samotná malba světlem na tmavém pozadí nebo budou světelné šmouhy pouze dokreslovat hlavní objekt scény.

Fotografování s dlouhými expozicemi může být technicky náročné, ale není to úplná věda. Výsledek fotografie je absolutně nepředvídatelný, a proto je tato technika tak zábavná a oblíbená. Přes všechny výpočty a úpravy si stejně nemůžete být jistí jaký bude výsledný snímek. Nebojte se hrát si s nastavením a překvapte sami sebe okouzlujícími fotografiemi!
Chtěli byste se věnovat fotografii, ale nemáte zatím žádné zkušenosti a jste začátečník? Dělá vám problém nastavení zrcadlovky? Chcete se zorientovat v nekonečném množství nastavení a nejen to? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, tak kurz fotografování u nás v Draw Planet je pro vás to pravé ořechové! 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-fotografovani-pro-zacatecniky/

Téměř každý zaměstnanec kanceláře sní o práci z domova. Zdá se, že je to takový ráj na Zemi a úplná svoboda: jíte spokojeně u svého stolu. Pokud se Vám nechce, z postele vůbec nevstáváte. Na cestě do práce a zpět teď není potřeba se třást v dopravě. Zůstáváte pohodlně ve známém prostředí a v pantoflích.

Tyto sny se však příliš nekloubí s realitou, jež je kolikrát naprosto jiná. Ukázalo se, že je velmi obtížné zůstat produktivní, když pokukujete koutkem oka na postel, všechno v lednici je neuvěřitelně chutné a lákavé a Vaše oblíbené hry na Vás stále mrkají z plochy. Odolnost všem pokusům vytrhnout se z pracovního postupu je téměř nemožná. Máme však několik tipů, které Vám pomohou s tímto „domácím žvýkáním“.

Vytvořte si plán úkolů
Je velmi snadné říci „dobře, dobře, odložím vše na konec pracovního dne a udělám jiné, zajímavější věci.“ Pokud si nenaplánujete jasný akční rozpis na celý týden od pondělí do pátku, homeoffice rázem ztratí pracovní efekt, zdánlivě o jednoduchém seznamu úkolů. Musíte si naplánovat dopředu každý den, abyste nezakrněli a neudrželi pozornost jen na Netflixu.

Je lepší si vytvořit plán v neděli, před začátkem pracovního týdne. Pokud tento proces přesunete na pondělní ráno, riskujete, že si pondělí úplně narušíte. Pointa je, že pokud se ráno probudíte a nemáte konkrétní seznam úkolů pro daný den, budete pravděpodobně ležet dlouho v posteli (najednou se zdá, že není kam spěchat). A pak strávíte spoustu času rozrušením. A ve výsledku si budete stejně muset sednout a vytvořit plán.

Nyní pojďme mluvit o tom, proč jednoduchý seznam úkolů není vhodný pro dálkové ovládání. Když si na každý den namalujete jasný akční plán, ihned uvidíte, proč stále potřebujete pracovat. Vidíte, že pokud jste líní v úterý a ve středu, budete muset pracovat až do pozdního čtvrtka a pátku, nebo dokonce celý víkend, abyste dokončili vše včas. Proto chápejte, že je lepší dokončit úkoly klidným tempem, jak jste si sami naplánovali.

Dodržujte odpovídající harmonogram
Navazujeme na předchozí odstavec. Pokud teprve začínáte pracovat na dálku, pravděpodobně se Vám zdá, že s prací ve dne i v noci není nic špatného. To je ale nesprávný a nebezpečný názor. Samozřejmě, když nemusíte počítat pevnou pracovní dobu, můžete svou práci časově rozložit. Harmonogram by však měl zůstat v mezích přiměřenosti.

Práce do noci (ještě hůře celou noc) vyčerpává tělo a dlouho pak trvá zotavení do normálu. A i když strávíte příštích pár dní odpočinkem – což se Vám bude zdát jako dostatečná odměna – neužijete si kvalitní dovolenou a ani nebude nijak zajímavá. Mozek se jednoduše vypne a Vy jen budete ležet na pohovce a bezmyšlenkovitě sledovat sérii pořadů, aniž byste pochopili podstatu. Přestože je někdy třeba dřít celé dny, nemělo by se to stát standardem.

Bez ohledu na to, jak se chcete cítit bez pevné provozní doby, tak svůj smysl nachází právě v tom, aby byl zachován jasný rozvrh. Náš mozek miluje rutinu a pravidelnost a nedostatek harmonogramu jej mate. To znamená, že se snižuje produktivita, schopnost kreativního myšlení a všechny další skvělé mozkové funkce, které nám pomáhají vydělávat na živobytí.

Je lepší přijmout práci na dálku jako příležitost k naslouchání sebe samotného a pochopení toho, kdy jste produktivnější a kdy se Vám nejlépe relaxuje. Takže si můžete vytvořit individuální denní rutinu, která Vám pomůže pracovat efektivněji. Mozek si zvykne na plán velmi rychle a bude okamžitě zahrnut do procesů během těch hodin, které považujete za pracovní.

Skvělým příkladem je spánek. Pokud se cítíte unaveni a ještě Vás čeká hodně úkolů, zdřímněte si. Nastavte si budík na 25 minut, abyste měli čas usínat a zároveň se prospat a jakmile zazvoní, proberte se a vyskočte. 🙂
Nastartujete se tak zase k dalším neodkladným činnostem. 🙂
Náš tým se zařadil rovněž mezi ty, které díky situaci takový styl práce zasáhl. A rozhodně rad využíváme, abychom i nadále byli pracovně efektivními a zároveň nám zbyl i čas na své rodiny, koníčky a samotný a tak potřebný, odpočinek. Chtěli jsme se o těch pár rad podělit i s Vámi, tak nechť se Vám stanou přínosem v téhle tak nezvyklé době. Přejeme sami sobě i Vám všem pevné zdraví a produktivitu ve správné míře. 🙂

Dejte se do kupy
Vzhledem k tomu, že Vás doma nikdo nevidí, je pochopitelné, že toho mnoho lidí využije a kolikrát zůstane i v pyžamu celý den. Lidské myšlení je však jednou velkou záhadou. Náš mozek si totiž navykne na režim spánek, odpočinek a práci v konkrétní čas, poměrně rychle. Vnímá však při tom i prostředí, ve kterém danou činnost vykonává. Takže když budete pracovat v županu, neuvědomí si, že má pracovat a zůstane v pohodlném režimu. Pracovní produktivita tak klesne.
Neznamená to však, že i doma musíte pracovat v obleku. Stačí, když se vyhnete modelům, spjatým se spánkem, relaxem apod. A když zapojíte i pravidelnou osobní hygienu, zjistíte, že Vás nabudí pachuť zubní pasty snáz, jak ranní káva. 🙂

Udržujte pracovní plochu uklizenou
Dost často zapomínáme na tak zjevné pravidlo, jako je pořádek na pracovní ploše. Zbavte se všech rušivých elementů, které Vás při práci rozptylují.
Nezapomeňte na přestávky a jídlo
Téměř každý, kdo přešel na práci homeoffice, si pomyslel: „Budu pracovat z domova, začnu jíst správně a vyšetřím si čas na trénink.“ Často to však končí popracovním odpočinkem na pohovce před TV anebo se trápíme tak dlouho pracovním vytížením, až na samotné jídlo zapomeneme.
Běžným modelem taky bývá fráze „Splním tento úkol a pro dnešek mám splněno“, realita je však taková, že úkol opakovaně oddalujeme, až se najednou schyluje k večeru a my jsme naposledy snídali…
Pokud Vaší stinnou stránkou je nedochvilnost, můžete si pomoci různými službami, jako je např. Pomodoro. Ty za Vás hlídají čas, abyste svou práci odvedli, aniž byste se přepracovali nebo zapomněli odpočívat a samozřejmě i naopak… Neoddalovali své úkoly. 🙂
Vynalezte návyky
Způsob, jak zkrotit svůj mozek: Před zahájením práce si rozmyslete postup a ten dodržujte. Navykne si na tyto signály a bude vědět, kdy má aktivně myslet. Je fajn si zvolit i nějakou náhradní rutinu např. za dojíždění do práce.
A nezapomeňte se odměňovat za odvedenou práci. Hlavinka si pamatuje víc, než si myslíte. A pochopí, kdy nastane čas odpočinku.
Sdílíme s Vámi rady, jak mozek zkrotit. Je potřeba zvyky opakovat co nejčastěji, aby mozek signály rozeznal a přijal je.. Však to děláte pro sebe. 🙂

1. Skicujte každý den. Udělejte svým motem „ Ani den bez čárky!“ a začněte tak nový zvyk. Stačí si koupit malý notýsek a nosit ho všude s sebou společně s ostrou tužkou. Je jedno co kreslíte, hlavní je, že kreslíte! Můžete dělat skici čehokoli, co Vás obklopuje. Od spolucestujících v MHD, až po přezrálý banán na ledničce. Nesnažte se jít do detailů, není to nutné, ale hlavně nepoužívejte gumu! Kresby jsou pro Vás. Nezapírejte chyby, ale poučte se z nich. Zkuste si nakreslit jednu a tu samou paži pětkrát a pokaždé trochu jinak. Nakonec sami zjistíte, jak je to správně. Nad jednou kresbou nestravte více než 3 minuty času. Tato technika Vám skvěle vytrénuje oko i ruku.

2. Nekritizujte se a nesuďte se. Soustřeďte se na postup ne na konečný výsledek a užívejte si, co děláte. Věřte sami sobě, milujte svou jedinečnost. Zadání může být jedno, ale výsledek nikdo nikdy nenakreslí tak, jako právě VY. Váš jedinečný styl je Vaše výhoda – Vaše síla.

3. Sbírejte informace na dané téma a proměňte je ve vlastní dovednosti, tzn. použijte je v praxi. Dívejte se na videolekce kreslení na youtube, sledujte tématické stránky, magazíny a bohatě ilustrované knihy o kresbě. To vše Vám pomůže nabít na sebedůvěře. Když uvidíte, jak je pro jiné lidi jednoduché tvořit, nic Vám nebude připadat nemožné. Na první pohled nerealizovatelná věc se rozepsaná bod po bodu bude zdát najednou mnohem snazší.

4. Navštěvujte výstavy, galerie a vernisáže. Zapište se do uměleckých kurzů, komunikujte s lidmi s podobnými zájmy na fórech a sociálních sítích. Prozradíme Vám totiž malé tajemství. Kreativita je nakažlivá! Ale pouze pokud jste v pozitivním prostředí. Negativní lidé nemají rádi ani svou, ani kreativitu někoho jiného a hledají ve všem chyby. Takové lidi kolem sebe nepotřebujete – rozhodně ne ze začátku. Ostrá kritika může být pro začínajícího umělce vražedná a odradí Vás od pokračování v tvorbě.

5. Choďte pěšky. Pěší volná chůze je dobrá pro Vaše zdraví a kreativní inspiraci. Pravidelný pohyb, čerstvý vzduch a hluboký dech Vám pomůže utéct od každodenních problémů, stresu a starostí a pomůže Vám vidět svět v jiném světle. Během bezcílné chůze nemusíte pospíchat, máte spoustu času na to rozhlížet se okolo a hledat inspiraci v každodenní realitě. Nezáleží kam se půjdete projít. Inspirací vám mohou být stromy v parku nebo zvláštní lavičky, interiéry obchodních center nebo i pocházka po městě, která Vám umožní vidět architektonické prvky pod jiným úhlem než kdykoli předtím. Zaměřte se na stíny a světla, která se promítají na daném objektu a které promítá daný objekt do svého okolí. Kreslete zatímco chodíte. Představte si, jak by to vypadalo na papíře, jak byste zachytili materiály, zda by to vypadalo lépe tužkou, pastelem či akvarelem. Takové procházky většinou vedou k zajímavým a jedinečným nápadům, které byste jinak nezískali.

7. Odměňuje se nákupem nových výtvarných materiálů a potřeb. Správný umělec miluje návštěvy uměleckých obchodů a nikdy neodejde bez minimálně jednoho nového štětce, tužky nebo barvy. Nakupování materiálů Vás bude inspirovat a motivovat pro další tvorbu. Nebojte se zkusit i něco nového, co třeba ani netušíte na co je. Zeptejte se v obchodě, určitě Vám rádi poradí. A hlavně – používejte nové věci okamžitě! Neschovávejte je, nečekejte na úžasné dílo, abyste mohli použít Vaše nejlepší materiály. Neodpírejte si je, protože si myslíte, že nejste dost dobří, abyste s nimi mohli tvořit. Už tím, že jste začali jste prokázali, že jste jich hodni!

8. Hledejte svou múzu. Samozřejmě je to spíše faktor štěstěny než výsledek vlastního přičinění. Pokud se však do Vašeho okolí dostane člověk, kterému můžete věřit, kdo skutečně miluje co děláte, uznává Vás a pro koho byste chtěli tvořit, může to být silný zdroj energie. Dokonce i kritika od takovýchto lidí nemusí být bolestná. Ba naopak! Může Vás posunout a být brána jako konstruktivní. Často jsou tito lidé nejlepší přátelé či partneři, ale může to být kdokoli jiný. Třeba rodiče, prarodiče nebo dobří přátelé.

9. Neustálé procvičování. Naučit se plně využívat svou kreativní část mozku chce čas. Dovednosti nepřicházejí okamžitě, ale nikdy se nezlepšíte, pokud budete pouze ležet u televize a snít o kreslení. Postupujte od lehčích úkolů ke složitějším a nakonec se budete sami divit, jak se den ode dne zlepšujete.

10. Zkoušejte nové věci. Zkuste si různé techniky, materiály a styly. Hledejte sami sebe. Není potřeba abyste se museli ze začátku učit kreslit pouze tužkou, když sníte o malbě. Ani neznámých materiálů se nebojte a vrhněte se do toho po hlavě. Improvizujte. Pamatujte si frázi jednoho animátora: „Nejsou žádná pravidla, pouze nástroje.“

A konečně – neřiďte se jen podle rad ostatních. Samozřejmě je vyslechněte a vezměte je v potaz, ale nenechte se jimi ovlivnit, pokud je sami neuznáte ze pravdivé. Řiďte se hlavně vlastními stavy, názory a pocity. Hledejte své vlastní triky a techniky, jak svou tvorbu uděláte originální. Buďte kreativní a trénujte své dovednosti.

Chcete se naučit kreslit úplně od začátku, nebo se připravit na talentové zkoušky? Jsme tu pro vás! 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/

Kreslení a malování vás opravdu chytlo a říkáte si, že by to byl ten pravý obor pro vás? V tom případě se budete hlásit na některou z uměleckých škol. Ty mají jedno společné- talentové zkoušky.

Přestože na každé škole probíhají talentové zkoušky jinak, můžeme s jistotou říct, že hlavní je předchozí příprava. I když budete úžasný talent, ale nakreslíte jeden obrázek za rok, na zkouškách to stačit nebude. Žádný strach, stačí trénovat!

Rozhodně navštivte den otevřených dveří vybrané školy, kde vám řeknou, co od vás budou na talentových zkouškách chtít. Setkáte se zde se studenty i profesory, a tak budete mít informace z obou stran. Na každé škole se například liší počet obrázků, které máte přinést už hotových z domova na ukázku. Také budete nejspíš kreslit přímo na místě v den zkoušky, a tak je dobré zjistit, jakou technikou a co se obvykle tvoří. Samozřejmě se hodně liší zkoušky na výtvarnou střední školu a vysokou školu.

U střední školy chtějí profesoři hlavně vidět, jestli vám je výtvarný obor blízký, jestli opravdu kreslíte a taky jestli vás zajímá umělecké dění. Budou se vás ptát třeba na oblíbené umělce, aby věděli, že máte alespoň malý přehled. Doneste svoje portfolio, možná budete kreslit něco na místě. Není potřeba dokonalá technika, ale musí být zřejmé, že nedržíte tužku v ruce poprvé.

Na talentových zkouškách na vysokou už jde přeci jen o vyšší level. Přesto není důvod k obavám, jestliže se dobře připravíte. Jak jsme uvedli výše, zjistěte si, co přesně právě vaše škola na talentovkách zkouší. Pak se zaměřte na trénink právě této kategorie. Budete kreslit hlavu? Prima, máte spoustu času si ji zkoušet ze všech možných úhlů.

A nakonec to nejdůležitější. Nechte si poradit. I když pro vás bude možná kritika ze začátku těžká, na umělecké škole se s vámi mazlit nebudou. A tak je nejlepší svěřit se do rukou odborníka. Vyberte si některý z kurzů přípravy na talentové zkoušky, kde vám se vším poradí. Doporučujeme skvělý kurz přípravy na talentovky v Draw Planet, kde vám se vším pomohou skvělí lektoři. Sami museli přijímačky složit, dejte na jejich rady, trénujte a vše zvládnete v klidu a pohodě!

https://www.drawplanet.cz/kurz/priprava-k-talentovym-zkouskam/

Začněte s kreslením zvířat i v dospělosti, není to jen zábava pro děti! Můžeme kreslit naše mazlíčky, koně, exotická zvířata, které vidíme v zoo. A někdy se dokonce pokusíme kreslit neexistující fantazijní zvířata. Kresba tužkou a dokonce ani malba nedokážou zobrazit všechny detaily, jako na fotografii nebo videu, ale pořád jsou ručně kreslené obrázky mnohem cennější a nám bližší, než jakékoli fotografie.

Kreslit zvířata správně je těžší než neživé předměty, protože když je kreslíme, nesedí nehybně na místě, ale neustále mění svou polohu. Jak tedy nakreslit zvíře? Můžete se naučit kreslit zvířata bez velkého talentu, pokud budete postupovat krok za krokem a nejprve jednoduchou tužkou, Nejdříve si uděláte náčrtek ve formě obrysů geometrických tvarů.
Při kreslení obrázků zvířat je nutné zdůraznit jejich výrazné vlastnosti, které je odlišují od ostatních. Pokud kreslíme slona, bude mít samozřejmě chobot a velké uši. Počítejte také s tím, že první pokusy nakreslit milovanou kočku nebo psa nedopadnou úplně dobře, ale po několika pokusech je určitě budete moci nakreslit opravdu hezky.

1. Kočka je jako tygr
Kresba kočky je podobná kresbě tygra.
Všechna zvířata se od sebe velmi liší, ale existují i zvířata navzájem podobná, například pes a vlk, tygr a lev. A dokonce i kočka vypadá velmi podobně jako tygr, pouze ve zmenšené verzi. Tuto vlastnost lze použít ke kreslení kočkovitých šelem. Totéž lze říci o kopytnících, například kůň se téměř neliší od zebry atd. :).

2. Některá zvířata lze kreslit snáze
Jak nakreslit hada?
Výkresy některých zvířat lze snáze kreslit, například hada nebo ježka. Existují však zvířata, která lze těžko kreslit, například kůň, antilopa, žirafa a další. Na kreslení koně budete muset tvrdě pracovat, abyste přesně vyjádřili půvabné linie ladného zvířete. A je obzvlášť obtížné nakreslit běžícího koně. Pamatujte na to, že pokud se kresba vážně nedaří, začněte úplně znovu.

3. Zvířata je lepší kreslit na živo
Je lepší pozorovat zvířata primo a rovnou je kreslit, ale jak jim vysvětlit, aby zůstala sedět nehybně modelem? Jediný spolehlivý způsob, jak nakreslit vašeho domácího mazlíčka, je, když bude spat. Rychle načrtnete obrys, protože zvíře může brzy vstávat. Pak je možné zvíře vyfotit a podle této předlohy nakreslit vaši kočku nebo psa. Výhodou kresby zvířat na přímo je to, že můžete sdělit mnoho detailů, které byly vynechány při kreslení z paměti, nebo přesněji vyjádřit tvar těla, nohy, hlavu, vzhled atd.

4. Rozdělte obrys zvířete.
Naučit se kreslit zvířata tužkou.
Aby bylo snazší kreslit zvířata, zejména pro děti a začátečníky, rozdělte obrys do samostatných částí s geometrickými tvary. To vám umožní správně zohlednit proporce těla, hlavy a tlapek, a také vám to usnadní nakreslení každé oblasti, zejména pokud ji provedete ve fázích.
Nejprve nakreslíte hlavu medvěda, pak třeba jednu tlapku a postupně pokračujete. Když nakreslíte obraz jako celek, aniž byste jej rozbili, musíte vidět celé zvíře, jako by stálo před vámi, což vyžaduje určitý trénink Při kreslení jakéhokoli zvířete se pokuste hned na začátku rozhodnout, jaké vlastností by mělo mít. Například medvěd může být zlý, ale někdo ho chce zobrazit jako dobráka. Pokud se nám povede správně zachytit povahu zvířete, můžeme tak odvrátit pozornost od chyb, ke kterým došlo při kresbě.

5. Rozdělení obrázku lze použít částečně
Můžete nakreslit správně tělo koně, ale jeho hlava tak nějak nefunguje. Vytvořte několik tvarů, abyste rozdělili hlavu koně. Nakreslete zvlášť obrys hlavy, oči, uši. To vám pomůže správně udržovat proporce hlavy koně a čerpat přesně všechny detaily tužkou. na obrázku. Techniku lze použít ke kreslení dalších částí těla jakéhokoli zvířete.

6. Použití barvy při kreslení zvířat
Použití barvy ve zvířecích kresbách má svá specifika.
Zvířata mají zpravidla velmi světlé barvy, zejména exotická zvířata. Použijte tuto znalost, aby byl váš obrázek výraznější. Téměř beztvarý obrys tropické ryby, jednoduše nakreslený tužkou, se promění v elegantní krásnou rybu. Stačí ji nakreslit výraznými barvami. Takový obrázek se v rámečku stane hezkou výzdobou do dětského pokoje.

7. U kreslených zvířat je důležité pouze zdůraznit jejich podobnost se skutečnými zvířaty.
K tomu někdy stačí nakreslit nejcharakterističtější rysy zvířete a vytvořit tak obecnou představu o zvířeti. Všechny části těla, oči, hlava jsou zpravidla zvětšené, což pomáhá zprostředkovat dobrou náladu zvířete. Oči kreslených zvířat musí být velké a trochu naivní. Koneckonců, ani moc nezáleží na tom, že hroch je ve skutečnosti velmi divoké a nebezpečné zvíře. Chcete-li zcela opravit k obrazu svému zvířata na karikatury, můžete jim dokonce přikouzlit malý úsměv, který navíc dodá náladu celému obrázku.

My v Draw Planet také rádi kreslíme a malujeme zvířata :)! Přijdte na některý z našich kurzů a odneste si domů krásné zvířátko namalované pastelem, akvarelem či olejem.

https://www.drawplanet.cz/kurz/

U mnoha nováčků začíná fotografování pokusy o zvládnutí fotek krajiny. Možná je to kvůli tichu a zvolnění, mají čas na porozumění expozice a přemýšlení o celé fotografii, jak to správně uchopit.

Možností teorie focení v přírodě je bezpočet, najdete tipy ke vkusu snad každého. Určitě je dobré najít si informace. Ale již dlouho je známo, že informace nestačí a opakování je matka moudrosti, takže jsme pro vás vytáhli to důležité. 🙂

Jak správně fotografovat přírodu

1. Maximální využití hloubky ostrosti

Přestože fotografové někdy chtějí zkusit kreativnější způsob a experimentovat s malou hloubkou ostrosti, doporučujeme zaostřit většinu na zachyceném snímku. Nejjednodušší způsob, jak získat velkou hloubku ostrosti, je použít vysoké clonové číslo, což znamená zmenšit clonový otvor ve vašem objektivu. Čím máte větší clonové číslo, tím máte menší clonový otvor a tím je větší hloubka ostrosti obrazu.

Není ale dobré používat maximální možné clonové číslo vašeho objektivu, zhorší se tak kvalita prokreslení detailů. Nejlepší je používat o jedno nebo dvě menší clonové číslo, než je na vašem objektivu maximální možné. Například, pokud váš objektiv dovoluje zavřít maximálně clonu na hodnotu 22, použijte pro hezký výsledek něco kolem 18.

Musíme si uvědomit, že menší otvor ve většině případů vyžaduje delší čas nebo vyšší ISO. A někdy oboje najednou.

2. Použijte stativ

Povinný atribut v arzenálu fotografa krajiny je stativ nebo monopod. Možná budete potřebovat dlouhé expozice, v tom případě velmi oceníte dodatečnou stabilizaci fotoaparátu. V ruce bude velmi těžké udělat technicky dokonalé záběry. Stativ se navíc hodí při používání dálkového ovládání k uvolnění závěrky na další stabilizaci fotoaparátu.

3. Hledejte vizuální centrum kompozice

Landscape of Etosha in Namibia at Sunset

Pro každou fotografii potřebujete vizuální střed kompozice. Fotky z krajiny nejsou výjimkou, protože při fotografování přírody má absence významového bodu za následek nudný a poněkud prázdný obrázek, který, jak se říká, nemá na čem stát.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Těžištěm může být cokoli, budova nebo výrazná struktura, zajímavý tvar stromu, balvan nebo vrchol hory. Sledujte nejen zaostření, ale také místo, kde máte významný objekt. Standardní pravidlo třetin je velmi pravidelně porušováno, ale ještě pořád ho nikdo nezrušil!

4. Prohlédněte si blízké popředí

Jeden z prvků, který může pomoct ukázat hloubku krajiny, je popředí. Umístěte důležité body na přední část obrázku.

5. Nezapomeňte zahrnout oblohu

Obloha a její odraz ve vodě je neoddělitelnou částí krajiny. Krajinářské fotografie stojí ve většině případů na tom, že zde dominuje obloha nebo naopak popředí. Podívejte se na své fotografie. Pokud tomu tak není, pak je bude pravděpodobně divák považovat za nudné a málo zajímavé.

Pokud je právě nebe fádní, nedovolte, aby zabralo příliš mnoho místa. Umístěte pomyslnou vodorovnou čáru do horní třetiny snímku a ujistěte se, že obloha zabírá pouze jednu třetinu.
Ale když je obloha plná dramatických mraků nebo obarvená zajímavými odstíny, které často nevidíme, vzdušný prostor se může stát vaším spojencem. Dejte mu více místa na fotografii a podívejte se, jak výjimka potvrzuje pravidlo.

Nezapomeňte na filtry. Pomocí polarizace lze fotografii přidat barvu a kontrast.

6. Ovládejte linky!

Nejdůležitější otázkou, kterou si fotografové krajiny obvykle kladou, je: „Uvidí divák celý obrázek, tak, jak to vidím já?“
Existuje mnoho způsobů, jak zprostředkovat přirozenou krásu přírody statickým zachycením obrazu. Do kompozice obrázku můžete zahrnout aktivní čáry.

Použití čar poskytuje určitý algoritmus a přidává měřítku a objemu k fotografii. Řádky samy o sobě mohou být orientační bod a vytvořit vlastní „vzory“ na fotografii.
Nejdůležitější otázkou, kterou si fotografové krajiny obvykle kladou, je: „Uvidí divák celý obraz, jak to vidím?“

7. Zachyťte pohyb!

Pomalá rychlost závěrky samozřejmě vyprovokuje více světla k fotocitlivému prvku fotoaparátu, ale pro správnou expozici vyberte vysokou hodnotu clony nebo fotografujte na začátku dne nebo večer, kdy je venku méně světla. Taky můžete použít neutrální šedé filtry, které vám umožní prodloužení expoziční doby, a tím pádem zachytíte delší časový úsek a rozmažete pohybující se předměty.

Processed by: Helicon Filter;

Vysoké rychlosti závěrky samozřejmě vyprovokují více světla k fotocitlivému prvku fotoaparátu, ale na správné použití vyberte hodnotu clony nebo fotografujte na začátku dne nebo večer, kdy je venku méně světla.

8. Jak fotit krajinu v náročném počasí?

Čekejte na bouři, vítr, mlhu, dramatické mraky, na slunce skrz mraky na temné temné obloze, duhu, západy slunce a východ slunce a pracujte s těmito změnami počasí hned za aktuálních podmínek a nečekejte na další slunečný den s matně modrou oblohou.
A ještě jedna úžasná rada profesionálního fotografa krajiny: „Nikdy nefotografujte odpoledne. Fotografie nemohou být nudnější. Váš zlatý čas je za úsvitu nebo za soumraku. Když ožije krajina, není lepší světlo.“

9. Věnujte pozornost linii obzoru

Nejstarší rada, ale je opravdu dobrá. Než konečně stisknete spoušť fotoaparátu, zkontrolujte horizontální čáru.
Horizont by neměl rozdělit snímek na polovinu, neměl by být nakloněný, neměl by zcela chybět na obrázku krajiny. Pravidla samozřejmě existují, aby byla porušena, ale v případě horizontu funguje pravidlo třetin opravdu perfektně.

10. Změňte úhel pohledu!
I když se před vašima očima vyskytne nebývalá krása otevřených prostor a zdá se, že stačí pozvednout foťák a sám o sobě vznikne krásný obraz, zastavte se. A chvilku přemýšlejte. Podívejte se na terén hledáčkem, otočte se jedním směrem a druhým, změňte úhel, posuňte vodorovnou čáru nebo zkuste do kompozice zahrnout další prvky.
Nespěchejte na stisknutí tlačítka spouště, vždy máte čas, když fotografujete krajinu!

A pokud se bojíte, že propásnete ten pravý okamžik, natrénujte to nejdřív na kurzu a naučte se fotografii v Draw Planet 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-fotografovani-pro-zacatecniky/

Zobrazení emocí prostřednictvím portrétů a ilustrací je jedním z nejdůležitějších cílů umělce. Kreslení a zachycení podstaty člověka a toho, co cítí v této chvíli, se stane opravdu úžasným a mocným nástrojem.

Podstata emocí: jak kreslit výrazy obličeje?
V dnešním příspěvku vám dám několik tipů, které pomohou vykreslit emoce ve tváři.
Pojďme objasnit nejdůležitější věc. Nejlepší rada na toto téma, nebo na téma týkající se kreslení, je jedno malé, ale silné slovo: pozorování. Ano! Všechno je vždy o pozorování. 
Zapomeňte na to, co si myslíte, co vidíte. Zaměřte se na to, co je před vámi. A ne jen sledovat při kreslení, a pak hodit obrázek z okna. I když nekreslíte, zvykněte si pozorně sledovat detaily, jako byste kreslili to, co je před vámi. Přemýšlejte o liniích a stínech, které byste použili na kreslení toho, na co se díváte.

Začněte se dívat na tváře lidí a všimněte si, jak jsou jejich vlastnosti zkreslené v závislosti na tom, jak se cítí. Rád se dívám na tváře a výrazy lidí, když stojím ve frontě v obchodě nebo kdekoli jinde. Dělejte si do hlavy pomyslné poznámky o tom, jak se něčí oči dívají, když jsou unavené, nebo jak trochu mžourají, když se upřímně usmívají. Svaly se zmenšují, protahují a otáčejí se na obličeji pokaždé, když ukazujeme emoce. Takže dávejte pozor na tyto pohyby a naučte se, jak komunikují jako celek, aby něco vyjádřily.

Posaďte se na přeplněném místě, se skicářem a tužkou v ruce. Udělejte si skicu, kreslete lidi a jejich výrazy. Snažte se zjistit, jak se cítí, skrze to, jak jsou jejich tváře zkreslené. Pokoušejte se to vyjádřit svojí skicou.

Tato metoda je lepší než kreslení podle něčího hotového díla, protože takto vidíte pravé a explicitní výrazy obličeje. Velmi užitečné pro vás bude sehnat někoho, kdo dokáže vyjádřit různé emoce na požádání. Pokud v okolí není žádný model, bude zrcadlo vaším nejlepším přítelem!

Existují vynikající webové stránky, které nabízejí fotografie různých gest a umožňují umělcům dělat si praxi a vlastní lekce, aniž by opustili domov. Velikým zdrojem je webová stránka s lekcemi gest a emocí. Můžete si vybrat typ výrazu, pohlaví a délku trvání.
 
Bez ohledu na to, jaký způsob kreslení upřednostňujete, hlavní je praxe. Mějte svůj skicář v dosahu a po ruce, procvičujte si kreslení výrazů obličeje lidí kolem vás, když máte alespoň pět minut.
Ideální je zajít na kurz. Tam si ujasníte základy a trénink už bude jen radost. Přijďte kreslit do Draw Planet!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby-malby-portretu/